701 Pracovní úrazy, nemoci z povolání, povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP

Lekce 7/2019

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 101 až § 108

• § 271k

• § 273, § 274

• § 347

• § 394

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

• § 61 až § 69

Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání)

Pracovní úraz a nemoc z povolání (ohrožení touto nemocí)

Pracovní úraz definuje zákoník práce ve svém ustanovení § 271k odst. 1 ZP jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Co se rozumí plněním pracovních úkolů a co úkony v přímé souvislosti s ním, vymezují ustanovení § 273 a § 274 ZP.

Upozornění

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Naopak, pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Nemocemi z povolání jsou dle stejného ustanovení zákoníku práce nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Tím je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Ohrožením nemocí z povolání rozumí zákoník práce ve svém ustanovení § 347 ZP takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce a stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Postup při uznávání nemoci z povolání stanoví zákon o specifických zdravotních službách a vyhláška č. 104/2012 Sb.

Evidence a hlášení zaměstnavatele při pracovních úrazech

Jednou z povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech je dle ustanovení § 105 ZP povinnost vést příslušnou dokumentaci o pracovních úrazech, ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o něm stanoveným orgánům a institucím. Za tímto účelem zmocňuje zákoník práce v odstavci 7 předmětného ustanovení vládu k tomu, aby stanovila svým nařízením způsob vedení evidence úrazů v knize úrazů, ohlašování úrazů, vyhotovování a zasílání záznamu o úrazu a záznamu o úrazu - hlášení změn, okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz, zasílá záznam o úrazu a záznam o úrazu - hlášení změn, nebo vzor záznamu o úrazu a vzor záznamu o úrazu - hlášení změn. V současné době je tímto právním předpisem nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Pokud došlo pracovním úrazem ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k jeho úmrtí, je o něm povinen zaměstnavatel vyhotovit záznam a vést dokumentaci.

Nařízení vlády výslovně zmiňuje možnost, aby zaměstnavatel vedl evidenci úrazů v knize úrazů vedle listinné podoby také v podobě elektronické. Elektronickou podobu lze využít rovněž pro zaslání záznamu o úrazu (resp. změn v tomto záznamu). Za tímto účelem nařízení vlády předpokládá, že ministerstvo práce a sociálních věcí zpřístupní odpovídající tiskopisy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto formuláře lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ohlásit pracovní úraz (včetně toho smrtelného) je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu. Mezi orgány, kterým je povinen adresovat své hlášení, řadí nařízení vlády např. příslušný oblastní inspektorát práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, nebo zdravotní pojišťovnu, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu posílá zaměstnavatel za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce též organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Nařízení vlády stanoví, že došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají předepsané údaje do knih úrazů jak zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance, tak zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen. Je důležité připomenout, že podle ustanovení § 105 odst. 1 poslední věta zákoníku práce je zaměstnavatel, u kterého k pracovnímu úrazu došlo, povinen o pracovním úrazu jiného než svého zaměstnance bez zbytečného odkladu uvědomit skutečného zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

Pokud o to postižený zaměstnanec požádá, má zaměstnavatel povinnost vydat mu kopii nebo výpis údajů v knize úrazů, které se týkají jeho úrazu. Dojde-li ke smrtelnému úrazu, zaměstnavatel je vydá rodinným příslušníkům zaměstnance, taktéž na jejich žádost. Náklady spojené s pořízením kopií nese zaměstnavatel.

Vyhotovení „Záznamu o úrazu - hlášení změn“ se týká situace, kdy už zaměstnavatel odeslal záznam o úrazu a posléze došlo ke změnám v údajích, které do něho uvedl. Nařízení vlády vychází z toho, že zmíněná povinnost zaměstnavatele je založena tehdy, pokud:

• hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů,

• dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,

• zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo

• došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn.

Aby se předešlo pochybnostem o místní příslušnosti jednotlivých orgánů, kterým zaměstnavatel ohlašuje pracovní úraz nebo posílá záznam o něm (hlášení změn), určuje nařízení vlády, že příslušnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů se řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Dle ustanovení § 101 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. V následujícím odstavci téhož ustanovení pak jasně stanoví, že péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle předchozího odstavce nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

Upozornění

Důležitost postavení vedoucího zaměstnance v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podtrhuje zákoník práce také ve svém ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) ZP o povinnostech zaměstnanců. Je to právě a jen vedoucí zaměstnanec, a to navíc písemně určený zaměstnavatelem, na jehož pokyn je zaměstnanec povinen podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek (viz dále).

Konkrétní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP upravují zejména ustanovení § 103 až § 104 ZP. Podle nich je zaměstnavatel povinen např.:

• nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,

• umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním BOZP,

• zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

• nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,

• zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích ve smyslu zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů,

• zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, nebo

• v případech stanovených právními předpisy (viz nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky nebo pracovní obuv, přičemž jejich poskytování nemůže nahrazovat finančním plněním.

O povinnostech zaměstnance v oblasti BOZP se zákoník práce zmiňuje především ve svém ustanovení § 106 ZP. Vychází z toho, že je povinností každého zaměstnance dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Z konkrétních povinností zaměstnance lze zmínit především povinnost:

• dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,

• dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,

• nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci (zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří…