č. 2770/2013 Sb. NSS, Daňové řízení: vybírání daně srážkou; odvod za elektřinu ze slunečního záření
č. 2770/2013 Sb. NSS
Daňové řízení: vybírání daně srážkou; odvod za elektřinu ze slunečního záření
k § 233 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu
Daňové řízení, jehož předmětem je odvod za elektřinu ze slunečního záření, je vedeno pouze s plátcem daně (§ 233 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu). Poplatník odvodu účastníkem řízení není. Platebním výměrem na odvod mu proto žádná práva ani povinnosti stanovovány nejsou. Poplatníkovi tedy nesvědčí ani právo brojit proti rozhodnutí opravnými prostředky.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2012, čj. 5 Afs 39/2012-22)
Věc: Společnost s ručením omezeným ACT FAST proti Finančnímu úřadu v Českých Budějovicích, za účasti akciové společnosti E.ON Distribuce, o odvod za elektřinu ze slunečního záření, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobkyně byla výrobcem elektřiny ze slunečního záření, přičemž měla uzavřenou smlouvu s osobou zúčastněnou na řízení (dále jen „plátce“), na základě které dodávala plátci energii. Dle novely zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)*), byla povinna coby poplatník odvádět z dodané (prodané) elektrické energie odvod ve výši 26% z výkupní ceny elektřiny bez DPH, za kterou ji plátci prodávala. Plátce podal u žalovaného vyúčtování odvodu z elektřiny ze slunečního záření, kterou žalobkyně vyrobila a prodala v měsících leden až červenec 2011. Plátce žalobkyni strhl tržby ve výši 26 % a tyto odvedl žalovanému.
Žalobkyně podala žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích, ve které namítala, že jí nebyly doručeny platební výměry, čímž byla porušena její procesní práva, neboť bylo povinností žalovaného považovat za účastníky daňového řízení i žalobkyni coby poplatníka daně, a doručit jí proto platební výměry.
Krajský soud usnesením ze dne 9. 3. 2012, čj. 10 Af 221/2011-35, žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly splněny podmínky řízení spočívající v neexistenci předmětu řízení - žalobou napadených platebních výměrů. V odůvodnění usnesení uvedl, že žalobkyně požadovala zrušit nespecifikované platební výměry na srážkovou daň, jejímž plátcem je osoba zúčastněná na řízení. Krajský soud uvedl, že žádné takové platební výměry vydány nebyly, neboť k tomu s ohledem na právní úpravu srážkové daně nebyl dán důvod. Z právní úpravy srážkové daně je zřejmé, že povinnost srazit daň svědčí plátci daně a ten má povinnost daň vyúčtovat. Z uvedené právní úpravy nevyplývá povinnost správce daně vydat platební výměr a doručovat jej poplatníkovi daně. Obranu poplatníka zakládá § 237 daňového řádu upravující stížnost poplatníka na plátce daně. Této obrany žalobkyně taktéž využila a její stížnost byla správcem daně projednána. Současně krajský soud konstatoval, že rozhodnutí o stížnosti však není předmětem žaloby a ani nemůže, neboť bylo vydáno v době po podání žaloby.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost, ve které namítala, že postupem krajského soudu došlo k nezákonnému odmítnutí žaloby a nesprávnému právnímu posouzení dané…
