Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zaměstnání ve zdravotním pojištění

27.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.07.10
Zaměstnání ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Třebaže neregistrujeme k datu 1. 1. 2017 významné změny v oblasti stanovení vyměřovacího základu, v důležitých pojmech zaměstnanec nebo zaměstnání, je pro placení pojistného na zdravotní pojištění nadále zásadní, zda je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, resp. zda vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání.

Zaměstnání s navazujícími povinnostmi zaměstnavatele vzniká tehdy, vykonává-li zaměstnanec pro zaměstnavatele činnost a je-li mu za výkon této činnosti zúčtován příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak zaměstnavatel (mimo výjimek – viz dále) přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a odvádí pojistné podle zákona, tedy:

  • alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části, nebo

  • z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Zaměstnání vzniká:

  1. u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci, tedy i funkci, je za tuto práci družstvem odměňován a nedosáhl příjmu 2 500 Kč.
  2. u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 2 500 Kč,
  3. u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

U pracovní smlouvy, u dohody o pracovní činnosti a od 1. 1. 2017 i u dohody o provedení práce musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Pro vznik zaměstnání u dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce nerozhoduje, zda tato dohoda trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část, podstatná je dosažená výše příjmu v rámci rozhodného období kalendářního měsíce.

Ze skutečné výše příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu pojistného do povinného minima, odvede zaměstnavatel pojistné v případě, kdy zaměstnanec:

  • má současně jiné zaměstnání a v součtu příjmů je dosaženo alespoň