Povinnosti na konci kalendářního roku

801

Povinnosti na konci kalendářního roku

Ing. Růžena Klímová

 NahoruRoční zúčtování

Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále jen roční zúčtování) znamená vypořádání celoroční daňové povinnosti z příjmů ze závislé činnosti, které za podmínek daných zákonem provádí zaměstnavatel svému zaměstnanci.

Zaměstnanec má právo žádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ale není to jeho povinnost. V případě, že zaměstnanec nemá povinnost podle zákona o daních z příjmů podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, splňuje podmínky pro provedení ročního zúčtování a pokud o roční zúčtování svého zaměstnavatele nepožádá, považuje se jeho celoroční povinnost za splněnou sraženými zálohami na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti z příjmů vyplácených zaměstnavatelem nebo postupně více zaměstnavateli v průběhu kalendářního roku. Zaměstnavatel má povinnost provést roční zúčtování, pokud o něj zaměstnanec v termínu požádá a předloží potřebné doklady.

Zaměstnanec po skončení roku buď:

1. nesmí požádat o roční zúčtování, musí-li podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo
2. může žádat o roční zúčtování a:

   • nežádá, neboť chce podat sám (dobrovolně) přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo

   • požádá o provedení ročního zúčtování, nebo

   • nepožádá o provedení ročního zúčtování a správně sražené měsíčními zálohy daně se považují za vyrovnanou daň.

V případě, že se zaměstnanec rozhodne žádat plátce o provedení ročního zúčtování, musí požádat nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku. Požádat o roční může pouze zaměstnanec, popř. jeho zákonný zástupce.

Případy, kdy nelze provést roční zúčtování

Případy, kdy zaměstnanec nemůže žádat u zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování a je povinen zdanit své celoroční příjmy podáním přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jsou:

1. v průběhu roku měl souběžně více zaměstnavatelů, u kterých mu byla ze mzdy sražena daňová záloha; stačí, aby vedle zaměstnavatele s učiněným Prohlášením měl souběžného zaměstnavatele/plátce, který mu z příjmu (mzdy nebo odměny) srazil daňovou zálohu;
2. vedle příjmů ze závislé činnosti má jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 ZDP v úhrnu přes 20 000 Kč (v hrubém) nebo má z podnikání či z nájmu v úhrnu příjmy jen do 20 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Do limitu 20 000 Kč se zahrnují i fiktivní příjmy vznikající v případě, že zaměstnanec v minulých letech využil nezdanitelných částek v souvislosti s placením pojistného na produkty spoření na stáří a pojistná smlouva (dlouhodobý investiční produkt) předčasně zanikla a poplatníkovi bylo vyplaceno odkupné;
3. měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu na území ČR bez ohledu na to, zda vykonával práci pro zahraniční zastupitelství po část roku anebo po celý rok;
4. měl po část roku příjmy ze zaměstnání od zaměstnavatele se sídlem (např. akciová společnost) nebo bydlištěm (např. živnostník se zaměstnanci) na území České republiky a po část roku vykonával zaměstnání pro zahraničního zaměstnavatele v zahraničí nebo ve stálé provozovně českého zaměstnavatele v zahraničí;
5. uplatňuje jako nezdanitelnou část základu daně dar na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP, který poskytl právnické osobě nebo fyzické osobě se sídlem/bydlištěm ve státě EU, EHP;
6. dostal v roce 2025 doplatek čistého příjmu zúčtovaného do minulých let (např. měl v minulosti insolvenčního zaměstnavatele, který mu doplatil dlužné čisté příjmy - např. v roce 2025 obdrží doplatek zúčtovaný dřívějším zaměstnavatelem, který byl zúčtován do zdaňovacího období roku 2024, ale nebyl vyplacený ani do 31. 1. 2025, popř. dostane v roce 2025 doplatek příjmu zúčtovaného v předchozích létech (za roky 2010 až 2024, který byl tehdy jen zúčtován, ale nevyplacen). Může se však jednat i o doplatek čisté mzdy vztahující se ke mzdě zúčtované předchozím zaměstnavatelem do roku 2011, 2010 a 2009 a vyplacené až v r. 2025;
7. měl v roce 2025 jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů postupně za sebou, ale třeba jen pro část doby zaměstnání neměl učiněné Prohlášení, a proto mu byla z příjmů srážena měsíční záloha ve výši 15 % a ani dodatečně do 15. 2. 2025 pro účely ročního zúčtování Prohlášení neučinil nebo již učinit nemohl;
8. nedoplatek na dani a přeplatek na daňovém bonusu vznikl z viny zaměstnance a zaměstnavatel oznámil tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tuto skutečnost zjistil a současně předložil doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu. Plátce je povinen informovat zaměstnance, že o nedoplatku daně z jeho viny podal oznámení správci daně a zaměstnanec je povinen podat za tento rok daňové přiznání.

