Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Základ daně z příjmů ze závislé činnosti

16.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4
Základ daně z příjmů ze závislé činnosti

Jaroslava Pfeilerová

Základem daně jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění, kterou je povinen z těchto příjmů hradit plátce. Vzhledem k tomu, že všechny osoby s příjmy ze závislé činnosti nepodléhají stejnému režimu odvodu pojistného, je potřebné této problematice věnovat značnou pozornost, aby byl základ daně stanoven správně.

     
Pojem Výše základu daně Poznámka, tip, doporučení
Zaměstnanec v pracovním poměru Základ daně je tvořen hrubým příjmem zaměstnance zvýšeným o povinné pojistné (sociální a veřejné zdravotní) placené zaměstnavatelem ve výši 34 %. Při stanovení základu daně je potřebné vycházet ze všech zdanitelných příjmů (peněžních i nepeněžních). Současně je však nutné sledovat, zda konkrétní druh příjmů podléhá zákonnému pojistnému. Pokud konkrétní příjem povinnému pojistnému nepodléhá, nebude tento konkrétní příjem o pojistné zvýšen.
§ 6 odst. 12 ZDP
Dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč za kalendářní měsíc Odměna plynoucí z dohody o provedení práce, která nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nepodléhá odvodům zákonného pojistného. Z toho důvodu tvoří základ daně hrubý příjem nezvýšený o pojistné. Od roku 2014 je odměna z dohody o provedení práce nepřesahující 10 000 Kč měsíčně u poplatníka s nepodepsaným prohlášením zdaňovaná srážkovou daní podle ust. § 36 ZDP.
Dohoda o provedení práce s odměnou nad 10 000 Kč za kalendářní měsíc Základ daně je tvořen hrubou odměnou zvýšenou o povinné pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 34 %. S účinností od 1. 1. 2012 podléhá odměna z dohod o provedení práce nad 10 000 Kč zákonnému pojistnému a z toho důvodu je nutné nově počítat daň ze zvýšeného daňového základu.
§ 6 odst. 12 ZDP
§ 75, § 76 ZP
Maximální vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ pro rok 2017 činí:
  • pro účely sociálního pojištění 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 355 136 Kč.

S účinností od 1. 1. 2013 byl pro účely zdravotního pojištění zrušen maximální vyměřovací základ.
Po dosažení maximálního vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění se pojistné do konce roku neodvádí. Od 1. 1. následujícího roku je nutné pojistné znovu platit a současně navyšovat příjem zaměstnance, a to opět až do případného dosažení maximálního vyměřovacího základu.
Základ daně jednatelů a společníků společnosti s ručením omezeným s odměnou alespoň 2 500 Kč Základ daně je tvořen odměnou za výkon funkce zvýšenou o zákonné pojistné placené společností ve výši 34 %. Od roku 2012 se rozšířil okruh nemocensky pojištěných osob mimo jiné také o společníky a jednatele společností s ručením omezeným.

Vzhledem ke skutečnosti, že je i v roce 2017 aplikován tzv. princip superhrubé mzdy, zvýší se i odvody na dani z příjmů ze závislé činnosti.
Základ daně členů statutárních orgánů právnických osob s odměnou alespoň 2 500 Kč Základ daně je tvořen odměnou za výkon funkce zvýšenou o zákonné pojistné placené společností ve výši 34 %. Stejně jako u jednatelů a společníků tvoří i u členů statutárních orgánů právnických osob základ daně součet zdanitelných příjmů a pojistného zaplaceného zaměstnavatelem.
Základ daně daňových rezidentů, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí v případech, kdy je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění Daňoví rezidenti ČR zde podléhají zdanění ze svých celosvětových příjmů. Příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí musí být pro účely zdanění v ČR zvýšeny o povinné pojistné, které by bylo ze stejných příjmů hrazeno v ČR. Skutečnost, v jaké výši a kde bylo pojistné placeno, není pro stanovení základu daně rozhodující. Příjmy ze zahraničí musí poplatník zahrnout spolu s ostatními příjmy do daňového přiznání. Dvojímu zdanění bude zamezeno metodou stanovenou příslušnou mezinárodní smlouvou (obvykle metodou vynětí nebo metodou zápočtu prostého).
§ 6 odst. 13 ZDP
Základ daně daňových rezidentů, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti ze zahraničního nesmluvního státu Pokud poplatník pobírá příjem ze závislé činnosti ze zahraničí v případech, kdy není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, nemůže v daňovém přiznání uplatnit žádnou metodu zamezující dvojímu zdanění. Příjem proto bude zdaněn v zahraničí a podruhé v ČR. Jedinou úlevou je skutečnost, že si poplatník může snížit daňový základ o daň zaplacenou v zahraničí.
Daňoví nerezidenti, kteří pobírají zdanitelné příjmy za výkon závislé činnosti na území ČR Z tuzemského daňového zákona i z mezinárodních smluv vyplývá obecné pravidlo, že se příjem ze závislé činnosti bude zdaňovat na území státu, kde je tato činnost skutečně vykonávána. I z toho pravidla však mezinárodní smlouvy stanoví výjimky, při jejichž splnění nebude příjem ze závislé činnosti zdaněn ve státě zdroje. Na území ČR mnohdy pracují cizinci, kteří jsou posouzeni jako daňoví nerezidenti, kteří neodvádějí pojistné v ČR, ale v zahraničí. Aby nedocházelo k nerovnostem oproti zdaňování rezidentů, bude pro účely stanovení základu daně příjem zvýšen o pojistné, které by bylo placeno v ČR, nikoli o částku skutečně zaplaceného pojistného v zahraničí.
§ 6 odst. 14 ZDP

S účinností od 1. 1. 2013 je v případě příjmů rezidenta států označovaných jako „daňové ráje” zvýšena daň u příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně z 15 % na 35 %.
§ 6 odst. 13 ZDP

Komentář: