Volnočasové aktivity zaměstnanců z pohledu zákona o daních z příjmů

Mezi oblíbené benefity, které jsou poskytovány zaměstnavatelem, patří zajištění a financování volnočasových aktivit zaměstnanců. Poskytování těchto výhod zaměstnavateli nenařizuje žádný právní předpis, jedná se tedy o dobrovolné plnění, na které zaměstnanec nemá nárok. Zaměstnavatelé poskytují benefity, aby zaměstnancům zpříjemnili volný čas a také jako součást personální politiky. Zajímavé benefity pomáhají k udržení stávajících klíčových zaměstnanců a přispívají také k získávání nových perspektivních pracovníků.

Benefity poskytované v rámci volnočasových aktivit zaměstnanců mohou být poskytovány různou formou, např.:

DAŇOVÉ POSOUZENÍ U ZAMĚSTNAVATELE

Zákon o daních z příjmů v bodu 1 – 2 § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že za daňově účinná nelze považovat nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě:

To znamená, že zaměstnavatel nemůže daňově uplatnit nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům ve formě zajištění kulturních nebo sportovních akcí či zájezdů. Stejně budou posouzeny výdaje na provoz vlastních či pronajatých sportovních nebo kulturních zařízení. Vzhledem k tomu, že popisované nepeněžní plnění je zařazeno přímo do daňově neúčinných nákladů, nelze je daňově uplatnit ani v případě, kdy jejich poskytování zaměstnancům bude sjednáno např. v pracovní či jiné smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem.

Výše uvedené daňové posouzení nákladů na volnočasové aktivity zaměstnance se však vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele. To znamená, že pokud by zaměstnavatel na základě smluvního ujednání poskytl zaměstnanci peněžní příspěvek na jeho sportovní nebo kulturní aktivity, mohl by hodnotu plnění daňově uplatnit v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů.

DAŇOVÉ POSOUZENÍ U ZAMĚSTNANCE

Od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou v souladu s ust. § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem z  FKSP, sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub daňově neúčinných nákladů ve formě:

Jako plnění zaměstnancům se posuzují také plnění poskytovaná rodinným příslušníkům zaměstnanců.

Pokud však zaměstnavatel zaměstnanci poskytne na jeho volnočasové aktivity finanční příspěvek, podléhá přijatá částka dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a také vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

VOLBA ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ VE VAZBĚ NA POVINNOST ODVÁDĚT DAŇ A ZÁKONNÉ POJISTNÉ

Zaměstnavatel by měl při rozhodování o tom, jakou formu poskytování benefitu zvolí, zvažovat, jaký dopad bude mít konkrétní plnění na povinnost platit daň a také zákonné pojistné. Jak jsem již uvedla – nepeněžní benefit bude osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti, ale zaměstnavatel jej nemůže daňově uplatnit. Naopak sjednaný finanční příspěvek na volnočasové aktivity zaměstnance bude možné zaměstnavatelem daňově uplatnit, ale současně bude podléhat dani ze závislé činnosti a také odvodům zákonného pojistného. V následující tabulce si znázorníme dopad na povinnost odvést daň a zákonné pojistné u zaměstnaneckého benefitu ve výši 3 000 Kč poskytnutého ve finanční podobě a také benefitu ve stejné hodnotě poskytnutého v nepeněžní podobě.