5.3.6.3 Dohody o srážkách ze mzdy
Ing. Růžena Klímová
Úpravu dohod o srážkách ze mzdy od roku 2014 řeší § 2045 až 2047 NOZ. „Dluh je možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu.” Znamená to, že srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 jsou nadále prováděny v souladu s OSŘ, ale navíc ještě s respektováním podmínky, že srážka nesmí být vyšší než polovina mzdy. Zákon přitom nestanoví, jedná-li se o polovinu hrubé nebo čisté mzdy. Polovinou postižitelných příjmů zaměstnance pro účely výše srážek na základě uzavřené dohody je nutno rozumět polovinu těchto příjmů v hrubém. Čistá mzda je důsledkem veřejnoprávní úpravy a v případech, kdy se o čistou mzdu jedná, je pak v právním předpisu tato skutečnost jednoznačně stanovena. Je tomu například v ustanovení § 276 OSŘ. NOZ je základním právním předpisem soukromého práva, a není-li v zákoně samém pojem „mzda” blíže specifikován, nelze uvažovat o mzdě v čisté formě.
Souhlas zaměstnavatele
U nových zaměstnanců je tedy možné uzavřít dohodu o srážce ze mzdy nejen na výživné, ale i na odborové příspěvky, pokud dá zaměstnavatel předem souhlas s jejich prováděním. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. V případě, že byla dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany uzavřena přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nabývá srážka pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.
Právní úprava dohod o srážkách ze mzdy se použije i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Zákon dále uvádí, že je možné srážet z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem obdobný závazek, jako je pracovní nebo služební poměr. Proto je možné srážky na základě dohody provádět i z odměny z dohody o provedení práce.
Příklad 1:
Zaměstnanec má příjem z pracovního poměru ve výši 15 500 Kč a z dohody o provedení práce 5 000 Kč. Je ženatý a má přednostní exekuci z finančního úřadu. O této úřední exekuci bylo rozhodnuto dne 15. 7. 2015 a plátci doručeno kdykoliv v budoucnu. Se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o srážce ze mzdy na ubytovnu a stravné ve výši 1 400 Kč. Podepsal Prohlášení poplatníka, kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy a není účastníkem důchodového spoření.
Exekuční srážka se provede pouze z příjmu z pracovního poměru, protože právní jednání bylo uskutečněno před 1. 9. 2015, kdy se ještě příjem z DPP nepovažoval za mzdu, a nebylo tudíž možné zahrnout do čisté mzdy i příjem z DPP.
Srážka na základě dohody se provede z příjmu z DPP v požadované výši – 1 400 Kč. Proč? Celková hrubá mzda za měsíc činí 20 500 Kč. Dohoda o srážce ze mzdy má druhé pořadí, ale do poloviny celkové hrubé mzdy se provést může, ovšem při respektování postupu dle OSŘ (dlužníkovi musí být ponechána nezabavitelná částka atd.). Polovina hrubé mzdy je 10 250 Kč, pro exekuci se použilo jen 3 398 Kč, zaměstnanci byla ponechána nezabavitelná částka 7 648 Kč a třetí třetina 1 699 Kč (dle OSŘ).
Kontrola:
1) Odměna z DPP činí 5 000 Kč, z toho záloha daně 750 Kč, srážka z DPP 1 400 Kč, zbytek z odměny z DPP 2 850 Kč (5 000 – 750 – 1400 = 2 850),
2) 7 648 (nezabavitelná částka) + 1 699 (třetí třetina) + 3 398 (exekuce) + 1 400 (stravné a ubytovna) + 1 800 (záloha daně celkem) + 1 705 (pojistné) + 2 850 (zbytek z odměny z DPP) = 20 500 Kč (hrubá mzda celkem).
Příklad 2:
Zaměstnanec má příjem z pracovního poměru ve výši 15 500 Kč a z dohody o provedení práce 5 000 Kč. Je ženatý a má přednostní exekuci z finančního úřadu. O této úřední exekuci bylo rozhodnuto dne 15. 9. 2015 a plátci doručeno kdykoliv poté. Se zaměstnavatelem uzavřel zaměstnanec dohodu o srážce ze mzdy na ubytovnu a stravné ve výši 1 400 Kč 20. 9. 2015. Podepsal Prohlášení poplatníka, kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy a není účastníkem důchodového spoření.
