dnes je 26.10.2020

Input:

Zaměstnávání uchazečů o zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění

13.10.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.302
Zaměstnávání uchazečů o zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Dotaz

Poměrně často zaměstnáváme uchazeče o zaměstnání, na zkrácené úvazky sjednáváme pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti. Jak máme postupovat při přihlašování takového zaměstnance u zdravotní pojišťovny? Vyměřovacím základem je dosažený příjem. Má takový zaměstnanec nárok na odpočet? A jak máme řešit situaci, když zaměstnanec ukončí evidenci na Úřadě práce a u nás pracuje pouze po část kalendářního měsíce?

Právní předpisy

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 odst. 1 ZPZP

  • § 3 odst. 2 písm. b) ZPZP

  • § 3 odst. 3 ZPZP

  • § 3 odst. 7 ZPZP

  • § 3 odst. 8 písm. e) ZPZP

  • § 3 odst. 9 písm. c) ZPZP

  • § 4 odst. 1 ZPZP

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 písm. a) ZVZP

  • § 5 písm. b) ZVZP

  • § 5 písm. c) ZVZP

  • § 7 odst. 1 ZVZP

  • § 8 odst. 2 písm. a) ZVZP

  • § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP

  • § 10 odst. 1 písm. a) ZVZP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 ZDP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 34 odst. 1 písm. c) ZP

  • § 36 ZP

  • § 52 písm. a) – d) ZP

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 25 odst. 3 ZZ

  • § 39 odst. 2 písm. d) ZZ

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012

Odpověď

Období registrace pojištěnce na Úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) postupovat podle možností dále uvedených.

NEKOLIDUJÍCÍ ZAMĚSTNÁNÍ

Rozeberme si nejprve tzv. nekolidující zaměstnání, kdy se stále nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu tohoto pojmu. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé situace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Obecně pojem tzv. nekolidujícího zaměstnání znamená, že není ve střetu, neboli není „v kolizi”, evidence uchazeče o zaměstnání na úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Někteří zaměstnavatelé se domnívají, že již není možné, aby jedna a tatáž osoba byla současně uchazečem o zaměstnání na úřadě práce a zaměstnancem v pracovněprávním vztahu, jinými slovy, že již neplatí úprava týkající se tzv. nekolidujícího zaměstnání. Opak je však pravdou. V právní úpravě nekolidujícího zaměstnání sice došlo k datu 1. 1. 2011 k určitým změnám, ovšem nikoli v tom smyslu, že by byl daný souběh vyloučen.

Uchazeči o zaměstnání, evidovaní na úřadě práce, patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění nepřicházelo v úvahu, aby mohly tyto osoby současně vykonávat výdělečnou činnost. Vpravdě průlomovou změnu však v této souvislosti přinesl ve sféře placení pojistného na zdravotní pojištění zákon č. 435/2004 Sb. Podle aktuálně platného ustanovení § 25 odst. 3 ZZ je od 1. 10. 2004 u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí vhodného zaměstnání podle § 20 ZZ.

POVINNOST VŮČI ÚŘADU PRÁCE

Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit tomuto úřadu výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k ní. Ve lhůtě stanovené úřadem práce musí dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. Pokud bez vážných důvodů tuto povinnost nesplní, bude z evidence vyřazen. Opětovně může být do evidence úřadu práce zařazen na základě nové písemné žádosti, a to nejdříve po uplynutí doby tří měsíců ode dne vyřazení z této evidence.

PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI

Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu „přivydělat” k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že byl možný souběh pobírání příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Od 1. ledna 2011 však byla možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání zrušena. Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. d) ZZ nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 ZZ.

Po dobu trvání nekolidujícího zaměstnání tedy nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Z uvedeného vyplývá, že nekolidující zaměstnání je vhodné zejména pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým buď nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo jim již uplynula podpůrčí doba pro její poskytování. Reálně se tak může stát tato činnost „ekonomicky nezajímavou”, neboli příjem na základě nekolidujícího zaměstnání může být nižší než podpora v nezaměstnanosti.

Jak je tedy zapotřebí nahlížet na výše uvedené podmínky z pohledu zdravotního pojištění?

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Je-li zaměstnanec v nekolidujícím zaměstnání registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii” po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. S účinností od 1. 8. 2004 již nelze u osob, za které platí pojistné stát, uplatňovat nárok na odpočet od dosaženého příjmu, zákonná výjimka je uvedena v ustanovení § 3 odst. 7 ZPZP.

OZNAMOVACÍ POVINNOST

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P”), že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I”. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J”.

EVIDENCE NA ÚŘADĚ PRÁCE PO ČÁST KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE

V takovém případě musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, aby byl v tomto měsíci zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to za kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec na Úřadě práce evidován nebyl.

Příklad č. 1

Zaměstnanec byl evidován na Úřadě práce do 20. srpna 2020. Dne 10. 9. nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek a za měsíc září mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 9 600 Kč. Na tohoto zaměstnance se jinak standardně vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Bez ohledu na rozsah pracovního úvazku musí být v tomto případě pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci září, kdy zaměstnanec pracoval, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce: PČ min VZ = (21 : 30) x 14 600 = 10 220 Kč,

kde:

  • PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

  • 21 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci září

  • 30 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

  • 14 600 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2020

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 10 220 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 380 Kč (10 220 x 0,135). S ohledem na příjem (9 600 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 296 Kč. Jedna třetina (432 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (864 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima,