dnes je 3.6.2025

Input:

3.3.2 Dohoda o změně pracovní smlouvy z doby neurčité na dobu určitou

2.6.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

3.3.2
Dohoda o změně pracovní smlouvy z doby neurčité na dobu určitou

JUDr. Věra Bognárová

Dohoda o změně pracovní smlouvy z doby neurčité na dobu určitou
 

Zaměstnavatel ............................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), 

zastoupený .................

a

zaměstnanec ................ (jméno a příjmení), narozen dne ..... číslo OP ......... bytem ...........

(dále jen "zaměstnavatel“ a "zaměstnanec“)

uzavírají tuto

dohodu o změně pracovní smlouvy.

1. Pracovní poměr zaměstnanci k zaměstnavateli vznikl dne ....... na základě pracovní smlouvy uzavřené dne .......... Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

2. Touto dohodou se doba trvání pracovního poměru mění z doby neurčité na dobu určitou do ........... V ostatním zůstává obsah pracovní smlouvy uzavřené dne ...... beze změny.

3. Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.

V ................. dne .........................



........................................

podpis zaměstnance

..........................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

 

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 39 ZP

  • § 40 ZP

  • § 48 ZP

  • § 65 ZP

  • § 195 ZP

  • § 195a ZP

  • § 196 ZP

  • § 217 odst. 5 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

  • § 564 OZ

  • § 582 OZ

  • § 1724 až § 1766 OZ

Komentář:

Uzavřením pracovní smlouvy jsou zaměstnanec a zaměstnavatel jako smluvní strany jejím obsahem vázány. Ke změně sjednaného obsahu pracovní smlouvy může dojít jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Ani jedna ze smluvních stran není povinna dohodu o změně pracovní smlouvy sjednávat, dohoda je uzavřena pouze tehdy, shodnou-li se na jejím změněném obsahu obě smluvní strany.

Při sjednání smlouvy a její změny se i v pracovněprávních vztazích postupuje podle § 1724 až § 1766 OZ. Smlouvou projevují strany vůli zřídit závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 OZ je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1759 OZ smlouva strany zavazuje a lze ji změnit či zrušit jen se souhlasem všech smluvních stran. Pracovní smlouva se musí uzavírat písemně a totéž platí i pro její změnu (§ 564 OZ první věta a § 1759 OZ). Pokud nebude změna pracovní smlouvy v písemné formě, je neplatná. Smluvní strany však mohou tuto vadu dodatečně odstranit a změnu pracovní smlouvy sjednat písemně (§ 582 OZ).

Protože zákoník práce požaduje pro pracovní smlouvu a tím i pro její změnu povinně písemnou formu, určuje tím i důležitost těchto právních úkonů pro obsah pracovního poměru. Pracovní smlouva a její změny by proto nejenom s ohledem na posuzování jejich neplatnosti, měly být zaměstnavatelem i zaměstnancem považovány v podstatě za nejdůležitější dokument, kterým se pracovní poměr řídí a změny pracovní smlouvy by měly být vždy prováděny písemně.

Za trvání pracovního poměru lze dohodnout změnu pracovní smlouvy v kterékoliv z náležitostí sjednaných v pracovní smlouvě (kromě sjednaného dne nástupu do práce, ten zůstává stále stejný) a lze si dohodnout i další ujednání, které ještě obsahem pracovní smlouvy nebylo (např. kratší pracovní dobu). Změna může být dohodnuta na časově neomezenou dobu nebo na dobu časově omezenou.

Návrh na změnu obsahu pracovního poměru může podat jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. Návrh musí být písemný.

Změnit lze i pracovní poměr původně sjednaný na dubu neurčitou na dobu určitou. V tomto případě se sjednává pouze doba, do kdy pracovní poměr trvá. Častější je varianta sjednání nejprve pracovního poměru na dobu určitou a teprve následně jeho změna na dobu neurčitou. Ale opačný postup není zakázán. Takto změněný pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím sjednaného dne. I na změnu sjednaného pracovního poměru na dobu určitou se vztahují podmínky, za kterých lze pracovní poměr na dobu určitou sjednat upravené v § 39 ZP. Za počátek sjednání pracovního poměru na dobu určitou se v tomto případě považuje den, o kdy je změna pracovní smlouvy na dobu určitou účinná. I pracovní poměr změněný na pracovní poměr na dobu určitou lze následně prodlužovat, tj. měnit dobu, po kterou je sjednán, ale opět za podmínek upravených v § 39 ZP, tj. maximálně 2 x prodloužit.

Sjednat pracovní poměr na dobu určitou je podle § 39 odst. 2 ZP možné za současného dodržení dvou podmínek. Opakovaně mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem je možné jej sjednat pouze třikrát; za opakování se přitom považuje i prodloužení pracovního poměru. Pro zákaz více jak 3x opakovaného sjednání pracovního poměru na dobu určitou není rozhodující, na jak dlouhou dobu je pracovní poměr sjednán.

Druhým omezením je, že každý pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán maximálně na dobu 3 let. Při využití maximální doby je tak možné pracovní poměr sjednat při sjednání tří pracovních poměrů na dobu určitou až na dobu 9 let.

Od 1. 6. 2025 novela zákoníku práce umožňuje sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou bez omezení

Nahrávám...
Nahrávám...