Roční zúčtování u zaměstnavatele lze provést i daňovým nerezidentům, avšak na rozdíl od českých daňových rezidentů jim lze v rámci ročního zúčtování přiznat pouze slevu na poplatníka (30 840 Kč bez ohledu na počet měsíců výkonu práce na území České republiky). Pro zaměstnance – daňové nerezidenty existuje možnost uplatnění dalších daňových výhod (uplatnění slevy na nepracující manželku (manžela) s vlastními příjmy do 68 000 Kč, slevy na invaliditu, daňového zvýhodnění na děti a dále i všech druhů nezdanitelných částí podle § 15 ZDP) – jen prostřednictvím daňového přiznání a pouze za předpokladu:

• že jsou rezidenty zemí EU, EHP a

• činí-li úhrn zdanitelných příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky alespoň 90 % všech jejich celosvětových zdanitelných příjmů a

• prokážou-li tuto skutečnost českému správci daně.

Příjmy, které se nezahrnují do ročního zúčtování

Jde o příjmy, které:

• nejsou předmětem daně z příjmů – § 3 odst. 4 ZDP a § 6 odst. 7 ZDP; jde například o příjmy získané zděděním, darováním, náhrady cestovních výdajů v prokázané výši, hodnotu poskytnutých ochranných pracovních prostředků, náhrada za opotřebení vlastního nářadí atd.;

• jsou od daně osvobozené – § 4, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 ZDP; jde například o dávky státní sociální podpory, nemocenské dávky, náhrady škody s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku, výluhové náležitosti vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, důchody z důchodového pojištění v úhrnné výši do 36násobku minimální mzdy za kalendářní rok, přijaté výživné, příjmy drobných chovatelů a pěstitelů ze zemědělské výroby (nejedná-li se o samostatně hospodařícího rolníka), pokud hrubý příjem z této činnosti nepřesáhl v kalendářním roce 50 000 Kč; patří sem také příjmy zaměstnance od zaměstnavatele osvobozené od daně z příjmu za podmínek uvedených v § 6 odst. 9 ZDP (příspěvek na stravování do limitní výše, hodnota přechodného ubytování v nepeněžní podobě do výše 3 500 Kč měsíčně atd.);

• z nichž byl plátce povinen srazit srážkovou daň (odměny daňových nerezidentů, kteří jsou členy orgánů právnických osob (např. členové představenstva akciové společnosti, jednatelé), autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, a českých veřejnoprávních médií z tuzemských zdrojů, pokud úhrn nepřesáhne od téhož plátce 10 000 Kč v kalendářním měsíci, příjmy z DPP s neučiněným prohlášením nižší než 11 500 Kč za kalendářní měsíc, ostatní příjmy dle § 6 ZDP nižší než 4 500 Kč měsíčně bez učiněného prohlášení (zpravidla jde o DPČ, PP, odměna svědka, přísedícího u soudu, odměna jednatele atd.).

Potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění

• Zaměstnanec, který byl v průběhu roku zaměstnán u více zaměstnavatelů postupně za sebou, může požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování jen tehdy, pokud k žádosti o roční zúčtování v tiskopisu Prohlášení předloží Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (dále jen "Potvrzení") od všech předchozích zaměstnavatelů, u kterých v kalendářním roce postupně pracoval.

