Příběhy k zamyšlení - Otrok

Bohatý statkář byl lakomý a vyžadoval od lidí tolik práce, že mu jeden po druhém přestali chodit na jeho pole. Statkář musel část půdy nechat ladem a přinutil svou ženu a děti, aby obdělávaly zbytek půdy. Dřely tak, že už večer padaly únavou. Statkář se začal den co den modlit, aby mu nebe seslalo pomocníka. Ale protože jeho hlava byla plná sobeckých myšlenek, vyslyšelo ho ne nebe, ale peklo. A poslalo mu na pomoc démona.

„Pane, jsem tvůj poslušný otrok. Co žádáš?“ ptal se démon.

„Chci, abys obdělával všechna moje pole.“ odpověděl statkář.

„Budu ti k službám,“ řekl démon. „Ale s jednou podmínkou: že mne nenecháš ani na minutu zahálet. Jinak bych tě okamžitě sežral. Takový už jsem.“

Statkář souhlasil, protože pole byla velmi rozsáhlá. A démon se hned pustil do práce. Vyplel, zasel, vykopal studnu, opravil cestu k polím, s každou prací byl rychle hotov. Jednoho dne večer démon žádal další práci a statkář nevěděl, co mu má uložil. Démon už začal cenit zuby.

Tu se ozvala statkářova manželka: „Já ti dám práci.“ Měla kudrnaté vlasy. Vytrhla jeden vlas a řekla démonovi: „Narovnej ho, musí být zcela rovný.“

Démon vlas natahoval, namáčel, napínal - všechno marné. Vlas se stále vždy zkroutil. Démon s ním odešel ke kováři, aby…