Podpora může mít podobu provozování vlastní firemní mateřské školy, anebo o poskytování příspěvků zaměstnancům na úhradu pobytu dítěte v předškolním zařízení jiného provozovatele. Dále přichází v úvahu uplatnění slevy na dani z příjmů fyzických osob související s umístěním vyživovaného dítěte v předškolním zařízení.
POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY PÉČE O DÍTĚ V DĚTSKÉ SKUPINĚ
Stěžejním zákonem, který upravuje podmínky, za nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, je zákon č. 247/2014 Sb., který byl novelizován zákonem č. 127/2015 Sb. a především zákonem č. 329/2021 Sb. Službou péče o dítě v dětské skupině se podle § 2 zákona č. 247/2014 Sb. rozumí nevýdělečná činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od 6 měsíců věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte ve skupině dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, jeho výchovu a rozvoj schopností, kulturních, hygienických a sociálních návyků dítěte. V § 3 odst. 1 zákona č. 247/2014 Sb. se uvádí, že službu péče o dítě v dětské skupině (poskytovatel) může poskytovat pouze osoba, která má oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 4 zákona č. 247/2014 Sb. Poskytovatel poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině rodiči, jehož je zaměstnavatelem. Za rodiče se považuje též jiná osoba, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů.
Poskytovatel však nemusí být zaměstnavatelem rodiče, pokud je:
a) ústavem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho zakládací listinou,
b) právnickou osobou registrovanou nebo evidovanou podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jejím předmětem činnosti,
c) územním samosprávným celkem nebo jím zřízenou právnickou osobou,
d) obecně prospěšnou společností, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s její zakládací listinou nebo zakládací smlouvou,
e) nadací nebo nadačním fondem,
g) spolkem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho stanovami,
h) veřejnou výzkumnou institucí, nebo
i) pečující osobou poskytující službu péče o dítě v dětské skupině o kapacitě nejvýše 4 dětí.
Dle § 3 odst. 3 zákona č. 247/2014 Sb. poskytovatel může poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině rodiči též na základě dohody se zaměstnavatelem tohoto rodiče a za podmínek, za kterých poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině ostatním rodičům.
Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí též organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce nebo státní zaměstnanci ve služebním poměru, a útvar, složka nebo jiná organizační část bezpečnostního sboru, která vyplácí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem, Ministerstvo obrany pro ozbrojené síly České republiky, které tvoří vojáci v činné službě a občanští zaměstnanci, popřípadě organizační složka státu nebo právnická osoba, do nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání.
Na základě § 4 zákona č. 247/2014 Sb. poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině podle tohoto zákona je možné jen na základě oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Evidenci poskytovatelů vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Služba péče o dítě v dětské skupině je dle § 6 zákona poskytována bez úhrady nákladů nebo s částečnou nebo plnou úhradou nákladů. Poskytovatel je povinen stanovit kritéria, na základě kterých je v konkrétním případě určena výše úhrady nákladů.
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ ZVÝHODNĚNÉHO POBYTU DÍTĚTE ZAMĚSTNANCE V PŘEDŠKOLNÍM ZAŘÍZENÍ
Z bodu 2 § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen "ZDP"), vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníku ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud je toto plnění poskytováno zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Může se jednat o vlastní firemní mateřskou školu provozovanou zaměstnavatelem, nebo o příspěvek zaměstnavatele na umístění dítěte zaměstnance v zařízení jiného provozovatele podle zákona č. 247/2014 Sb.
Podmínky pro osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance:
● jedná se o nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku,
● zaměstnavatel si neuplatní hrazenou částku do svých daňových výdajů (nákladů) a nepeněžní plnění poskytuje z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku (u fyzické osoby z příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, pak nepeněžní příjem je u zaměstnance zdanitelným příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který se zahrne rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Nepeněžní příjem se ocení ve smyslu § 6 odst. 3 ZDP na základě zákona o oceňování majetku. V případě mateřské školy provozované zaměstnavatelem se tento nepeněžní příjem ocení podle ceny, za kterou je pobyt dítěte ve firemní mateřské škole účtován cizím osobám.
