dnes je 19.4.2024

Input:

Výpis z trestního rejstříku

15.10.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2.2.43
Výpis z trestního rejstříku

JUDr. Věra Bognárová

Dotaz

Dočetla jsem se, že výpis z trestního rejstříku je součást osobního spisu. Když jsem se ale   naposledy obracela na úřad pro ochranu dat, včetně inspekce práce, tak osobní spis tento výpis obsahovat nesmí.

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 30 odst. 2

  • § 312

  • § 316 odst. 4

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění

Odpověď

Zaměstnavatel je podle § 312 ZP oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v základním pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 ZP, tj. v pracovním poměru, nebo ve vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce. Jestliže je zaměstnavatel oprávněn informace obsažené v písemnostech od uchazeče o zaměstnání nebo od svého zaměstnance požadovat, tj. jsou nezbytné pro výkon práce, stávají se obsahem osobního spisu. Právní úprava vedení osobního spisu v zákoníku práce je speciální k právní úpravě obsažené v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zaměstnavatel jako správce při jeho vedení a jeho zaměstnanec nebo jiná osoba pověřená vedením osobního spisu musí proto také dodržovat povinnosti uložené mu tímto zákonem při nakládání s osobními údaji. Údaje musí zpracovávat pouze za účelem a způsobem odpovídajícím tomuto zákonu, při zpracovávání osobních údajů musí dbát na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života osoby a tyto údaje musí chránit.

Zákoník práce ani zákon o ochraně osobních údajů ale neobsahuje ani příkladmý konkrétní výčet údajů, které mohou být v osobním spisu založeny. Oprávnění zaměstnavatele vyžádat si informace (údaje) a jejich následné uložení v osobním spisu se proto musí posuzovat vždy u každého jednotlivého zaměstnance ve vztahu k "výkonu práce", protože právě s ohledem na výkon práce se rozsah požadovaných informací může u jednotlivých zaměstnanců lišit.

Které informace může zaměstnavatel vyžadovat od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci a od zaměstnance, upravuje zákoník práce v § 30 odst. 2 ZP a § 316 odst. 4 ZP. V § 30 odst. 2 ZP je okruh údajů, které smí zaměstnavatel vyžadovat od fyzické osoby, která se u něj uchází o zaměstnání, vyjádřen tak, že se může jednat o údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Zaměstnavatel tedy může požadovat sdělení takových údajů, které souvisí s identifikací zaměstnance, ale také těch údajů, které slouží k uvažovanému výkonu práce, jako je dosažené vzdělání, praxe, splnění předpokladů stanovených právními předpisy, jsou-li pro výkon konkrétní práce vyžadovány, případně údaje o splnění požadavků, které jsou zaměstnavatelem pro výkon práce stanoveny.

Které údaje zaměstnavatel nesmí ani u osob ucházejících se o zaměstnání vyžadovat, jsou upraveny v § 316 odst. 4 ZP, v němž je uveden příkladmý výčet informací, které zaměstnavatel nesmí od svých zaměstnanců vyžadovat.

Informace, které zaměstnavatel nesmí požadovat, jsou dvojí kategorie. Do první kategorie jsou zařazeny informace, jejichž vyžadování je zakázáno vždy (absolutně) a zaměstnavatel je nesmí od

Nahrávám...
Nahrávám...