Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zdravotní pojištění a souběžné příjmy u jednoho zaměstnavatele

12.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.05.05
Zdravotní pojištění a souběžné příjmy u jednoho zaměstnavatele

Ing. Antonín Daněk

Příjmy z více pracovněprávních vztahů se vždy posuzují v rámci rozhodného období, kterým je pro zaměstnavatele a zaměstnance kalendářní měsíc. Při nižších příjmech je zaměstnavatel rovněž povinen vyhodnotit, zda musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ či nikoli. Pokud zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc odvádí v roce 2018 pojistné z vyměřovacího základu nižšího než 12 200 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a který i předloží případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

V následujících příkladech si předvedeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2018.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má uzavřenu se zaměstnavatelem pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 6 600 Kč a dohodu o pracovní činnosti na 4 000 Kč.

Pokud se na zaměstnavatele (a zaměstnance) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, postupuje zaměstnavatel dále uvedeným způsobem.

Ve vazbě na výši minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi minimální mzdou a úhrnem zúčtovaných příjmů: (12 200 – 10 600) x 0,135 = 216 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 12 200 = 1 647 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (10 600 x 0,135) : 3 = 477 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 477 + 216 = 693 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 647 – 693 = 954 Kč.

Stejný postup by se uplatnil i tehdy, pokud by těmito pracovněprávními vztahy byly dvě dohody o pracovní činnosti nebo dvě pracovní smlouvy. Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby - zaměstnanci:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  2. kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
  3. kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
  4. kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2018 nejméně v částce 2 024 Kč),
  5. za které je plátcem pojistného stát,
  6. pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem, dle příkladu tedy 10 600 Kč. Dále platí, že určité skutečnosti (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZPZP”) snižují minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem v jednom kalendářním měsíci dohodu o pracovní činnosti na 2 200 Kč a dohodu o provedení práce na 9 000 Kč.

Ani u jedné dohody nedosáhl příjem částky potřebné pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění, s odvoláním na ustanovení bodů 3 a 5 § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP”, nelze pro daný účel příjmy z takových dohod sečíst. Není přitom důležité, zda dohody trvaly celý kalendářní měsíc, nebo jen jeho část, případně i jen jeden kalendářní den.

V takovém měsíci však musí mít pojištěnec řešen svůj pojistný vztah jiným způsobem, kdy musí být evidován u zdravotní pojišťovny v některé - tedy alespoň jedné - z těchto tří kategorií:

  • zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy), nebo

  • osoba samostatně výdělečně činná, anebo

  • osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci. Není-li využita některá z výše uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a uhradit pojistné 1 647 Kč.

Příklad č. 3

Společně s pracovní smlouvou s pravidelným příjmem 32 000 Kč je u téhož zaměstnavatele uzavřena dohoda o provedení práce. V některých měsících je příjem na základě této dohody vyšší než 10 000 Kč, v některých naopak maximálně 10 000 Kč.

Při řešení tohoto souběhu platí následující zásady:

1. každý pracovněprávní vztah posuzujeme samostatně. To znamená, že v měsících, kdy příjem na dohodu o provedení práce:

  • převyšuje 10 000 Kč, se sčítají příjmy z obou těchto pracovněprávních vztahů,

  • činí maximálně 10 000 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance 32 000 Kč.

2. zaměstnanec se neodhlašuje na ty kalendářní měsíce, ve kterých příjem na dohodu o provedení práce činí maximálně 10 000 Kč, neboť je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.

Příklad č. 4

Zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy (příjem 14 650 Kč) a dohody o pracovní činnosti (příjem 2 500 Kč), byl po celý kalendářní měsíc nemocen, neměl tudíž v tomto měsíci žádný