Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Výše dávek nemocenského pojištění

7.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.8
Výše dávek nemocenského pojištění

JUDr. František Vlasák

Pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění platí dvě základní zásady:

  • stanoví se denní vyměřovací základ jednotně tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Takto stanovený denní vyměřovací základ se pak upraví pomocí redukčních hranic,

  • výše konkrétní dávky se určí stanoveným způsobem (nejčastěji procentní sazbou) z takto zjištěného denního vyměřovacího základu.

Jak z uvedeného vyplývá, používá se při stanovení denního vyměřovacího základu několik relativně samostatných prvků.

Rozhodné období

Rozhodné období je základním prvkem pro výpočet dávek nemocenského pojištění, neboť se v něm zjišťuje jak vyměřovací základ, tak i počet kalendářních dnů, kterými se dělí. V právní úpravě rozeznává „obvyklé” a „zkrácené” rozhodné období.

Rozhodné období – § 18 odst. 3 až 6 ZNP§ 19 odst. 6 až 7 ZNP

„Obvyklé” rozhodné období „Zkrácená” rozhodná období
Běžný rok
12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.
Období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, jestliže od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců.
Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím:
  • období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce, pokud zaměstnání neskončilo dříve, nebo

  • období do dne, kterým zaměstnání skončilo, pokud netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce.

Kalendářní rok
Nemá-li zaměstnanec ve 12 měsíčním rozhodném období vyměřovací základ, nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž
  • byl dosažen započitatelný příjem a

  • je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ.

První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost, a to nejdéle do dne vzniku pojištění zaměstnance.

Pravděpodobný příjem
Nelze-li jako rozhodné období stanovit některý předchozí kalendářní rok proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a  alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o dohodu o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance skutečně dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
Pravděpodobný příjem
Jestliže v rozhodném období nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o dohodu o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance skutečně dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Komentář:

Způsobem uvedeným v tabulce se rozhodné období stanoví vždy, pokud ke vzniku příslušné sociální události dojde v době trvání zaměstnání. Pokud však vznikne sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. To může mít význam pro stanovení denního vyměřovacího základu především u peněžité pomoci v mateřství.

Jak z tabulky vyplývá, počíná běh rozhodného období vždy dnem vzniku účasti na nemocenském pojištění (k tomu blíže viz tabulka Vznik a zánik pojištění). Výjimka je stanovena ve dvou případech.

Prvou výjimkou je situace, kdy je zaměstnanec pojištěn při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce. V těchto případech platí, že se za vznik pojištění považuje nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i když zaměstnání v kalendářním měsíci, v němž do něj zaměstnanec nastoupil, nezaložilo účast na pojištění.

Druhou výjimkou je situace u zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení. U ní se zjišťuje rozhodné období namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější.

Jak už bylo uvedeno v části týkající se účasti na nemocenském pojištění, u těch státních zaměstnanců, u kterých došlo k „překlopení” z pracovního do služebního poměru, platí, že pokud na pracovní poměr dosavadního zaměstnance navazuje bezprostředně služební poměr státního zaměstnance, nedochází u nich k zániku nemocenského pojištění z důvodu skončení pracovního poměru a jejich účast na nemocenském pojištění trvá bez přerušení. To má význam i pro určení rozhodného období, které se v tomto případě stanoví tak, jako by ke změně právního vztahu, na jehož základě zaměstnanec vykonává činnost, vůbec nedošlo; může tedy dojít k tomu, že rozhodné období státního zaměstnance bude zasahovat i do doby, kdy pro tutéž organizační složku státu vykonával činnost na základě pracovního poměru.

Zaměstnankyně uzavřela pracovní poměr od 6. 2. na dobu neurčitou, v tento den také nastoupila do práce. Dne 13. 2. jí onemocnělo dítě, potřeba ošetřování trvala do 20. 2. včetně. Jak se stanoví vyměřovací základ?

Rozhodným obdobím, z něhož se stanoví denní vyměřovací základ pro výpočet ošetřovného, je v daném případě doba od 6. 2. do 28. 2. včetně, tj. i doba po skončení potřeby ošetřování do konce kalendářního měsíce. Do vyměřovacího základu se zahrnou všechny započitatelné příjmy zúčtované v měsíci únoru a vydělí se počtem 15 dnů (23 dny ode dne vstupu do zaměstnání do konce měsíce února minus 8 vyloučených kalendářních dnů potřeby ošetřování).

Zaměstnankyně, jejíž pracovní poměr trvá již několik let, nastoupila do práce po rodičovské dovolené dne 26. 9., kdy její dítě dosáhlo 3 let věku. Dne 10. 10. toto dítě onemocnělo a zaměstnankyně uplatnila nárok na ošetřovné. Jaké je rozhodné období?

