Jedním z nejčastějších způsobů rozvázání pracovního poměru je výpověď, která se současně od některých jiných způsobů rozvázání (např. okamžitého zrušení pracovního poměru) liší tím, že mezi rozvázáním a skončením pracovního poměru existuje určitá delší časová prodleva – výpovědní doba. Ta poskytuje zaměstnanci i zaměstnavateli mimo jiné také prostor k tomu, aby spolu případně ještě jednali o tom, zda skutečně chtějí pracovní poměr ukončit. Zákoník práce jim potom umožňuje výpověď již doručenou druhé straně za splnění předepsaných podmínek odvolat (ustanovení § 50 odst. 5 ZP). Kromě toho vyplývá z obecného ustanovení § 572 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále "NOZ", i možnost odvolání dosud nedoručené výpovědi.
TŘI PŘÍPADY ODVOLÁNÍ VÝPOVĚDI
Z hlediska časového připadají v úvahu tři případy odvolání výpovědi, a sice:
-
odvolání výpovědi nejpozději v okamžik jejího doručení;
-
odvolání výpovědi v průběhu výpovědní doby;
-
odvolání výpovědi poté, co již výpovědní doba uplynula.
ODVOLÁNÍ VÝPOVĚDI NEJPOZDĚJI V OKAMŽIK JEJÍHO DORUČENÍ
Podle ustanovení § 572 NOZ platí, že projev vůle osoby jednající v písemné formě může být odvolán, pokud odvolání dojde druhé straně nejpozději současně s původním projevem vůle. Výpověď z pracovního poměru je projevem vůle činěným v písemné formě, a toto obecné ustanovení tak lze vztáhnout i na ni, ačkoli se bude jednat o velmi neobvyklou situaci. Mohlo by jít například o případ, kdy zaměstnanec v podroušeném stavu vypracuje výpověď a odešle ji zaměstnavateli poštou. Následně si své jednání ráno uvědomí, vypracuje tedy odvolání výpovědi, a ještě než ten den pošta dorazí, doručí zaměstnavateli odvolání své výpovědi.
Na tento případ odvolání výpovědi jsou zákonem kladeny nejmírnější požadavky. Odvolání nemusí být učiněno v písemné formě a není vyžadován ani souhlas druhé strany s odvoláním výpovědi. S ohledem na případnou potřebu prokázání relevantních skutečností lze nicméně doporučit učinit odvolání i v tomto případě písemně a jeho doručení si druhou stranou nechat písemně potvrdit.
ODVOLÁNÍ VÝPOVĚDI V PRŮBĚHU VÝPOVĚDNÍ DOBY
Během výpovědní doby již dochází k odvolání výpovědi častěji. Důvodem bývá často okolnost, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dokázali dohodnout na něčem, ohledně čeho mezi nimi dříve nepanovala shoda, případně že jedna strana nabídla druhé něco, co dříve ochotna nabídnout nebyla. Zkrátka, že dání výpovědi přimělo druhou stranu zvážit své dosavadní postoje a vystoupit z dosud zastávané pozice.
Strany se mohou např. dohodnout, že pracovní poměr nebude rozvázán výpovědí, ale dohodou, nebo že pracovní poměr bude dále trvat, přičemž dojde ke změně druhu práce či rozsahu týdenní pracovní doby (tzv. výši úvazku) zaměstnance. V takových případech je možné, aby jedna listina obsahovala prohlášení o odvolání výpovědi a souhlas s jejím odvoláním a současně také příslušnou dohodu. Je to časté např. v případě dohody o rozvázání pracovního poměru, v níž bude rovnou uvedeno, že strana, která prve dala výpověď, tuto výpověď odvolává, a druhá strana odvolání výpovědi přijímá.
Možnost odvolat výpověď v průběhu výpovědní doby dává jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli zákoník práce ve svém ustanovení § 50 odst. 5 ZP, vyžaduje však, aby odvolání bylo učiněno v písemné formě a aby s ním druhá strana vyslovila souhlas rovněž písemně. Nedodržení…