V případě poskytnutí peněžního příspěvku zaměstnanci na pobyt dítěte v mateřské škole jiného provozovatele, bude tento příjem součástí zdanění příjmů ze závislé činnosti a bude zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Vymezení předškolního zařízení pro účely daně z příjmů nalezneme v § 35bb odst. 6 ZDP. Předškolním zařízením se pro účely daní z příjmů rozumí:
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině ve smyslu zákona č. 247/2014 Sb. nebo obdobné zařízení v zahraničí,
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozované na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona č. 247/2014 Sb., nebo mateřskou školou podle školského zákona.
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ VÝDAJŮ NA PROVOZ PŘEDŠKOLNÍHO ZAŘÍZENÍ
V § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP se uvádí, že za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou považovány také výdaje (náklady) v podobě:
1. výdajů zaměstnavatele na provoz vlastního předškolního zařízení, nebo
2. příspěvku na provoz předškolního zařízení, který je zajišťován jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců.
Pokud půjde o vlastní předškolní zařízení, může zaměstnavatel do svých daňových výdajů (nákladů) uplatnit veškeré provozní výdaje související s provozováním tohoto předškolního zařízení, jako např. výdaje na elektřinu, vodu, teplo, plyn, vybavení provozu, mzdy, opravy, rovněž tak odpisy objektu a odpisy provedeného technického zhodnocení. Daňovým výdajem zaměstnavatele je i příspěvek na provoz předškolního zařízení jiného subjektu pečujícího o děti předškolního věku jeho zaměstnanců.
Pokud bude zaměstnavatel postupovat podle § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a uplatní výdaje na provoz vlastního předškolního zařízení nebo příspěvek na provoz zařízení zajišťovaného jinými subjekty jako své daňové výdaje a zaměstnanec za péči o dítě v takovém zařízení bude hradit zvýhodněnou cenu, anebo tato služba bude zaměstnanci poskytnuta bezplatně, pak se na zaměstnance nebude vztahovat osvobození od daně dle bodu § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že výdaje na provoz vlastního předškolního zařízení nebo příspěvek na provoz zařízení zajišťovaného jinými subjekty nebude uplatňovat jako své daňové výdaje, pak bude nepeněžní plnění na straně zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů dle bodu 2 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Dítě zaměstnance navštěvuje bezplatně mateřskou školu, kterou provozuje jeho zaměstnavatel. Mateřská škola je určena výlučně pro zaměstnance tohoto zaměstnavatele. Výdaje na provoz mateřské školy uplatňuje zaměstnavatel do svých daňových nákladů.
Pokud zaměstnavatel využije § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a výdaje na provoz vlastního předškolního zařízení uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak nelze uplatnit u zaměstnance osvobození podle bodu 2 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Nepeněžní příjem zaměstnance se ocení ve smyslu § 6 odst. 3 ZDP podle zákona o oceňování majetku, to je jako cena, kterou by platil zaměstnanec za pobyt dítěte v jiné mateřské škole. Tato částka bude podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Dítě zaměstnance navštěvuje mateřskou školu, kterou provozuje jeho zaměstnavatel. Zaměstnanec platí za pobyt dítěte ve firemní mateřské škole sníženou měsíční úplatu ve výši 400 Kč, zatímco pro ostatní děti nezaměstnanců umístěných v této mateřské škole činí měsíční úplata 850 Kč.
Pokud zaměstnavatel využije § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a výdaje na provoz vlastního předškolního zařízení uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak se na zaměstnance nebude vztahovat osvobození od daně dle bodu 2 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Nepeněžní příjem zaměstnance ve výši rozdílu mezi úplatou za pobyt dítěte v mateřské škole pro nezaměstnance a zaměstnance (v našem případě 450 Kč měsíčně) bude podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Zaměstnavatel přispívá na pobyt dítěte zaměstnance v předškolním zařízení provozovaného jiným subjektem. Jedná se o nepeněžní příspěvek ve výši 800 Kč měsíčně, který je hrazen zaměstnavatelem přímo provozovateli předškolního zařízení.
