Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zdaňování jednatelů a společníků společností s ručením omezeným

19.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9
Zdaňování jednatelů a společníků společností s ručením omezeným

Jaroslava Pfeilerová

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Odměny jednatele (odměna orgánu právnické osoby) Jsou zařazeny mezi příjmy ze závislé činnosti, přestože jsou jednatelé statutárním orgánem společnosti a nejsou tedy jako zaměstnanci v „podřízeném postavení vůči zaměstnavateli”. Odměny jednatele a společníka jsou daňově účinné náklady společnosti.§ 6 odst. 1 písm. c) ZDP
Odměna jednatele, která nepodléhá odvodům sociálního pojistného (rozhodný příjem) Od 1. 1. 2012 – méně než 2 500 Kč měsíčně, jde-li o zaměstnání malého rozsahu. Rozhodný příjem zůstává pro rok 2017 ve stejné výši, tj. 2 500 Kč.

Komentář:

Základ daně jednatele a společníka je tvořen příjmem zvýšeným o zákonné pojistné (tj. o částku odpovídající 34 % zdanitelných příjmů). Výše tohoto pojistného se s účinností od roku 2012 změnila z částky 30,5 % na částku 34 %, pokud odměna jednatele založila účast na nemocenském pojištění.

Zdravotní pojistné se odvádí i z příjmů nižších než 2 500 Kč. Pokud však jednatel vykonává funkci bezplatně, obchodní společnost zdravotní pojištění neodvádí.

Výkon funkce jednatele (obchodní vedení společnosti) je v případě vyplácení odměny vhodné vykonávat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tato smlouva je uzavírána podle § 59 a násl. ZOK, je sjednána písemně, schvaluje ji valná hromada a přiměřeně se řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu.

Pokud bude jednateli vyplácena odměna, musí být ve smlouvě o výkonu funkce sjednána. Není-li odměňování jednatele sjednáno, je výkon funkce bezplatný. V případě, že budou jednateli poskytnuta i další plnění (např. cestovní náhrady, životní připojištění a jiné benefity), měly by být ve smlouvě sjednány.

Příjmy členů orgánů právnických osob se zdaňují jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. To znamená, že např. jednatelé budou zdaňováni ve stejném režimu jako běžní zaměstnanci sazbou daně 15% ze základu daně. Pokud jednatel podepíše tiskopis prohlášení, zohlední mu mzdová účetní slevy na dani a daňové zvýhodnění, na které mu vznikne nárok a srazí zálohu na daň. Pokud o to člen orgánu požádá, bude mu provedeno také roční zúčtování. U členů orgánů právnických osob (daňových rezidentů), kterým jsou vypláceny vyšší odměny, může dojít k situaci, že se na ně bude vztahovat tzv. solidární zvýšení daně o 7% (v roce 2017 u měsíčních příjmů nad 112 928 Kč).

Stejně jako mzdy zaměstnanců, podléhají i odměny jednatelů odvodům zákonného pojistného. V případech odměn do 2 500 Kč, nebude společnost odvádět sociální pojištění a v případě, že nebude podepsáno prohlášení, srazí mzdová účetní z odměny srážkovou daň. Zdravotnímu pojištění však podléhá i tento nízký příjem (tj. i částky do 2 500 Kč). U osob s vysokými příjmy může u sociálního pojištění dojít k dosažení maximálního vyměřovacího základu. To znamená, že v roce 2017 nebude odváděno sociální pojištění u příjmů přesahujících roční částku 1 355 136 Kč. Pro účely zdravotního pojištění není maximální vyměřovací základ stanoven. Výše pojistného má vliv na základ daně, neboť ten je tvořen sjednanou odměnou za výkon funkce a částkou pojistného, které je povinna hradit obchodní společnost.

Pokud u české společnosti vykonává funkci jednatele osoba, která je daňovým nerezidentem, bude její postup zdaňování v ČR odlišný od zdaňování členů orgánů, kteří jsou daňovými rezidenty ČR. V první řadě je potřebné připomenout, že z odměny daňového rezidenta je odváděna zálohová daň [kromě odměny podle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP], ale z odměn nerezidenta společnost sráží a následně správci daně odvádí daň podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o poplatníka s podepsaným anebo s nepodepsaným prohlášením k dani. Na rozdíl od jednatelů – daňových rezidentů s vysokými příjmy, na které se vztahuje solidární zvýšení daně, na nerezidenty s vysokými odměnami se toto