Mzdové otazníky

PRACOVNÍ VOLNO A SVATBA

Jaký má zaměstnanec nárok v případě, že se svatební obřad koná v den, který není jeho pracovním dnem?

Pokud se svatební obřad koná v den, kdy zaměstnanec podle rozvržení týdenní pracovní doby nemá pracovat, nejde u něj o překážku v práci a pracovní volno za den vlastní svatby mu nepřísluší. V takovém případě má zaměstnanec nárok pouze na jeden den pracovního volna s náhradou mzdy. Den pracovního volna s náhradou mzdy si vyčerpá po dohodě se zaměstnavatelem, obvykle v den před nebo v den po svatebním obřadu.

V případě, že se svatební obřad koná v den, kdy má zaměstnanec plánovanou směnu, má nárok na dva dny pracovního volna, z toho jeden den je s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

PŘÍPLATEK ZA NOČNÍ PRÁCI VERSUS ZAMĚSTNANEC PRACUJÍCÍ V NOCI

Zaměstnavatel tvrdí, že příplatek za noční práci náleží pouze zaměstnanci, který je zaměstnancem pracujícím v noci ve smyslu § 78 odst. 1 písm. k) ZP, tj., kdy během noční doby pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně ve vyrovnávacím období.

Pro účely poskytování příplatku za noční práci se zmíněné ustanovení zákoníku práce nepoužije. Zaměstnanci přísluší příplatek alespoň ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku i za zlomky hodin odpracované v noční době, kterou je doba od 22. hodiny jednoho dne do 6. hodiny druhého dne. Je však možné sjednat jinou minimální výši (např. 8 % z průměrného výdělku nebo 10 Kč za každou hodinu) a způsob určení příplatku za noční práci (např. příplatek bude činit za měsíc 250 Kč).

Vymezení zaměstnance pracujícího v noci má význam pouze pro účely uvedené v § 78 odst. 1 písm. k) ZP, především pak pro povinnost pravidelného vyšetření zaměstnance lékařem (§ 94 odst. 2 ZP), a týká se všech zaměstnanců, kteří pracují v noci a současně kteří pravidelně odpracují nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 ZP (toto období může činit až 26 týdnů). Upozorňujeme, že povinnost zajistit vyšetření zaměstnance před zařazením na noční práce se tudíž netýká nahodilého zařazení na noční práci, jak se mnozí zaměstnavatelé mylně domnívají, neboť u takových zaměstnanců není splněna podmínka uvedená v § 78 odst. 1 písm. k) ZP.

POČÁTEK DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Zaměstnanec hasičského záchranného sboru má naplánovanou směnu 1. dubna od 7.00 hod. do 23.00 hod  (výkon práce 16 hod.),  od 23.00 hod. do 7.00 hod. 2. dubna drží pracovní pohotovost na jiném dohodnutém místě. Dojde-li k výjezdu, pohotovost se přerušuje a výkon je považován za práci přesčas. Nedojde-li k výjezdu, pak od 7.00 hod. do 7.05 hod. si předávají službu a 5 minut je prací přesčas.

Pokud tento zaměstnanec půjde k lékaři a dočasná pracovní neschopnost bude vystavena od 2. dubna, jak se bude postupovat v případě, že:

Počátek dočasné pracovní neschopnosti (dále jen "DPN") se určuje v závislosti na tom, zda zaměstnanec v den vzniku DPN pracoval či nikoliv, a pokud pracoval, zda odpracoval vše, co měl v daný kalendářní den odpracovat. Odpracoval-li, vše co měl, posune se počátek DPN na následující kalendářní den. V plánu směn (harmonogram směn) byla směna plánována dne 1. 4. do 23 hodin. 2. dubna byla vystavena DPN a na tento den neměl již v harmonogramu směn plánovanou žádnou směnu. V takovém případě plyne počátek DPN od 2.dubna. Zaměstnanec musí obdržet odměnu za pracovní pohotovost, kterou držel od ukončení poslední směny do doby, kdy navštívil lékaře. Pracovní pohotovost není výkon práce, a proto není poskytování odměny za pracovní pohotovost za dobu do okamžiku návštěvy lékaře v kolizi s určením správného počátku DPN.

Samotné předání služby nelze považovat za regulérní směnu, a proto ani tato skutečnost nemůže změnit určení počátku DPN z 2. dubna na jiný den. Předání služby je výkon práce s nárokem na plat a současně je nutné příslušných 5 minut považovat za práci přesčas.

Jak bude posuzován počátek DPN u zaměstnance s nepřetržitým provozem? Zaměstnanec 1. dubna odpracuje plánovanou 12hodinovou směnu. Dne 2. dubna má nařízenou mimořádnou noční směnu, která končí 3. dubna v 6 hodin, která je vykazovaná jako práce přesčas. Po ukončení této směny jde k lékaři, který mu od 3. dubna vystaví DPN. Jak bude posuzován počátek DPN, když:

 
Dočasná pracovní neschopnost je vystavena od 3. dubna a v tento den zaměstnanec odpracoval část mimořádné směny (mimořádná směna od 18 hodin do 6 hodin), a to od půlnoci do rána (0.00 hod. do 6.00 hodin). V případě, že má na 3. dubna plánovanou další směnu, plyne počátek DPN od 3. dubna. Není-li však na 3. dubna plánovaná žádná další směna, je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den, kterým je 4. duben. Zákoník práce blíže neurčuje, jak posuzovat mimořádnou směnu a plánovanou směnu ve vztahu k počátku DPN. Z ustanovení § 192 odst. 1 ZP lze však dovodit, že je nutné s ohledem na vznik dočasné pracovní neschopnosti odhlédnout od skutečnosti, jedná-li se o mimořádnou nebo plánovanou směnu, a pro určení počátku DPN je rozhodující, má-li směnu odpracovanou. "Vznikne-li DPN ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů následujícím kalendářním dnem."

VÝKON PRÁCE VE SVÁTEK A PLAT

Jsme příspěvková organizace, která odměňuje platem, a zaměstnáváme:

Je správný níže uvedený postup?

V daném měsíci je fond pracovní doby 176 hodin, z toho 3 dny svátků činí 24 hodin.

1. Zaměstnanci v rovnoměrně rozvržené pracovní době mají vykázáno:

2. Zaměstnanec ve funkci průvodce odpracoval 2 svátky.