dnes je 18.4.2024

Input:

Výpočet čisté mzdy zaměstnance

17.8.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

13.2.1 Výpočet čisté mzdy zaměstnance

Ing. Růžena Klímová

Příklad

Příklad 1

Společnost Alfa, s. r. o., zaměstnala od 1. 1. na pracovní poměr závozníka s měsíční základní mzdou 15 103 Kč. Zaměstnanec učinil Prohlášení poplatníka a uplatňuje pouze základní slevu (sleva na poplatníka). Do práce chodil celý měsíc leden.

Hrubá mzda za leden  15 103 Kč  

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem

Vyměřovací základ zdravotního pojištění  15 103 Kč  
Zdravotní pojištění zaměstnance činí jednu třetinu ze 13,5 %  15 103 × 13,5 % = 2 038,91 Kč,
po zaokrouhlení 2 039 Kč 
2 039 : 3 = 679,67 Kč, po zaokr. 
680 Kč  

Pojistné na nemocenské pojištění hrazené zaměstnancem

Vyměřovací základ pojistného na nemocenské pojištění  15 103 Kč  
Nemocenské pojištění zaměstnance je 6,5 %  15 103 × 6,5 % = 981,70 Kč,
po zaokrouhlení 
982 Kč  

Odvody za zaměstnavatele

Pro správné vyplnění přehledů o vyměřovacích základech pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení musíme ještě dopočítat odvod za zaměstnavatele.

Zdravotní pojištění za zaměstnavatele činí dvě třetiny ze 13,5 %  15 103 × 13,5 % = 2 038,91 Kč,
po zaokrouhlení 2 039 Kč 
2 039 – 680 = 
1 359 Kč  
Nemocenské pojištění za zaměstnavatele je 25 %  15 103 × 25 % = 3 775,75 Kč,
po zaokrouhlení 
3 776 Kč  

Při více zaměstnancích se postupuje tak, že se spočítá 25 % ze součtu vyměřovacích základů všech zaměstnanců a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Záloha na daň z příjmů

Daňový základ (superhrubá mzda)
= hrubá mzda + zdravotní pojištění za zaměstnavatele + sociální pojištění za zaměstnavatele 
 
15 103 + 1 359 + 3 776 = 20 238 Kč  
Daňový základ zaokrouhlený na celé 100 Kč nahoru  20 300 Kč  
Záloha na daň ve výši 15 %  20 300 × 15 % = 3 045 Kč  
Výše zálohy po uplatnění slev na dani  3 045 – 2 070 = 975 Kč  

Čistá mzda

K výplatě  15 103 – 680 – 982 – 975 = 12 466 Kč  

Odvody institucím

Po výpočtu musíme ještě vyplnit příslušné přehledy o vyměřovacích základech pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení odvedeme nejpozději do 20. kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, jehož se mzda týká. Současně musíme odvést zálohu na daň z příjmu finančnímu úřadu ve lhůtě do 20. kalendářního dne měsíce po měsíci, v němž vznikla povinnost srážet daň.

Zdravotní pojišťovně odvedeme  680 + 1 359 = 2 039 Kč  
Správě sociálního zabezpečení odvedeme  982 + 3 776 = 4 758 Kč  
Příslušnému finančnímu úřadu odvedeme na zálohové dani z příjmu ze závislé činnosti  975 Kč  
Příklad

Příklad 2

Společnost Alfa, s. r. o., zaměstnala od 1. 2. na pracovní poměr programátora s měsíční základní mzdou 43 000 Kč. Uvedená osoba učinila Prohlášení a uplatňuje základní slevu a daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti. Současně zaměstnanec doložil, že manželka u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění na děti neuplatňuje. Zaměstnanec do práce chodil celý měsíc únor.

Hrubá mzda za leden  43 000 Kč  
Vyměřovací základ zdravotního pojištění  43 000 Kč  
Zdravotní pojištění zaměstnance činí jednu třetinu ze 13,5 %  43 000 × 13,5 % = 5 805 Kč 
5 805 : 3 = 
1 935 Kč  
Vyměřovací základ nemocenského pojištění  43 000 Kč  
Nemocenské pojištění zaměstnance je 6,5 %  43 000 × 6,5 % = 2 795 Kč  

Odvody za zaměstnavatele

Zdravotní pojištění za zaměstnavatele činí dvě třetiny ze 13,5 %  43 000 × 13,5 % = 5 805 Kč 
5 805 – 1 935 = 
3 870 Kč  
Nemocenské pojištění za zaměstnavatele je 25 %  43 000 × 25 % = 10 750 Kč  

Záloha na daň z příjmů

Daňový základ (superhrubá mzda)  43 000 + 3 870 + 10 750 = 57 620 Kč  
Daňový základ zaokrouhlený na celé 100 Kč nahoru  57 700 Kč  
Záloha daně ve výši 15 %  8 655 Kč  
Základní sleva 2 070 Kč  
Daňové zvýhodnění na dvě děti (1 267 + 1 617) 2 884 Kč  
Záloha na daň snížená o slevy na dani a daňové zvýhodnění  8 655 – 2 070 – 2 884 = 3 701 Kč  

Čistá mzda

K výplatě  43 000 – 1 935 – 2 795 – 3 701 = 34 569 Kč  

Odvody institucím

Zdravotní pojišťovně odvedeme  1 935 + 3 870 = 5 805 Kč  
Správě sociálního zabezpečení odvedeme  2 795 + 10 750 = 13 545 Kč  
Příslušnému finančnímu úřadu odvedeme na zálohové dani ze závislé činnosti  3 701 Kč  
Příklad