Pokud zaměstnavatel využije § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a poskytnutý příspěvek za pobyt dítěte jeho zaměstnance v předškolním zařízení jiného subjektu uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak bude nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 800 Kč měsíčně podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Pokud by však zaměstnavatel tento příspěvek hradil ze sociálního fondu nebo jako nedaňový náklad, pak by na straně zaměstnance šlo o nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů dle bodu 2 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Zaměstnavatel přispívá na pobyt dítěte zaměstnance v předškolním zařízení jiného subjektu. Jedná se o peněžní příspěvek ve výši 650 Kč měsíčně, který je vyplácen současně se mzdou zaměstnance.
Zaměstnavatel může nebo nemusí využít § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a peněžní příspěvek za pobyt dítěte jeho zaměstnance v předškolním zařízení jiného subjektu uplatní buď jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, anebo tuto částku bude hradit ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo jako nedaňový výdaj. V obou případech nemůže zaměstnanec využít osvobození od daně podle bodu 2 § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, ale vztahuje se na něj § 6 odst. 3 ZDP a částka 650 Kč měsíčně bude ke zdanění připočtena k hrubé mzdě zaměstnance a rovněž bude podléhat odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
SLEVA NA DANI ZA UMÍSTĚNÍ DÍTĚTE V PŘEDŠKOLNÍM ZAŘÍZENÍ
Uplatnění slevy na dani související s umístěním vyživovaného dítěte v předškolním zařízení vyplývá z § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP, přičemž podmínky pro uplatnění této slevy jsou stanoveny v § 35bb ZDP. Z § 35bb odst. 1 ZDP vyplývá, že výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Těmito výdaji je v mateřské škole tzv. školkovné, nikoliv však výdaje na dopravu dítěte do předškolního zařízení či výdaje vynaložené rodičem na stravování dítěte v tomto zařízení, resp. výdaje za úhradu zájmových aktivit dítěte. Slevu na dani za umístění dítěte může uplatnit i poplatník, který ke svým příjmům zdaňovaným dle § 7 nebo § 9 ZDP uplatňuje paušální výdaje. Tuto slevu však nemůže uplatnit poplatník s příjmy dle § 7 ZDP, který je v paušálním režimu.
Pro uplatnění slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení je rozhodující vynaložení výdajů (školkovné), které se vztahují k faktickému umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku v daném zdaňovacím období (v kalendářním roce), a nikoliv okamžik jejich samotné úhrady. Poplatník tedy může uplatnit výdaje, které byly skutečně během daného zdaňovacího období vynaloženy za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, i když například jejich část za poslední měsíce v kalendářním roku byla uhrazena až počátkem následujícího roku.
Výše slevy za umístění dítěte je limitována – dle § 35bb odst. 4 ZDP lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy. Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. Zatímco ve zdaňovacím období roku 2022 se jednalo o maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě 16 200 Kč, pak ve zdaňovacím období roku 2023 se jedná o maximální výši slevy na dani 17 300 Kč (zvýšení minimální mzdy s účinností od 1. 1. 2023 ve smyslu nařízení vlády č. 465/2022 Sb.).
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud budou výdaje vynaložené poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte na dané zdaňovací období vyšší, než je minimální mzda, sleva na dani bude poskytnuta ve výši minimální mzdy. Pokud jsou tyto výdaje nižší, než je minimální mzda, uplatní se sleva za umístění dítěte ve výši prokazatelně poplatníkem vynaložených na dané zdaňovací období za umístění dítěte v předškolním zařízení.
Slevu na dani za umístění dítěte lze uplatnit pouze v případě, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Společně hospodařící domácnost je pro účely daně z příjmů definována v § 21e odst. 4 ZDP, kde se uvádí, že společně hospodařící domácností se rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze tehdy, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Pokud však vyživují rodiče ve společně hospodařící domácnosti například dvě děti, které navštěvují předškolní zařízení, bude záležet na dohodě rodičů, kdo si uplatní tuto slevu na dítě, zda matka, nebo otec za obě děti, anebo matka…