Od 1. 9. 2015 se příjem z DPP považuje za mzdu, a je proto nutné pro úřední exekuci, která má dřívější pořadí než dohoda o srážce ze mzdy, provést srážku z celé čisté mzdy.
Zaměstnanci se vyplatí NČ a třetí třetina: 3 059 + 7 648 = 10 707 Kč.
Kontrola: 10 707 + 6 288 = 16 995 Kč.
Příklad 3:
Zaměstnanec, který je ženatý, vstoupil do zaměstnání dne 10. 9. 2015 a má příjem z pracovního poměru ve výši 15 500 Kč a z dohody o provedení práce 5 000 Kč. Se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o srážce na stravné a ubytovnu ve výši 1 400 Kč. V říjnu 2015 byla doručena exekuce z finančního úřadu, o níž bylo úředně rozhodnuto v září 2015 (po nabytí účinnosti zákona č. 164/2015 Sb.). Podepsal Prohlášení poplatníka, kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy a není účastníkem důchodového spoření.
Protože dohoda o srážce ze mzdy má dřívější pořadí, než přednostní exekuce, provede se z první třetiny srážka na základě dohody.
Zaměstnanci se vyplatí NČ a třetí třetina: 3 059 + 7 648 = 10 707 Kč.
Kontrola: 10 707 + 1 400 + 4 888 = 16 995 Kč.
Možnost srážet nad rámec OSŘ
Další problém vzniká v případě srážek na základě dohod uzavřených do 31. 12. 2013, jejichž provádění se nadále řídí dřívější právní úpravou, zatímco srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí novou úpravou v zákoníku práce a příslušnými ustanoveními NOZ. V minulosti bylo možné provádět srážky na základě dohody ve prospěch třetí strany včetně srážek odborových příspěvků nad rámec občanského soudního řádu dle dřívějšího ustanovení § 148 odst. 2 ZP. V praxi to znamenalo, že dlužník, z jehož mzdy byly prováděny exekuční srážky, mohl plátce písemně požádat, aby například srážku odborových příspěvků srážel na rámec OSŘ, tedy z nezabavitelné částky nebo ze třetí třetiny, případně i z druhé třetiny, pokud měl zatíženou jen první třetinu. Obdobně bylo možné vyhovět žádosti zaměstnanci, který měl mzdu postiženou výkonem rozhodnutí, aby mu zaměstnavatel jeho příspěvek na penzijní pojištění srážel nad rámec OSŘ.
Zmíněná možnost (srážet nad rámec OSŘ) je zcela vyloučena u zaměstnanců, kteří vstoupili do zaměstnání po 31. 12. 2013. Tato absence vyvolává řadu komplikací v případě, kdy zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, pokud si oni sami přispívají a dotyční zaměstnanci mají mzdu zatíženou exekucí. V takovém případě musí příspěvek hradit sám zaměstnanec a zaměstnavateli poté dokládat výši uhrazeného příspěvku, aby byla splněna povinnost, která je předpokladem pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem. Rozumnější variantou je však změna podmínek pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem.
Postup při provádění srážky na základě dohody
Se zavedením limitu do poloviny příjmů pro účely výše srážek ze mzdy na základě dohody se objevily názory, že jde o limit jediný a že pro srážky na základě dohody již neplatí závazné postupy stanovené OSŘ a nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Asociace kolektivního vyjednávání se tímto problémem zabývala a její stanovisko koresponduje s veškerou v současné době platnou právní úpravou.
Zavedení limitu ve výši poloviny postižitelných příjmů zaměstnance nelze v žádném případě chápat tak, že nahrazuje dosavadní postup dle OSŘ a nařízení vlády 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Jde jen o doplnění právní úpravy, což vyplývá z ustanovení § 148 odst. 2 ZP, dle kterého smějí být srážky ze mzdy (rozumí se všechny včetně dohod o srážkách ze mzdy) provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ.
Pro zaměstnavatele to znamená, že i…
