Zdanění příjmů jednatelů

6.6.2

Zdanění příjmů jednatelů

Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruPříjem ze závislé činnosti

Příjmy za práci jednatelů s. r. o. jsou příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, jedná se o odměny člena orgánu právnické osoby, v souladu s § 44 odst. 5 ZOK je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Znamená to tedy, že příjmy v podobě odměny za práci jednatele se zdaní stejně jako příjmy "běžných" zaměstnanců, jednatel se považuje za zaměstnance ve smyslu ZDP a s. r. o. za zaměstnavatele – viz § 6 odst. 2 ZDP.

Od roku 2018 došlo k významné změně při zdanění příjmů bez učiněného prohlášení k dani, jak jej upravuje ustanovení § 6 odst. 4 ZDP. Tato úprava už se nevztahuje pouze na příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, jako tomu bylo doposud, ale nově se vztahuje také na všechny ostatní příjmy ze závislé činnosti v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 3 500 Kč. Znamená to tedy, že i v případě příjmu jednatele do výše 3 500 Kč měsíčně bude uplatněn tento postup a příjem bude zdaněn srážkovou daní, nikoliv daní zálohovou. Jenom doplňme, že důvodová zpráva k této změně uvádí, že cílem je zejména omezit případy, kdy je nutné za existence těchto zanedbatelných příjmů podávat daňové přiznání při zdanitelných příjmech ze závislé činnosti současně od více plátců. Poplatník nebude v případě těchto “malých“ příjmů (např. svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše hrubého příjmu 3 500 Kč) povinen podávat daňové přiznání. Výše limitu se přitom odvíjí od výše zúčtovaného příjmu.

Poplatníkovi však zůstane zachována možnost postupu podle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP (tj. započtení sražené daně z výše uvedených příjmů na celoroční daň v daňovém přiznání).

 NahoruZáklad daně

Při stanovení základu daně došlo od roku 2021 k naprosto zásadní změně, a to na základě novely provedené zákonem č. 609/2020 Sb. Od roku 2021 se upustilo od konceptu superhrubé mzdy jako základu daně u příjmů ze závislé činnosti a základem daně tak je opět pouze hrubá mzda. Protože odměna jednatele patří mezi příjmy ze závislé činnosti, základem daně je tak hrubá mzda. Pro správné zdanění již tedy není nutné zkoumat, zda tento příjem podléhá či nikoliv sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

K uvedeným změnám ještě doplňme, že v návaznosti na tuto úpravu dochází také ke změnám v sazbě daně, jsou zavedeny dvě sazby daně, a to 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy. Současně byla zrušena úprava solidárního zvýšení daně v § 16a ZDP, protože byla nahrazena sazbou daně ve výši 23 %, tato úprava byla nahrazena úpravou sazby a výpočtu daně pro samostatný základ daně. A dále byl vložen nový § 16ab, který obsahuje úpravu výpočtu daně.

Vyšší sazbě 23 % bude podléhat část základu daně nad 155 644 Kč měsíčně, což odpovídá 4násobku průměrné hrubé mzdy v roce 2022.

Na výše uvedené skutečnosti navazují také změny v úpravě výpočtu zálohy na daň u zaměstnanců, konkrétně v § 38h ZDP, kdy základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

 NahoruSlevy na dani

Další postup při zdanění je pak shodný s ostatními zaměstnanci, tj. záleží na skutečnosti, zda jednatel učinil u s. r. o. prohlášení k dani či nikoliv.

Pokud prohlášení k dani učinil, s. r. o. jako zaměstnavatel bude uplatňovat požadované slevy na dani, které jednatel v prohlášení k dani uvede, a také daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud splní podmínky pro jeho uplatnění. To znamená, že vypočtená záloha na daň se sníží o 1/12 příslušné roční slevy na dani. Jedná se o tyto slevy:

a) základní sleva na dani, která činí v roce 2022 30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně, a mají možnost ji uplatnit všichni poplatníci,

b) základní sleva na invaliditu, která činí 2 520 Kč ročně, tj. 210 Kč měsíčně, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,

c) rozšířená sleva na invaliditu pro poplatníky pobírající invalidní důchod třetího stupně, která činí 5 040 Kč ročně, tj. 420 Kč měsíčně,

d) sleva na držitele ZTP/P pro poplatníky, kteří jsou držitelem průkazu ZTP/P, která činí 16 140 Kč ročně, tj. 1 345 Kč měsíčně,

e) sleva na studenty pro poplatníky soustavně se připravující na budoucí povolání studiem, která činí 4 020 Kč ročně, tj. 335 Kč měsíčně; uplatnit tuto slevu lze až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let,

f) daňové zvýhodnění na vyživované děti, a to:

• na první dítě 15 204 Kč ročně, tj. 1 267 Kč měsíčně,

• na druhé dítě 22 320 Kč ročně, tj. 1 860 Kč měsíčně,

• na třetí a další dítě 27 840 Kč ročně, tj. 2 320 Kč měsíčně,

…