Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zdravotní pojištění a vystavování potvrzení ze strany zaměstnavatele

16.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.16.03
Zdravotní pojištění a vystavování potvrzení ze strany zaměstnavatele

Ing. Antonín Daněk

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění vznikají i situace, kdy si musí zaměstnavatel určitým způsobem pomoci tak, aby byl při odvodu pojistného zajištěn postup v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, nejčastěji v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance. Aby zaměstnavatel postupoval důsledně v souladu se zákonem, musí v některých specifických situacích buď:

  • vystavit pro jiného zaměstnavatele potvrzení o výši dosaženého příjmu svého zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci, případně potvrdit skutečnost, že je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo

  • naopak musí mít k dispozici potvrzení o výši příjmu zaměstnance v jiném zaměstnání (nebo doklad o skutečnosti, že je za zaměstnance odváděno jiným zaměstnavatelem pojistné alespoň ze zákonného minima) z toho důvodu, aby nemusel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč, nýbrž aby mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu zaměstnance

ZÁKONNÉ MINIMUM VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Základní povinností zaměstnavatele je zabezpečit odvod pojistného za zaměstnance v souladu se zákonem. V této souvislosti lze očekávat, že většina mzdových účetních či jiných specialistů již vystavovala zaměstnanci (nebo jinému zaměstnavateli) potvrzení o skutečnosti, že je za tohoto jejich zaměstnance odváděno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u něhož hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Pokud tedy zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), potvrzení o tom, že v jiném („hlavním”) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí zaměstnavatel v tomto dalším zaměstnání odvádět pojistné nejméně ze zákonného minima 12 200 Kč, ale vyměřovacím základem je za takové situace skutečný příjem zaměstnance.

Tento postup obecně vychází z potřeby zajištění odvodu pojistného v příslušném kalendářním měsíci alespoň z minimálního vyměřovacího základu dle ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZPZP”), samozřejmě za situace, kdy se na zaměstnance (a současně i na zaměstnavatele jako plátce pojistného) ze zákona vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň v minimální povinné výši.

Naopak, pokud nemusí být u zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen, stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou. K minimu zaměstnavatel nepřihlíží u zaměstnaných osob:

  • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,

  • které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

  • které celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

  • které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2018 nejméně v částce 2 024 Kč),

  • za které je plátcem pojistného stát,

za podmínky, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). V dalším textu se však budeme zabývat postupy v situacích, kdy pro zaměstnance i zaměstnavatele platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

JAK ČASTO POTVRZENÍ VYSTAVOVAT?

Z praktického hlediska není zapotřebí, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy, což je v posledních letech vždy k 1. 1. kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel vystaví toto potvrzení, pak fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je alespoň na jeho úrovni. Tímto potvrzením garantuje, že u konkrétního zaměstnance je minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět dopočet a doplatek do aktuální hodnoty minima.

Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových podkladových materiálech plátců pojistného - zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) dodržen minimální vyměřovací základ či nikoliv. Pokud se u zaměstnavatele, který vystavil potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nic nezmění a zaměstnání není ukončeno, pak má takové potvrzení dlouhodobou platnost.

PŘÍJEM ZAMĚSTNANCE POHYBUJÍCÍ SE KOLEM MINIMÁLNÍ MZDY, RESP. SKONČENÍ ZAMĚSTNÁNÍ

Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (nebo případně i do poměrné části minimálního vyměřovacího základu – viz okolnosti uvedené v § 3 odst. 9 ZPZP), musí být každé vystavované potvrzení založeno ve mzdové evidenci zaměstnavatele u příslušného zaměstnance, neboť slouží jako rozhodný doklad pro výpočet výše pojistného a jeho předložení je kontrolními orgány oprávněně vyžadováno. Zaměstnavatel, který potvrzení vystavuje, by si měl vést evidenci o tom, kterému zaměstnanci (a dle okolností pro kterého zaměstnavatele) potvrzení vystavil. Jde především o to, že pokud příjem zaměstnance poklesne v některém kalendářním pod minimální vyměřovací základ, musí být informován jiný zaměstnavatel tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného podle zákona, tedy v úhrnu příjmů nejméně z minimální mzdy. Zejména v případech, kdy příjem zaměstnance „balancuje” na hranici minimální mzdy, by měl zaměstnavatel vědět, u kterého dalšího zaměstnavatele jeho zaměstnanec současně pracuje tak, aby