Mzdový výměr je jednostranným právním jednáním, kterým zaměstnavatel stanoví zaměstnanci mzdu.
Podle § 113 zákoníku práce je možné mzdu stanovit buď jednostranně mzdovým výměrem, nebo je možné ji sjednávat dohodou, a to kolektivní smlouvou, pracovní smlouvou nebo i jinak označenou smlouvou (zpravidla označovanou jako dohoda o mzdě nebo o smluvní mzdě). Sjednání dohody před jednostranným rozhodnutím zaměstnavatele dokonce dává zákoník práce přednost.
Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet.
Mzdový výměr je jednostranným právním jednáním, kterým zaměstnavatel stanoví (určuje) zaměstnanci mzdu. Jednostranné určení mzdy mzdovým výměrem umožňuje zaměstnavateli mzdu jednostranně měnit, a to nejenom směrem nahoru, ale i směrem dolů, tzn., zaměstnavatel ji může jednostranně také snížit. Podle § 112 odst. 1 zákoníku práce je mzda určená ve mzdovém výměru zaručenou mzdou. Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stanoví vláda nařízením č. 567/2006 Sb., a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákoník práce v § 111 odst. 2 zákoníku práce jako základní sazbu minimální mzdy (následně zvyšovanou uvedeným nařízením vlády). Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Nejnižší úrovně…
