Sankce

2.10.5 Sankce

JUDr. Petr Bukovjan

Právní předpisy umožňují orgánům inspekce práce v rámci jejich kontrolní činnosti, resp. v souvislosti s ní, ukládat kontrolovaným osobám sankce za porušení jak hmotněprávních povinností, tak povinností postavených na poskytnutí součinnosti kontrolnímu orgánu. Jde o pokutu, resp. o zákaz činnosti či odnětí vydaného oprávnění nebo osvědčení. Uložení zmíněných sankcí je výsledkem správního řízení, a je proto třeba dodržovat při rozhodování o nich zásady, na nichž je správní řízení postaveno.

Právní úprava

Zákon o inspekci práce stejně jako kontrolní řád rozlišuje mezi přestupky fyzických osob a správními delikty právnických osob (s tím, že na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby), zákon o zaměstnanosti protiprávní jednání označuje za správní delikty a v jejich rámci zná přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob. Všechny tři zákony vymezují v této souvislosti skutkové podstaty protiprávního jednání a od nich odvozují druh sankce, popř. její maximální možnou výši.

Zákon o inspekci práce

Zákon o inspekci práce rozeznává přestupky (§ 10 až 22 ZIP) a správní delikty (§ 23 až 34 ZIP) obecně na úseku:

• součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance,

• rovného zacházení,

• pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

• odměňování zaměstnanců,

• náhrad,

• pracovní doby,

• dovolené,

• bezpečnosti práce,

• zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců,

• bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví,

• vyhrazených technických zařízení,

• agenturního zaměstnávání,

• výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti.

Dle ustanovení § 9a a § 22a ZIP může být fyzické osobě nebo právnické osobě uložena pokuta za přestupek nebo správní delikt spočívající v tom, že nesplnila některou ze svých povinností dle § 9 ZIP, tedy dostavit se v odůvodněných případech na výzvu inspektora a v určené lhůtě na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a poskytnout údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly, resp. povinnost dostavit se na takové místo za účelem projednání výsledků kontroly. Pokuta může dosáhnout výše až 200 000 Kč.

Zákon o zaměstnanosti

Úpravu správních deliktů obsahuje zákon o zaměstnanosti v ustanoveních § 139 a 140 ZZ. Tyto by se daly rozdělit do následujících oblastí:

• diskriminace a rovné zacházení,

• nelegální zaměstnávání (výkon nelegální práce),

• zprostředkování zaměstnání,

• povinnosti vůči osobám se zdravotním postižením,

• oznamovací a evidenční povinnosti,

• vykázání dlužných mzdových nároků.

Co se týče jednotlivých skutkových podstat protiprávních jednání, kontrolovaná osoba se dopustí správního deliktu, pokud:

• poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle zákona o zaměstnanosti,

• zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání zákon o zaměstnanosti nebo dobré mravy,

• umožní fyzické osobě výkon nelegální práce,

• nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce,

• neplní oznamovací povinnosti podle zákona o zaměstnanosti nebo nevede evidence v tomto zákoně stanovené,

• ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dle ustanovení § 132 ZZ je fyzická osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, povinna orgánu kontroly prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem. Nesplnění této povinnosti je stíháno pokutou až do výše 200 000 Kč za přestupek.

Kontrolní řád

Jednou z povinností kontrolované osoby je dle kontrolního řádu povinnost vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a poskytovat k tomu potřebnou součinnost. Nesplnění této povinnosti naplňuje skutkovou podstatu přestupku fyzické osoby nebo správního deliktu právnické osoby či podnikající fyzické osoby a je stíháno uložením pokuty až do výše 500 000 Kč.

Nejčastěji se pokuta ukládá za to, že

• inspektoru nebyl umožněn výkon kontroly, ačkoliv byl k jejímu výkonu oprávněn (např. mu bylo zabráněno ve vstupu na pracoviště kontrolované osoby),

• kontrolovaná osoba nepředložila inspektorovi požadované doklady, které byly k řádnému výkonu kontroly potřebné,

• ze strany kontrolované osoby nebyla splněna povinnost poskytnout na vyžádání inspektora pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech, nebo

• kontrolovaná osoba nepodala písemnou zprávu o opatřeních přijatých k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, ačkoliv k tomu byla inspektorem vyzvána.

Sankce za porušení hmotněprávních povinností a jejich výše

Přestupky nebo správní delikty podle zákona o inspekci práce a správní delikty podle zákona o zaměstnanosti projednává v prvním stupni místně příslušný oblastní inspektorát práce. Pokud kontrolu vykonal Státní úřad inspekce práce, pak je projednávajícím orgánem on. Zmíněné orgány inspekce práce mohou za přestupek či správní delikt uložit kontrolované osobě pokutu. Pouze v případě, že fyzická nebo právnická osoba „v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu”, přichází v úvahu též nepeněžitá sankce, totiž zákaz činnosti a odnětí takového oprávnění nebo osvědčení.

Jak zákon o inspekci práce, tak zákon o zaměstnanosti počítají hned s několika maximálními výšemi pokut. Vždy záleží na tom, o naplnění jaké skutkové podstaty protiprávního jednání jde. Z obou těchto právních předpisů lze ale vysledovat, která porušení shledávají jako nejzávažnější, a u nichž proto dovolují orgánům inspekce práce uložit pokutu zpravidla až do výše 2 000 000 Kč a výjimečně dokonce až do výše 10 000 000 Kč.

Pokuta až 2 000 000 Kč

Pokutou do výše až 2 000 000 Kč může být stižena kontrolovaná osoba, jestliže např.

• poruší povinnosti při vzniku, změně nebo zániku pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (s účinností od 1. 1. 2015),

• neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat alespoň ve výši minimální mzdy, popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy, nebo plat ve stanovené výši,

• neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo některou jejich složku ve stanoveném termínu,

• provede ze mzdy nebo platu zaměstnance…