dnes je 29.3.2024

Input:

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

1.1.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

1201 Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Lekce 12/2019

Právní úprava

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 51a

  • § 279 odst. 1 písm. e)

  • § 280 odst. 1 písm. d)

  • § 287 odst. 1 písm. b),

  • § 338 až § 345a

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

  • § 168 až § 184

  • § 2175

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

  • § 291

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů

  • § 30 odst. 2

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 338zk odst. 1 písm. c)

Pracovněprávní minimum

Účel právní úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Účelem právní úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů je zabezpečit kontinuální trvání pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří jsou přechodem práv a povinností dotčeni, a předejít tak situaci, kdy bude jeden zaměstnavatel pracovněprávní vztahy se zaměstnanci rozvazovat, aby s nimi další zaměstnavatel pracovněprávní vztahy v podstatě za stejných podmínek (a mnohdy se zkušební dobou) znovu navázal. Pracovní poměr (popřípadě jiný pracovněprávní vztah) při přechodu práv a povinností nekončí, naopak nadále trvá. Co jediné se mění, je subjekt zaměstnavatele.

Jelikož nedílnou součástí pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jsou rovněž závazky z kolektivní smlouvy, přejímá nový zaměstnavatel práva a povinnosti z tohoto pracovněprávního vztahu s tímto závazkem v nezměněné kvalitě.

Upozornění

Zákoníkem práce je omezeno období, ve kterém je přejímající zaměstnavatel povinen akceptovat práva a povinnosti vyplývající z kolektivní smlouvy uzavřené u dosavadního zaměstnavatele. Právní předpis váže přechod těchto práv a povinností výslovně na období nejdéle do konce kalendářního roku následujícího po přechodu, a to i kdyby účinnost kolektivní smlouvy nadále trvala.

Způsob přechodu práv a povinností

Jak určuje zákoník práce, k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Není možné, aby si zaměstnavatelé ve smlouvě ujednali, že dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, aniž by to bylo spojeno s případem, který je takto upraven právním předpisem. Taková smlouva by byla shledána neplatnou pro rozpor se zákonem. Je třeba mít na paměti, že zmíněný přechod práv a povinností nastává ze zákona není ho možné smluvně založit ani vyloučit, a stejně jako zaměstnanec ani zaměstnavatel nemůže rozhodovat o tom, jestli k němu dojde, či nikoliv.

Pokud jde o případy, které upravuje ve vztahu k přechodu práv a povinností sám zákoník práce, pak se jedná především o situace, kdy dochází k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části jeho činnosti k jinému zaměstnavateli, nebo k převodu úkolů zaměstnavatele nebo jejich části k jinému zaměstnavateli.

Pro tyto účely zákoník práce definuje, co jsou to úkoly nebo činnosti zaměstnavatele a kdo se považuje za přejímajícího zaměstnavatele, a současně určuje, že práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Z těchto pravidel je třeba zdůraznit především to, že přechod práv a povinností nemusí být nutně spojen s převodem vlastnických práv mezi zaměstnavateli a že přejímající subjekt musí být způsobilý jako zaměstnavatel pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu a mít tedy oprávnění k jejich dalšímu provozování, jinak k přechodu nedojde.

Protože do práv a povinností vstupuje přejímající zaměstnavatel v plném rozsahu, je účelné, aby mezi dosavadním a přejímajícím zaměstnavatelem byly náležitě ošetřeny všechny související okolnosti včetně např. předání seznamu zaměstnanců, jichž se přechod týká, a jejich osobních spisů, nebo vymezení všech závazků, a to i vyplývajících třeba z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci nebo z kolektivní smlouvy.

Co se týče případů stanovených zvláštními právními předpisy, je možné se v této souvislosti zmínit především o ustanoveních občanského zákoníku o koupi závodu či jeho části. Tento právní předpis vychází ve svém ustanovení § 2175 NOZ z toho, že koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům závodu tak přecházejí z prodávajícího na kupujícího.

Postavení zaměstnance

Do 31. 12. 2011 mohl mít zaměstnanec dojem, že pokud se na něho vztahuje přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, je do jisté míry jeho objektem a nechce-li přejít k přejímajícímu zaměstnavateli, nezbývá mu, než se na skončení pracovního poměru dohodnout se zaměstnavatelem dosavadním, nebo dát výpověď z pracovního poměru a čekat na jeho skončení uplynutím výpovědní doby (která často končila již u nového zaměstnavatele).

Upozornění

V návaznosti na právo Evropské unie a rozsudky Evropského soudního dvora dala novela zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012 takovému zaměstnanci „do rukou“ významný právní nástroj. Podle nově vloženého ustanovení § 51a ZP platí, že byla-li výpověď ze strany zaměstnance dána v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu.

Právní úprava zaměstnance v jeho právu dát výpověď v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nijak časově neomezuje. Není proto bohužel vyloučeno, že zaměstnanec se k takovému kroku rozhodne a doručí dosavadnímu

Nahrávám...
Nahrávám...