Na vlnách firemního internetu - Kontrola zaměstnanců při práci s počítačem z pohledu zákoníku práce

     Nezřídka se všichni setkáváme s tím, že zaměstnanci svůj čas v práci tráví jinou činností než plněním pracovních úkolů zaměstnavatele, zejména pak prohlížením internetových stránek, vyřizováním osobní e-mailové korespondence či komunikací s přáteli přes skype, icq či facebook.

     Každý zaměstnavatel má právo kontrolovat jednak výkon práce svých zaměstnanců, jednak nakládání s majetkem zaměstnavatele, jako jsou např. počítače a jiné prostředky výkonu práce. Zákon však i této kontrole určuje mantinely, které by neměly být překročeny. Kolik času stráví Vaši zaměstnanci hraním počítačových her nebo chatováním? Existuje přiměřený způsob, kterým je smíte kontrolovat, když zákoník práce zakazuje otevřené nebo skryté sledování, odposlech a záznam telefonických hovorů či kontrolu elektronické pošty? Na tyto otázky odpoví následující příspěvek.

     Základní povinností zaměstnance je využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání uložené práce, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly a řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem (§ 301 písm. a) a d) zákoníku práce). Podle § 316 zákoníku práce nesmí zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu počítač a telefon, případně další výrobní a pracovní prostředky jemu svěřené. Dodržování tohoto zákazu je pak zaměstnavatel oprávněn ze zákona přiměřeným způsobem kontrolovat. Co si představit pod pojmem přiměřený způsob kontroly?

Zaměstnavatel je zejména oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec všechny uložené pracovní úkoly plní řádně a včas. To by mělo být základní hledisko a je tedy na zaměstnavateli, aby zaměstnance dostatečně pracovně vytížil.

     Zákoník práce na druhé straně stanoví, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.

     Přiměřeně podle mého názoru znamená v praxi právo kontrolovat dobu strávenou na internetu a místa pohybu, činnost na počítači (např. hraní her, chatování), čísla příchozích a odchozích telefonických hovorů a faxových spojení, obsah paměti svěřeného počítače a externích nosičů dat, obsah firemní e-mailové schránky. Nepřiměřeně pak znamená sledování obsahu chatu na ICQ či skypu, sledování soukromé e-mailové korespondence doručené do soukromé e-mailové schránky, ať už prostřednictvím keyloggeru nebo skenováním monitoru. Stejně tak by se mohlo jevit sledování zaměstnanců kamerami za překročení dovolených mezí zásahu do soukromí zaměstnance, nicméně v některých případech ve smyslu § 316 odst. 2 zákoníku práce lze dospět k závěru, že z povahy předmětu činnosti zaměstnance je i takový způsob dovolen (např. banky, pošty, čerpací stanice atd.). Zde je však prvotním účelem ochrana majetku zaměstnavatele, nikoliv monitoring zaměstnance. Samozřejmě v otázce přiměřenosti a překročení této hranice rozhodující slovo bude mít vždy v konkrétním případě výklad soudu.

     Zákoník práce v § 316 odst. 4 s určitými způsoby monitoringu zaměstnance spojuje povinnost zaměstnance předem informovat, kdy říká: „Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění“. Jedná se o tyto kontrolní mechanismy: otevřené nebo skryté sledování, odposlech a záznam telefonických hovorů, kontrola elektronické pošty nebo kontrola listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Závažný důvod je dán např. v případě, že zaměstnanec disponuje finančními prostředky zaměstnavatele nebo má přístup k obchodnímu tajemství apod. Stejně tak je důvodem ve vztahu ke kontrole firemní e-mailové pošty požadavek na možnost zaměstnavatele mít přístup k e-mailům týkajícím se jeho podnikání. Zaměstnavatel je povinen informovat nejenom o tom, že bude osobně na počítači svěřeném zaměstnanci či vzdáleným přístupem kontrolovat firemní e-mailovou poštu zaměstnance, ale také o tom, že bude tuto poštu kontrolovat v celém rozsahu.

Nicméně je pochopitelné, že i zaměstnanci používající při práci internet mají osobní potřebu nahlédnout např. do své e-mailové schránky nebo zjistit si nezbytné informace. Je na zaměstnavatelově benevolenci, do jaké míry umožní svým zaměstnancům přístup na internet k uspokojení osobních potřeb.

Souhlas zaměstnavatele k tomuto sice postačí ústní, lze však doporučit zakomponování pravidel užívání internetu písemně do pracovního řádu či smlouvy, např. v této podobě: „V případě, že zaměstnanec plní všechny své pracovní úkoly a jiné jemu uložené povinnosti řádně a včas, pak je oprávněn v přiměřené míře užívat internet k osobním účelům. Zaměstnavatel je oprávněn kdykoliv tento souhlas písemně odvolat. Zneužití tohoto oprávnění zaměstnance či nesplnění…