6.6.2 Zdanění příjmů jednatelů
Ing. Zdeněk Morávek
Příjem ze závislé činnosti
Příjmy za práci jednatelů s. r. o. jsou příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, jedná se o odměny člena orgánu právnické osoby, v souladu s § 44 odst. 5 ZOK je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Znamená to tedy, že příjmy v podobě odměny za práci jednatele se zdaní stejně jako příjmy „běžných” zaměstnanců, jednatel se považuje za zaměstnance ve smyslu ZDP a s. r. o. za zaměstnavatele – viz § 6 odst. 2 ZDP.
Základ daně
Při stanovení základu daně došlo od roku 2021 k naprosto zásadní změně, a to na základě novely provedené zákonem č. 609/2020 Sb. Od roku 2021 se upustilo od konceptu superhrubé mzdy jako základu daně u příjmů ze závislé činnosti a základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti. Protože odměna jednatele patří mezi příjmy ze závislé činnosti, základem daně je tak výše příjmů jednatele. Pro správné zdanění již tedy není nutné zkoumat, zda tento příjem podléhá či nikoliv sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
V případě, že by se jednalo o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.
Pokud se tedy jedná o příjem zdaněný v zemi, se kterou ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, bude příjem dle § 38f odst. 4 ZDP ze základu daně vyňat (nebo může poplatník dle § 38f odst. 1 ZDP užít metodu uvedenou ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění, pokud to považuje za výhodnější). Výši základu daně je však nutné stanovit i v případě jeho vynětí, a to pro účely zjištění sazby daně pro ostatní příjmy. Základem daně (ať už pro případ vyloučení příjmu nebo při použití metody zápočtu daně) je v tomto případě hrubá mzda. V případě že poplatník v minulém období uplatnil metodu zápočtu daně, snižuje se základ daně o daň zaplacenou v zahraničí za minulé období, která se vztahuje k příjmům zahrnovaným do základu daně a kterou nebylo možné započítat. Nezapočitatelnou daň v posledním roce, kdy zdaňuje zahraniční příjmy, neuplatní.
Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 5 000 Kč. Bez ohledu na skutečnost, zda tento příjem podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění či nikoliv, základem daně bude příjem ze závislé činnosti, tedy částka 5 000 Kč.
V případě, že jednatel u s. r. o. neučiní prohlášení k dani, jedná se o příjem zdanění srážkovou daní, pokud jednatel dosáhne u s. r. o. příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Tato částka činí pro rok 2023 i 2024 4 000 Kč. Znamená to tedy, že i v případě příjmu jednatele do výše 4 000 Kč měsíčně bude uplatněn tento postup a příjem bude zdaněn srážkovou daní, nikoliv daní zálohovou.
Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 3 500 Kč. Jednatel neučinil u s. r. o. prohlášení k dani. Příjem jednatele tak podléhá postupu podle § 6 odst. 4 ZDP a z odměny jednatele tak bude sražena srážková daň ve výši 15 %.
Co se týká sazby daně, jsou zavedeny dvě sazby daně, a to 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. Pro úplnost doplňme, že do konce roku 2023 byla hranice pro vyšší sazbu daně 48násobek průměrné mzdy.
Vyšší sazbě 23 % bude podléhat část základu daně nad 1 582 812 Kč ročně, v případě měsíčního zdanění (tedy zálohy na daň u závislé činnosti) se bude jednat o částku 131 901 Kč.
Slevy na dani
Další postup při zdanění je pak shodný s ostatními zaměstnanci, tj. záleží na skutečnosti, zda jednatel učinil u s. r. o. prohlášení k dani či nikoliv.
Pokud prohlášení k dani učinil, s. r. o. jako zaměstnavatel bude uplatňovat požadované slevy na dani, které jednatel v prohlášení k dani uvede, a také daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud splní podmínky pro jeho uplatnění. To znamená, že vypočtená záloha na daň se sníží o 1/12 příslušné roční slevy na dani. Jedná se o tyto slevy:
a) základní sleva na dani, která činí v roce 2024 30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně, a mají možnost ji uplatnit všichni poplatníci,
b) základní sleva na invaliditu, která činí 2 520 Kč ročně, tj. 210 Kč měsíčně, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro…
