Odvod daně a pojistného

701

Odvod daně a pojistného

Ing. Růžena Klímová

 NahoruZdaňování příjmů ze závislé činnosti

Příjmy ze závislé činnosti se zdaňují formou měsíční zálohy na daň nebo daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Zálohu na daň nebo daň vypočítá zaměstnavatel v souladu s právní úpravou a v zákonných lhůtách odvede správci daně. Zálohová daň se odvádí do 20. kalendářního dne následujícího měsíce, srážková daň do konce následujícího měsíce.

Pokud poplatník učinil Prohlášení, stanoví plátce daně základ daně z úhrnu všech příjmů ze závislé činnosti a vybere zálohu na daň ve výši 15 %, popř. 23 %.

Pokud poplatník neučinil Prohlášení, závisí způsob zdanění na výši příjmů a druhu příjmů.

1. Záloha daně

Základem pro výpočet zálohy daně je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy (v roce 2025 činí trojnásobek částku 139 671 Kč). Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy a zaokrouhlí se na celou korunu nahoru.

Záloha daně se uplatní vždy, je-li učiněno Prohlášení poplatníka. Není-li učiněno Prohlášení, pak se záloha daně aplikuje u všech tzv. ostatních příjmů dle § 6 ZDP, pokud jejich součet v kalendářním měsíci je alespoň ve výši 4 500 Kč. Jde například o příjem z pracovního poměru, DPČ, odměnu jednatele atd.

2. Srážková daň

Výše srážkové daně činí 15 % z daňového základu, který se zaokrouhluje vždy na koruny dolů a vypočtená daň se zaokrouhluje též dolů.

Podle § 6 odst. 4 písm. a) a b) ZDP, jsou od 1. 1. 2025 příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení a jedná-li se o příjmy:

1. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění (méně než 11 500 Kč v roce 2025), nebo
2. v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (součet všech příjmů dle § 6 ZDP s výjimkou příjmů z DPP je menší než rozhodný příjem; v roce 2025 méně než 4 500 Kč).

Srážková daň se musí uplatnit i u odměny člena statutárního orgánu, který je daňovým nerezidentem a to bez ohledu na výši této odměny. Od roku 2013 se stanoví sazba 15 % nebo 35 %. V souladu s § 36 ZDP se sazba 35 % uplatní u odměn členů statutárního orgánu u poplatníků, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu EU nebo dalšího státu tvořícího EHP nebo třetího státu nebo jurisdikce, se kterými má ČR uzavřenou bilaterální smlouvu o zamezení dvojímu zdanění nebo obdobnou daňovou smlouvu závaznou pro obě strany.

Od 1. 1. 2014 není jednatel statutárním orgánem, ale je jeho členem. Pokud je nerezidentem, zdaňuje se jeho příjem srážkovou daní.

Současně je nutné plnit ohlašovací povinnost vůči správci daně v souladu s ustanovením § 38da ZDP, tj. do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl plátce povinen provést srážku daně, oznámit správci daně výši odměny na závazném formuláři.

Dvojí základ daně u daňového nerezidenta

Má-li daňový nerezident od plátce příjem za výkon práce na základě pracovního poměru a současně i odměnu za členství ve statutárním orgánu, musí se uplatnit dvojí základ daně. U příjmu za výkon práce na základě pracovního poměru musí plátce uplatnit zálohu daně, přičemž nerezident má právo učinit Prohlášení poplatníka a současně má nárok na základní slevu na poplatníka. U odměny člena statutárního orgánu se musí uplatnit srážková daň bez ohledu na výši příjmu.

Trojí základ daně u daňového nerezidenta, který je členem orgánu právnické osoby

Jde o případ, kdy daňový nerezident neučiní Prohlášení poplatníka a od plátce pobírá v měsíci odměnu z DPP nižší než 11 500 Kč (srážková daň), dále příjem z pracovního poměru, který je alespoň ve výši 4 500 Kč (zálohová daň) a odměnu za výkon funkce člena orgánu právnické osoby (srážková daň).

