č. 3203/2015 Sb. NSS, Daň z příjmů: společné zdanění manželů; spolupracující osoba
č. 3203/2015 Sb. NSS
Daň z příjmů: společné zdanění manželů; spolupracující osoba
Daňové řízení: dokazování
k § 13a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2006 (v textu jen „ZDP“)
k § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků*) (v textu jen „daňový řád z roku 1992“)
Uplatnili-li manželé výpočet daně ze společného základu daně podle § 13a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ke dni 31.12. 2007, a došlo-li následně k pochybnostem o správném stanovení základu daně, byl každý z manželů povinen podle § 31 odst. 9 zákona č. 337/ 1992 Sb., o správě daní a poplatků, prokazovat pouze skutečnosti rozhodné pro vlastní dílčí základ daně.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2014, čj. 5 Afs 54/2012-33)
Prejudikatura: č. 599/2005 Sb. NSS a č. 605/2005 Sb. NSS.
Věc: Lenka S. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného.
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2006 uplatnila žalobkyně výpočet daně ze společného základu daně manželů ve smyslu § 13a ZDP. Vlastní příjmy podle § 6 až § 10 stejného zákona nevykázala, vykázala jen polovinu společného základu daně manželů.
Dne 29. 9. 2009 byla u žalobkyně a jejího manžela zahájena daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období, ukončena byla dne 26. 5. 2010. V protokolu o ústním jednání ze dne 24. 5. 2010 nezprostil manžel žalobkyně pracovníky finančního úřadu mlčenlivosti ve smyslu § 24 odst. 4 daňového řádu z roku 1992.
Podle zprávy o daňové kontrole projednané se žalobkyní dne 26. 5. 2010 byly u manžela žalobkyně v průběhu daňové kontroly zjištěny skutečnosti, které ovlivnily výši jeho daňového základu a daně uvedené v daňovém přiznání za dotčené zdaňovací období. Vzhledem k tomu, že žalobkyně spolu se svým manželem využili společného zdanění manželů, ovlivnila změna základu daně a daně u manžela žalobkyně rovněž výši základu daně u žalobkyně. Manžel žalobkyně na výzvu správce daně rozhodné skutečnosti neprokázal, ten proto dodatečným platebním výměrem ze dne 28.5.2010 vyměřil podle § 31 odst. 5 daňového řádu z roku 1992 žalobkyni daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2006 ve výši 144 100 Kč a současně jí sdělil penále ve výši 28 820 Kč. K dodatečnému vyměření daně a stanovení penále došlo i v případě manžela žalobkyně.
Proti těmto dodatečným platebním výměrům podala žalobkyně se svým manželem dne 23. 6. 2010 společné odvolání. Namítali, že manžel žalobkyně neměl v rozhodném období přístup k dokumentaci, neboť byla předmětem vyšetřování jeho bývalého společníka. Nesouhlasili s výběrem obdobného daňového subjektu, jehož údaje správce daně použil jako pomůcky. O odvolání žalobkyně rozhodl žalovaný zde ještě Finanční ředitelství v Brně, které s účinností od 1. 1. 2013 bylo dle § 19 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, zrušeno a jeho právním nástupcem se ve smyslu § 7 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb. ve spojení s § 69 s. ř. s. stalo Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, s nímž bylo v řízení pokračováno…