Nemá-li zaměstnanec ve 12 kalendářních měsících předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost, vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodným obdobím nemůže být období od 1. 10. předchozího roku do 30. 9., neboť v něm sice byl zúčtován započitatelný příjem, avšak po odečtu vyloučených dnů rodičovské dovolené zbývalo pouze 5 kalendářních dnů. Rozhodným obdobím je kalendářní rok, v němž nastoupila na mateřskou dovolenou (vzhledem k tomu, že v dalších dvou letech byla pracovnice na rodičovské dovolené a měla tedy všechny dny připadající na tyto kalendářní roky vyloučené).

Zaměstnankyně skončila zaměstnání, které trvalo několik let, dne 31. 1. V této době byla těhotná a plynula jí ochranná lhůta v délce 180 kalendářních dnů. Dne 10. 6. nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství. Jaké bude rozhodné období?

I když sociální událost (nástup na PPM) fakticky nastala až dne 10. 6., pro výpočet PPM se vychází z předpokladu, že sociální událost nastala prvým dnem po skončení zaměstnání, tj. 1. 2. Rozhodným obdobím bude proto doba od 1. 2. předchozího kalendářního roku do 31. 1.

Zaměstnanec, který byl v pracovním poměru k organizační složce státu, byl od 1. 10. 2015 přijat do služebního poměru; jeho pracovní poměr tedy skončil dnem 30. 9. 2015. Dne 15. 11. 2015 onemocněl a jeho dočasná pracovní neschopnost trvala do 22. 12. 2015. Z jakého rozhodného období bude stanoven denní vyměřovací základ?

Denní vyměřovací základ bude stanoven z rozhodného období od 1. 11. 2014 do 31. 10. 2015. Protože se v tomto případě má za to, že účast na nemocenském pojištění trvala bez přerušení, bude rozhodným obdobím 12 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost zaměstnance. Převážná většina rozhodného období (období od 1. 11. 2014 do 30. 9. 2015) tedy spadá do období, kdy byl zaměstnanec ještě činný v pracovním poměru.

Vyměřovací základ a kalendářní dny

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Vyměřovací základ Úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu.
Za vyměřovací základ zaměstnance se považují také příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn. Obdobně se postupuje i v případě dohod o provedení práce. Pojmy „vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění” a „maximální vyměřovací základ” jsou vysvětleny v části „Pojistné na sociální zabezpečení”.
Kalendářní dny Vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období, se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. U zaměstnance činného v zaměstnání malého rozsahu nebo činného na základě dohody o provedení práce platí, že se do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období započítávají i kalendářní dny připadající na ty kalendářní měsíce, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn. Do počtu dnů, kterými se dělí vyměřovací základ, se zahrnují všechny kalendářní dny připadající na rozhodné období, včetně dnů, kdy by zaměstnanec nevykonával práci, protože nebyly pracovními dny podle rozvržení jeho pracovní doby (typicky např. sobot a nedělí).
Nezahrnují se pouze tzv. vyloučené dny.

Komentář:

Vyloučenými dny jsou:

  • kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo plat. Vylučují se všechny kalendářní dny omluvené „neplacené” nepřítomnosti zaměstnance v práci bez ohledu na to, z jakého důvodu byly poskytnuty,

  • kalendářní dny pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

  • kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, PPM nebo ošetřovné.

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti s tím, že v ní bude vykonávat práci občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele. Dohodnutá odměna činila 100 Kč za odpracovanou hodinu. Dohoda byla uzavřena na dobu od 1. 2. do 31. 10. téhož roku, zaměstnanec však poprvé začal vykonávat práci dne 11. 2. V měsících únoru, březnu a dubnu zaměstnanec dosáhl započitatelného příjmu 1.800 Kč, 2.300 Kč a 2.000 Kč, nebyl tedy účasten nemocenského pojištění (nedosáhl započitatelného příjmu alespoň 2.500 Kč), v měsíci květnu dosáhl příjmu 3.000 Kč a dne 28. 5. mu vznikla pracovní neschopnost. Jaký je vyměřovací základ zaměstnance?

Za den vzniku pojištění se pro účely výpočtu dávek nemocenského pojištění považuje den 11. 2., i když v měsíci únoru nebyl nemocensky pojištěn. Do vyměřovacího základu se započtou příjmy zúčtované za kalendářní měsíce únor, březen a duben, tj. 6.100 Kč a vydělí se počtem kalendářních dnů připadajících na tyto kalendářní měsíce; skutečnost, že v nich nebyl účasten nemocenského pojištění, je u zaměstnání malého rozsahu nerozhodná.

Dítě zaměstnankyně, jejíž pracovní poměr trvá již několik let, dosáhlo věku 3 let dne 20. 6. Protože zaměstnankyně měla dohodnutý nástup dítěte do školky až od 1. 9., požádala zaměstnavatele o neplacené volno do 31. 8. Od 1. 9. nastoupila do práce (v září žádné vyloučené dny neměla) a za měsíc září obdržela mzdu; jiný