• Tiskopis potvrzení počítá i se situací, že zaměstnavatel z důvodu platební neschopnosti vyplácí zúčtované mzdy opožděně až po uplynutí měsíce ledna následujícího kalendářního roku. Zaměstnanci, jimž byly mzdy zúčtovány v minulých letech, ale vyplaceny v čistém až v následujících letech (až po 31. lednu po uplynutí daného roku) patří mezi poplatníky, kteří jsou povinni podat daňové přiznání za rok, v jehož průběhu byly dlužné částky dodatečně vyplaceny (nelze jim provést roční zúčtování).

Prohlášení poplatníka

• Zaměstnanec Prohlášením předkládaným zaměstnavateli při nástupu do zaměstnání a pak každoročně do 15. února na aktuální rok činí a prokazuje skutečnosti k tomu, aby zaměstnavatel při výpočtu záloh mohl uznat splnění podmínek pro poskytnutí slev na dani a daňového zvýhodnění.

• Od zdaňovacího období 2018 došlo k rozšíření komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem v souvislosti s ustanovením § 38k ZDP tak, aby bylo možné využít i jiného způsobu projevu vůle zaměstnance při uplatnění nezdanitelných částí základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slev na dani a daňového zvýhodnění.

• Prohlášení k dani mohou zaměstnanci předkládat a činit (tzn. podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě. V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Například se bude jednat o učiněné prohlášení k dani elektronickým podpisem nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele.

• Od roku 2018 je na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani podle § 38k ZDP u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat.

• Uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l ZDP, které definuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění. K tomu Generální finanční ředitelství sdělilo, že finanční úřady budou u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l ZDP, předložené zaměstnancem i v elektronické podobě.

• V případě vedení elektronické mzdové agendy i pro tuto oblast, tzn. "prohlášení k dani" doporučuje MFČR, aby zaměstnavatel stanovil např. vnitřním předpisem podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani a zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele, ze kterého budou dohledatelné jednak veškeré skutečnosti potřebné pro stanovení daňové povinnosti zaměstnance a zároveň bude i zřejmé, komu bylo v souladu se zákonem o daních z příjmů vydáno elektronickou formou potvrzení podle § 38j ZDP, případně zda bylo vydáno opravné potvrzení.

Pro tyto účely byl vydán tiskopis určený pro jedno zdaňovací období:

• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tiskopis 25 54 57 MFin 5457 – vzor č. 27 (určen pro účely výpočtu záloh na daň),

• Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – tiskopis 25 5457/B MFin 5457/B – vzor č. 4.

Má-li zaměstnanec mzdu za stejný kalendářní měsíc od více zaměstnavatelů současně, činí Prohlášení pouze u jednoho z nich. Pouze při změně "hlavního" zaměstnavatele v průběhu kalendářního měsíce lze Prohlášení učinit u obou postupných zaměstnavatelů v měsíci, avšak jen jeden z nich (zpravidla ten první v měsíci) přihlédne za tento měsíc ke slevám na dani a daňovém zvýhodnění.

Zaměstnavatel v průběhu roku k předloženým dokladům přihlédne počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž mu byly skutečnosti uvedené zaměstnancem v Prohlášení prokázány; v případě nástupu do zaměstnání stačí učinit a prokázat skutečnosti uváděné v Prohlášení do 30 dnů po nástupu.

Tiskopis Prohlášení poplatníka se vyplňuje na každý kalendářní rok samostatně. Obsahuje údaje "na zdaňovací období", případně na jeho část a vyplňuje se při nástupu do zaměstnání a každoročně do 15. února.

Při žádosti o roční zúčtování vyplňuje poplatník "ŽÁDOST o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období ...." nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Rovněž lze v téže lhůtě prokázat nárok na slevy a daňové zvýhodnění za uplynulé zdaňovací období v případech, kdy nárok na ně nebyl stanoveným způsobem (viz dále) prokázán již dříve.

Zaměstnavatel na základě Prohlášení učiněného zaměstnancem provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně za běžný rok, učiní-li poplatník do 15. února následujícího roku písemné prohlášení o tom:

• že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 20 000 Kč;

• zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků;

• že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje slevu na dani, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč;

• v jaké hodnotě poskytl dar (dary) v zákoně uvedeným osobám na účely zákonem vymezené;

• v jaké výši zaplatil ve zdaňovacím období úroky z úvěru poskytnutého ze stavebního spoření anebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření na bytové účely;

• v jaké výši zaplatil příspěvky na produkty spoření na stáří nebo na penzijní pojištění (penzijní instituci ve státech EU);

• zda ve zdaňovacím období uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění postupně u dalších plátců.

Pokud zaměstnanec neprokázal zaměstnavateli včas nějakou skutečnost nebo neučinil u tohoto plátce Prohlášení na zdaňovací období, avšak u předchozích plátců Prohlášení bylo učiněno nebo měl jediného plátce, u kterého neučinil Prohlášení, lze dodatečně přihlédnout k rozhodným skutečnostem pro uznání slev na dani, nezdanitelných částek ze základu daně nebo pro daňové zvýhodnění, prokáže-li tyto skutečnosti a učiní-li současně prohlášení nejpozději do 15. února.

Prokazování nároku na nezdanitelné části, slevy na dani a daňové zvýhodnění

Jakým způsobem prokáže zaměstnanec nárok na odečet nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP, slevy na dani podle § 35ba ZDP a § 35 odst. 4 ZDP a daňového zvýhodnění podle § 38c a § 38d, stanoví § 38l ZDP. Nezdanitelné části základu daně a slevu na dani na manželku (manžela) lze uplatnit jen v ročním zúčtování, ostatní slevy na dani a daňové zvýhodnění (na děti) lze uplatnit již pro výpočet měsíčních záloh, ale je možné je uplatnit i dodatečně v ročním zúčtování (uvádíme proto úplný přehled průkazů).

Nárok na odečet nezdanitelné části základu daně

Nárok na snížení základu daně podle § 15 ZDP prokazuje poplatník plátci daně:

• odečet podle § 15 odst. 1 ZDP, tj. na bezúplatné plnění (dříve dary), potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu daru; jde o zákonem vymezené dary českým právnickým osobám a ve zvláštních případech i fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR. Maximálně lze odečíst 15 % ze základu daně. Zákonem č. 39/2021 Sb. došlo k dočasné změně pro roky 2020 a 2021 a zákonem č. 128/2022 Sb. pro rok 2022, kdy šlo snížit roční daňový základ až o 30 %. Zvýšení na 30 % platí až do roku 2026. Od roku 2009 zákon umožňuje obdobné dary daňově uznatelné poskytovat právnickým popř. fyzickým osobám i do států EU, Norska a Islandu, (od r. 2015 do států EHP). Dary do zahraničí lze však uplatnit výlučně prostřednictvím daňového přiznání. Dárcovství krve se oceňuje částkou 3 000 Kč za jeden odběr krve. Dárcovství orgánu se oceňuje částkou 20 000 Kč.

• odečet podle § 15 odst. 3, 4 ZDP, tj. úroků ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, smlouvou o úvěru a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky, zahraniční banky či její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem.

• v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) ZDP, tj. na výstavbu bytového domu, rodinného domu, bytu podle zvláštního právního předpisu nebo změnu stavby, stavebním povolením nebo ohlášením stavby (tj. v případech, kdy stavební řád nevyžaduje stavební povolení) a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví.

• v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b), c) ZDP výpisem z listu vlastnictví, tj. na koupi pozemku, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a na koupi pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c) a na koupi bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu.

• v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. e) ZDP, tj. na údržbu a změnu stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání, výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt v užívání.

• v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. d), g) ZDP, tj. na splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu a na úhradu za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem.

• v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. f) ZDP, tj. na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu.

• u předmětů bytové potřeby podle § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e) lze uplatnit odpočet jen ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v písm. a) až c) vlastnil nebo spoluvlastnil a předmět bytové potřeby uvedený pod písm. a) až c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.

• odečet podle § 15a ZDP – produkt spoření na stáří, kterým se rozumí:

  1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  2. doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
  3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
  4. soukromé životní pojištění,
  5. dlouhodobý investiční produkt.

  • Institucí penzijního pojištění se rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je provozován na principu fondového hospodaření a zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.

  • Soukromým životním pojištěním se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně

    1. 40 000 Kč, pokud…