dnes je 27.4.2024

Input:

§ 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

27.2.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2.5.105
§ 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

JUDr. Anna Janáková

Úplné znění

§ 105

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

  1. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění
  2. Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
  3. Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo
    1. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo

    2. k úmrtí zaměstnance.

    Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

  4. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
  5. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.
  6. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.
  7. Vláda stanoví nařízením
    1. způsob vedení evidence úrazů v knize úrazů,

    2. ohlašování úrazů,

    3. vyhotovování a zasílání záznamu o úrazu a záznamu o úrazu – hlášení změn,

    4. okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz, zasílá záznam o úrazu a záznam o úrazu – hlášení změn,

    5. co se rozumí smrtelným pracovním úrazem pro statistické účely,

    6. vzor záznamu o úrazu a vzor záznamu o úrazu – hlášení změn.

Komentář
Komentář
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 106 odst. 4 písm. h) – práva a povinnosti zaměstnance

    • § 108 odst. 6 písm. b) – účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

    • § 273 a 274 – plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s plněním pracovních úkolů

    • § 322 odst. 1 písm. d) – kontrola nad stavem BOZP u jednotlivých zaměstnavatelů prováděná odborovou organizací

    • § 4b, 363 – možnost odchýlení se od zákonné právní úpravy

    • § 365 a násl. – odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

    • § 380 – definice pracovního úrazu pro pracovněprávní účely

  • Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

  • Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (pozbude právní účinnosti dnem l. ledna 2013)

  • Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (ve smyslu ust. zákona č. 282/2009 Sb. nabude právní účinnosti dnem 1. ledna 2013)

    • § 10 – pracovní úraz

    • § 11 a příloha č. 1 – nemoc z povolání

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění

    • § 4 odst. 4 – informační systém o pracovních úrazech

    • § 5 písm. e) – kontrola příčin a okolností pracovních úrazů inspektoráty práce, případně účast na šetření v místě úrazového děje

    • § 17 odst. 1 písm. j)–p) a § 30 odst. 1 písm. j)–p) – přestupek a správní delikt na úseku bezpečnosti práce

Komentář
Komentář

Úraz na pracovišti

Předpokladem vzniku úrazu, je proběhlý úrazový děj, při kterém k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance došlo. Za úrazový děj, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví, považuje:

  • zákoník práce (ust. § 380 odst. 1) takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů,

  • judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu (Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, jenž nabude právní účinnosti l. ledna 2013, již obsahuje i tento aspekt úrazového děje v definici pracovního úrazu v ust. § 10.). Tato tělesná námaha musela pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.

Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické.

Pokud zaměstnavatel při objasňování nezjistí, že proběhl úrazový děj a vyhodnotí vzniklou poruchu zdraví zaměstnance tak, že se nejedná o úraz, pak nevzniká ani povinnost provést záznam do Knihy úrazů ani vyhotovit Záznam o úrazu. Posuzování, zda šlo o „pracovní“ úraz, pak zcela odpadá, protože k úrazu vůbec nedošlo; odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nemůže vůbec vzniknout.

Pracovní úraz

Pokud zaměstnavatel vyhodnotí, že porucha zdraví, ke které u zaměstnance došlo je úrazem, pak je třeba posoudit vzniklý úraz z dalšího hlediska, a to zda vzniklý úraz lze považovat za úraz pracovní. Úraz je pracovním úrazem, pokud k němu dojde:

  • při plnění pracovních úkolů (§ 273 zákoníku práce),

  • v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (§ 274 zákoníku práce) nebo

  • pro plnění pracovních úkolů (ust. § 380 odst. 2 zákoníku práce.

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět (ust. § 380 odst. 3 zákoníku práce).

Úkony zaměstnavatele při vzniku úrazu

Úkony, které je zaměstnavatel, u kterého k úrazu došlo, povinen zajistit a provést, mají za cíl nejen objasnit příčiny a okolnosti úrazu vlastních zaměstnanců i zaměstnanců jiného zaměstnavatele, ale též zdokumentovat úraz za účasti poškozeného a svědků, zástupců zaměstnanců a pokud možno též zaměstnavatele jiného zaměstnance (zaměstnavatel je povinen ho bez zbytečného odkladu uvědomit o úrazu a umožnit mu účast na objasňování příčin a okolností vzniku úrazu). Veškerá zjištění, která budou shromážděna, budou sloužit jednak při přijímání opatření k prevenci rizik proti opakování pracovních úrazů ze stejných příčin a zdrojů, jednak k rozhodování o odškodnění úrazu.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit vznik úrazu orgánům a institucím stanoveným v nař. vlády č. 201/2010 Sb.

Kniha úrazů

V knize úrazů se evidují všechny úrazy, které na pracovišti vznikly, i když jimi nebyla bezprostředně způsobena pracovní neschopnost nebo pracovní neschopnost nepřesahovala tři kalendářní dny. Kniha úrazů může být vedena v listinné podobě jako sešit, jako „vazač“ s vkládanými listy, ale také může být vedena v elektronické podobě. Podle NV č. 201/2010 Sb. evidence v knize úrazů musí obsahovat všechny údaje taxativně stanovené nařízením vlády.

Záznam o úrazu

Záznam o úrazu, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny vzorem formuláře, který tvoří přílohu č. 1 nař. vlády č. 201/2010 Sb., slouží k zaznamenání všech důležitých informací a zjištění ohledně vzniku úrazu. V záznamu o úrazu se vedle identifikačních údajů zaměstnavatele a zaměstnance uvádí zejména zdroj a příčiny vzniku úrazu a popis okolností, za nichž k úrazu došlo. Povinnost vyhotovit záznam má zaměstnavatel ohledně úrazu, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance. Záznamy se vyhotovují pro zaměstnavatele, postiženého zaměstnance, případně jeho pozůstalé rodinné příslušníky, a pro stanovené orgány a instituce, kterým je zaměstnavatel povinen záznamy o úrazech zasílat.

Záznam o úrazu – hlášení změn, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny vzorem formuláře, který tvoří přílohu č. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., je určen pro situace, kdy zaměstnavatel odešle vyhotovený záznam o úrazu a následně se dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů v záznamu o úrazu. Případy, kdy je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu – hlášení změn a komu a v jakých lhůtách je třeba jej zaslat, stanoví nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Opatření proti opakování pracovních úrazů

Zaměstnavatel je povinen v rámci prevence rizik vyhodnotit zjištění, která získal v souvislosti se vznikem úrazu na pracovišti, a zahrnout do prevence rizik taková opatření, která by vyloučila, resp. omezila vznik obdobných pracovních úrazů, resp. pracovních úrazů vzniklých ze stejných zdrojů, příčin a obecných okolností.

Nemoci z povolání

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Po l. lednu 2013 se podle zákona o úrazovém pojištění bude nemocí z povolání rozumět nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v příloze č. 1 zákona a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván.

Ohledně nemocí z povolání, které vznikly u zaměstnanců na pracovištích zaměstnavatele, musí vést zaměstnavatel evidenci postižených zaměstnanců a musí uplatňovat účinná opatření k

Nahrávám...
Nahrávám...