Dvojí základ daně u poplatníka

Dvojí základ daně se uplatní u poplatníka, který u plátce neučinil Prohlášení a má příjem z DPP do 11 499 Kč a současně jiný příjem ze závislé činnosti, který je předmětem daně (příjem z pracovního poměru, z DPČ).

Způsob zdanění příjmů

A. Poplatník učinil Prohlášení

Příjmy, které podléhají pojistnému (pracovní poměr)

B. Poplatník neučinil Prohlášení

Příjmy, které podléhají pojistnému (pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti zakládající účast na nemocenském a zdravotním pojištění a DPP ve výši alespoň 11 500 Kč)

Příjmy z DPP do 11 499 Kč nepodléhají pojistnému (§ 6 odst. 4 ZDP) – uplatní se srážková daň

Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (§ 35c ZDP)

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti činí 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 Kč na druhé dítě a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě.

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se dohromady. Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, vnuk a dítě nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

1. nezletilým dítětem,
2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

   • soustavně se připravuje na budoucí povolání;

   • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

   • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Na dítě s průkazem ZTP/P se daňové zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek.

Poplatník, který vyživuje více dětí, rozhoduje o tom, které dítě bude první, které druhé, které třetí. V průběhu zdaňovacího období je možné provést změnu pozice dítěte.

Změna ve způsobu uplatňování daňového zvýhodnění (tzv. změna pozice dítěte) v průběhu roku je možná, budou-li znovu předloženy předepsané doklady, a to ve mzdových účtárnách obou poplatníků. Po uplynutí zdaňovacího období bude možné změnu pozice dětí provést zpětně jen v rámci daňového přiznání obou poplatníků.

Náležitosti Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků

Jsou-li poplatníci vyživující dítě (děti) v rámci jedné společně hospodařící domácnosti oba zaměstnaní, pak v souladu s § 38l odst. 3 písm. c) ZDP nárok na daňové zvýhodnění musí prokázat plátci daně potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků daňové zvýhodnění uplatňuje a v jaké výši. Plátce daně zde uvede jméno, příjmení, rodné číslo dítěte, v jaké výši poplatník na toto dítě uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění (resp. že jej neuplatňuje) a od kterého měsíce.

Potvrzení bude sloužit jako průkaz trvale do doby, než dojde ke změně rozhodných skutečností. Zásadní rozdíl je v tom, že toto potvrzení budou muset poplatníci předložit znovu v případě, že dojde ke změně v počtu vyživovaných dětí, v důsledku kterého se bude měnit výše daňového zvýhodnění uplatňovaná na zbývající dítě (děti).

V souvislosti s prokazováním nároku na daňové zvýhodnění byl vydán tiskopis MFin 5556 – vzor č. 2 s názvem "Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění".

Vyúčtování zálohové daně

Zaměstnavatel je povinen provést vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a “Výkaz vyúčtování daně z příjmů“ včetně příloh předložit do 2 měsíců po skončení kalendářního roku, tj. do 1. 3. následujícího roku. Pokud zaměstnavatel zúčtoval v kalendářním roce zálohovou daň alespoň jednomu daňovému nerezidentovi, je povinen podat vyúčtování zálohové daně v elektronické podobě, a to včetně všech příloh. V případě elektronické formy se lhůta pro podání prodlužuje do 20. 3. následujícího roku. Pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se poslední den lhůty na nejbližší následující pracovní den.

Zaměstnavatel je též povinen přiložit veškeré přílohy, které zákon č. 586/1992 Sb. ukládá. Jedná se o tyto dokumenty:

• Příloha č. 1 “Počet zaměstnanců ke dni 31. 12. kalendářního roku“;

• Příloha č. 2 “Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech daňových nerezidentů“;

• Příloha č. 3 “Příloha k vyúčtování daně z příjmů fyzických osob o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění;

• Příloha č. 4 “Příloha k vyúčtování daně z příjmů fyzických osob o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i odst. 4 a 5 ZDP.

 NahoruZdravotní pojištění

U pracovního poměru vzniká účast na zdravotním pojištění vždy. Osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, nebo osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, jsou plátci…