dnes je 26.4.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele ke zvýšení odstupného

1.1.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

2.4.2
Vnitřní předpis zaměstnavatele ke zvýšení odstupného

JUDr. Věra Bognárová

 

Vnitřní předpis zaměstnavatele ke zvýšení odstupného

 

Zaměstnavatel ........................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)

zastoupený .............................................

 

 

Podle § 305 a § 67 odst. 1 zákoníku práce vydávám tento

 

 

vnitřní předpis ke zvýšení odstupného.

 

 

1. Zaměstnancům, kterým byla dána výpověď z důvodu organizačních změn podle § 52 písm. a), b) nebo c) zákoníku práce nebo u nichž došlo z těchto důvodů k rozvázání pracovního poměru dohodou, se odstupné podle § 67 odst. 1 zákoníku práce zvyšuje o:

 

Alternativa I - bez stanovení podmínek, za nichž přísluší zvýšené odstupné

 

............................. (uvést násobek průměrného výdělku - např. dvojnásobek, pětinásobek apod.) průměrného měsíčního výdělku; odstupné spolu se zákonným nárokem přísluší v celkové výši ....................... násobku průměrného měsíčního výdělku (je nutné uvést násobky průměrného výdělku podle jednotlivých variant upravených v § 67 odst. 1 ZP).

 

 

Alternativa II - se stanovením podmínek, za nichž přísluší zvýšené odstupné, například:

A) zvýšení odstupného pro případy skončení pracovního poměru dohodou v dřívějším termínu, než by pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele

a) ......násobek (např. trojnásobek) průměrného měsíčního výdělku při rozvázání pracovního poměru dohodou, na jejímž základě skončí pracovní poměr nejpozději v době, odpovídající době uplynutí prvního měsíce výpovědní doby, kdyby zaměstnanci byla dána výpověď; odstupné spolu se zákonným nárokem přísluší v celkové výši ......násobku průměrného měsíčního výdělku;

b) ......násobek (např. dvojnásobek) průměrného měsíčního výdělku při rozvázání pracovního poměru dohodou, na jejímž základě skončí pracovní poměr v době, odpovídající době uplynutí druhého měsíce výpovědní doby, kdyby zaměstnanci byla dána výpověď; odstupné spolu se zákonným nárokem přísluší v celkové výši ......násobku průměrného měsíčního výdělku;

 

B) zvýšení odstupného v závislosti na době trvání pracovního poměru u zaměstnavatele

 

a) ......násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnancům, kteří ke dni skončení pracovního poměru dovršili u zaměstnavatele více než 10 let trvání pracovního poměru; odstupné spolu se zákonným nárokem přísluší v celkové výši .........násobku průměrného měsíčního výdělku;

b) ......násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnancům, kteří ke dni skončení pracovního poměru dovršili u zaměstnavatele více než 5 let a méně než 10 let trvání pracovního poměru; odstupné spolu se zákonným nárokem přísluší v celkové výši ......násobku průměrného měsíčního výdělku;

c) ......násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnancům, kteří ke dni skončení pracovního poměru dovršili u zaměstnavatele více než 2 roky a méně než 5 let trvání pracovního poměru; odstupné spolu se zákonným nárokem přísluší v celkové výši ......násobku průměrného měsíčního výdělku.

 

2. Zaměstnancům, kterým byla dána výpověď z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) zákoníku práce nebo u nichž došlo z tohoto důvodu k rozvázání pracovního poměru dohodou, se odstupné podle § 67 odst. 2 zákoníku práce zvyšuje o ...... násobek průměrného měsíčního výdělku. Odstupné spolu se zákonným nárokem přísluší v celkové výši ......násobku průměrného měsíčního výdělku. Zvýšené odstupné zaměstnanci nepřísluší, pokud se zaměstnavatel zcela zprostí své odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání podle § 367 odst. 1 ZP.

 

3. Zvýšené odstupné podle bodu 1. a 2. přísluší zaměstnancům, jejichž pracovní poměr na základě výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodu organizačních změn podle § 52 písm. a), b) nebo c) nebo z důvodu zákazu dalšího konání prací pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí podle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo na základě dohody o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů skončí za účinnosti tohoto vnitřního předpisu.

 

4. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu .........(nejméně jednoho roku)

 

5. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ..........

 

 

...................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zástupce

 

Komentář:

 

K obecným podmínkám vydání vnitřního předpisu zaměstnavatele a jeho možného obsahu - viz Úvod.

 

S účinností od 1. 1. 2012 se odstupné podle § 67 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu organizačních změn podle § 52 písm. a), b) nebo c) zákoníku práce nebo k rozvázání pracovního poměru dohodou z týchž důvodů poskytuje nikoliv v jednotné výši trojnásobku průměrného výdělku, což platí do 31. 12. 2011, ale diferencovaně v závislosti na délce trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Odstupňovaná zákonná minimální výše poskytovaného odstupného byla zvolena proto, aby zaměstnavatele motivovala k vytváření většího počtu dlouhodobých pracovních míst a zaměstnance k setrvání v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele. Podle zákoníku práce se odstupné ze zákona (tj. minimální výše, kterou zaměstnavatel musí poskytnout) poskytuje zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, při skončení pracovního poměru ve výši nejméně

 

a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,

d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 ZP.

 

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

 

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru

Nahrávám...
Nahrávám...