Příklad 3 – čerpání dovolené, svátek

Společník s. r. o., jejíž předmětem činnosti je stavební činnost, má uzavřenou pracovní smlouvu na funkci hlavního účetního se sjednanou měsíční mzdou ve výši 35 000 Kč s týdenní pracovní dobou v rozsahu 40 hodin. V daném měsíci ještě obdrží mimořádnou odměnu za výkon práce v pracovním poměru ve výši 8 000 Kč. Za výkon funkce jednatele nepobírá žádnou odměnu. Učinil daňové prohlášení a v něm neuvedl žádné děti. V měsíci květnu, kdy státní svátky připadly na obvyklé pracovní dny zaměstnance, čerpal dovolenou od 4. 5. do 13. 5. roku, tj. 7 pracovních dnů, tj. 56 hodin. Ve svátek dne 8. 5. nečerpal dovolenou. Za tento den obdrží poměrnou část měsíční mzdy, protože zaměstnavatel uplatňuje postup nekrácené měsíční mzdy v případě svátku, který připadne na obvyklý pracovní den. Jeho průměrný hodinový výdělek k 1. 4. činí 225,75 Kč. V květnu je plánovaný fond pracovní doby zaměstnance (harmonogram směn) 19 + 2 = 21 dnů po 8 hodinách, celkem tedy 168 hodin. Jaká bude čistá mzda?

Mimořádná odměna 8 000 Kč  
Poměrná část měsíční mzdy 35 000 : 168 x 112 = 23 333 Kč 

kde:

  • 168 je fond pracovní doby v hodinách za květen (harmonogram směn zaměstnance),

  • 112 je počet skutečně odpracovaných hodin včetně dvou svátků (1. 5. a 8. 5.), za které zaměstnanci náleží nekrácená měsíční mzda (168 – 56).

Náhrada mzdy za dovolenou 7 x 225,75 x 8 = 12 642 Kč 

kde:

  • 7 je počet dnů dovolené, tj. 56 hodin,

  • 225,75 Kč je průměrný hodinový výdělek,

  • 8 je denní úvazek zaměstnance.

Celkem hrubá mzda 23 333 + 12 642 + 8 000 = 43 975 Kč  
Pojistné na ZP zaplacené zaměstnancem 43 975 x 13,5 % = 5 936,63 Kč, zaokr. 5 937 Kč, 5 937 : 3 = 1 979 Kč  
Pojistné na ZP zaplacené zaměstnavatelem 5 937 – 1 979 = 3 958 Kč  
Pojistné na SZ zaplacené zaměstnancem 43 975 x 6,5 % = 2 858,38 Kč, zaokr. 2 859 Kč  
Pojistné na SZ zaplacené zaměstnavatelem 43 975 x 25 % = 10 993,75 Kč, zaokr. 10 994 Kč  
Základ daně 43 975 + 3 958 + 10 994 = 58 927 Kč  
Zaokrouhlení na 100 Kč nahoru 59 000 Kč  
Záloha daně před slevou ve výši 15 % 8 850 Kč  
Základní sleva 2 070 Kč  
Záloha daně po slevě 6 780 Kč  
Čistá mzda 43 975 – 1 979 – 2 859 – 6 780 = 32 357 Kč  
Příklad

Příklad 4 – práce přesčas v sobotu a neděli, daňový bonus

Zaměstnanec má měsíční mzdu 14 000 Kč a v měsíci odpracuje 16 hodin práce přesčas, které odpracuje v sobotu a neděli. Za práci přesčas si bude brát náhradní volno. Se zaměstnavatelem má uzavřenou dohodu o poskytování náhradního volna za práci přesčas. Má dvě nezaopatřené děti, které uplatňuje v rámci daňového prohlášení. Doložil potvrzení od zaměstnavatele manželky. Pracovní úvazek má sjednán v rozsahu 37,5 hodiny týdně. V daném měsíci, kdy má plánovaný fond pracovní doby v rozsahu 157,5 hod., neodpracoval 4 hodiny v důsledku návštěvy u lékaře. Průměrný hodinový výdělek používaný pro pracovněprávní účely činí v daném čtvrtletí 96,24 Kč. Spočítejte jeho čistou mzdu.

Fond pracovní doby v hodinách 21 x 7,5 = 157,5 hod.  
Počet odpracovaných hodin snížených o dobu návštěvy u lékaře 157,5 – 4 = 153,5 hod.  
Základní mzda za odprac. dobu 14 000 : 157,5 x 153,5 = 13 644,4 Kč, zaokr. 13 644 Kč (možno zaokrouhlit i nahoru) 

Za práci přesčas si bere náhradní volno a dochází tak ke kompenzaci výkonu práce a pracovního volna. Protože však práci přesčas vykonával v sobotu a neděli, náleží mu příplatek alespoň ve výši: 16 x 96,24 x 10 % = 153,98 Kč, po zaokrouhlení 154 Kč.

Náhrada mzdy v době překážky v práci na straně zaměstnance v rozsahu 4 hodin: 
4 x 96,24 = 384,96 Kč, po zaokrouhlení 385 Kč.

Celkem hrubá mzda 13 644 + 154 + 385 = 14 183 Kč  
Pojistné na ZP zaplacené zaměstnancem 14 183 x 13,5 % = 1 914,7 Kč, zaokr. 1 915 Kč, 1 915 : 3 = 638,3 Kč, zaokr. 639 Kč 
Pojistné na ZP zaplacené zaměstnavatelem 1 915 – 639 = 1 276 Kč  
Pojistné na SZ zaplacené zaměstnancem 14 183 x 6,5 % = 921,89 Kč, zaokr. 922 Kč  
Nahrávám...
Nahrávám...