dnes je 18.4.2024

Input:

Změny v nemocenském pojištění a pojistném na sociální pojištění v roce 2018

1.11.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

1.4.3 Změny v nemocenském pojištění a pojistném na sociální pojištění v roce 2018

Ing. Marta Ženíšková

V roce 2017 byly schváleny tři zákony, které mají významný dopad do sociálního pojištění. Zavádějí se dvě nové dávky nemocenského pojištění, a to otcovská a dlouhodobé ošetřovné, a na základě zkušeností z praxe byla v tzv. technické novele schválena řada opatření ve prospěch pojištěnců i zaměstnavatelů.

1. Zákon č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Otcovská

Okruh dávek nemocenského pojištění se od 1. 2. 2018 rozšiřuje o novou dávku nazvanou „dávka otcovské poporodní péče” v oficiálně zavedené zkratce „otcovská”. Otcovská se poskytuje po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Na otcovskou se musí nastoupit v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče (při převzetí do péče musí pojištěnec nastoupit na otcovskou nejpozději do 7 let věku dítěte). Na otcovskou bude nárok na dítě, které se narodilo nebo bude převzato do péče dnem 21. 12. 2017 a později. Výše otcovské činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu, to znamená, že náleží ve stejné výši, v jaké se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství. Více čtěte v Otcovská.

Nemocenské u dobrovolných členů složek interg. záchranného systému

Nemocenské bude u dobrovolných členů složek integrovaného záchranného systému (hasičů, horské služby, vodních záchranářů, nejsou-li k této složce v pracovněprávním nebo služebním vztahu) činit 100 % redukovaného denního vyměřovacího základu, jestliže u nich uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény bude bezprostředním následkem úrazu nebo nemoci, popřípadě karantény, které utrpěli při aktivním podílení se na záchranných nebo likvidačních pracích. Tato změna nabývá účinnosti 1. 2. 2018.

2. Technická novela – zákonem č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tímto zákonem se novelizují všechny zákony upravující sociální pojištění. Zákon obsahuje mnoho legislativně technických úprav. Následuje výčet jen těch změn, které mají vliv na účast na nemocenském pojištění, poskytování dávek nemocenského pojištění, odvod pojistného a provádění sociálního pojištění. Zákon má dělenou účinnost, přehled změn je zpracován podle data účinnosti.

Účinnost od 1. 1. 2018

Výše nemocenského

Podle současné úpravy činí výše nemocenského 60 % denního vyměřovacího základu. Od 1. 1. 2018 zůstává sazba 60 % pro období od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, poté se zvyšuje na 66 % od 31. do 60. dne a na 72 % od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Vyšší sazby budou platit od 1. 1. 2018 i pro nemocenské, které přechází z roku 2017 do roku 2018. K 1. 1. 2018 se bude vyplácené nemocenské přepočítávat nejen podle nové výše redukčních hranic, ale i podle nových sazeb.

Účinnost od 1. 2. 2018

Změny v nemocenském pojištění

Nárok na dávku

Podle současné úpravy nemá zaměstnanec, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu nebo je činný na základě dohody o provedení práce, nárok na dávku nemocenského pojištění, pokud v tom měsíci, v němž měl nárok vzniknout, není účasten nemocenského pojištění, to znamená, že nebyl do tohoto měsíce zúčtován započitatelný příjem alespoň 2 500 Kč nebo více než 10 000 Kč. Podle nové úpravy bude-li zaměstnanec v posledních třech kalendářních měsících před vznikem sociální události účasten nemocenského pojištění v takovém zaměstnání, vznikne mu nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství i v kalendářním měsíci, v němž není účasten nemocenského pojištění.

Výpočet dávky

Pravděpodobný příjem, z něhož se vychází při výpočtu denního vyměřovacího základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění, se v současné době stanoví v případě, není-li v rozhodném období započitatelný příjem nebo alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů. Podle nové úpravy se pravděpodobný příjem bude stanovovat, pokud v rozhodném období nebude alespoň 30 započitatelných dnů.

Režim práceneschopného

Podle současné úpravy musí dodržovat režim dočasně práceneschopného všichni pojištěnci, kteří byli uznáni dočasně práceneschopnými. To znamená, že pro všechny pojištěnce platí omezení vycházek na maximálně 6 hodin v kalendářním dnu. V případech, kdy pojištěnec má sice nárok na nemocenské, ale není nemocný, nemá takové omezení smysl. Tak například práceneschopnou je uznávána pojištěnka, protože jí nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, práceneschopným je uznáván pojištěnec po dobu, po kterou nemůže pracovat pro poškození nebo ztrátu ortopedické pomůcky. I těmto osobám musí být v současné době stanoveny vycházky. Podle nové úpravy se nebude na takové osoby vztahovat režim práceneschopného, nebude se jim proto určovat ani doba vycházek.

Změna stupně invalidity v době trvání dočasné pracovní neschopnosti

Pojištěnec, který byl uznán invalidním, končí podle současné úpravy dočasná pracovní neschopnost 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl uznán invalidním, a to i v případě, kdyby ji ošetřující lékař neukončil. Výplata nemocenského tímto dnem končí, od 31. dne po uznání invalidity se nemocenské nevyplácí bez ohledu na to, jestli lékař ukončil či

Nahrávám...
Nahrávám...