6.10.1 Vyměřovací základ OSVČ a pojistné na zdravotní pojištění
Ing. Antonín Daněk
Pojistné se stanoví jako 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je kalendářní rok. Pojistné se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.
Vyměřovacím základem u osob samostatně výdělečně činných je sazba 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, případně s přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.
Rozdíl mezi příjmy a výdaji
Pojem rozdíl mezi příjmy a výdaji nelze v některých případech stanovit prostým zjištěním výše příjmů a výdajů (např. z daňového přiznání). Zákon proto upravuje, co se rozumí pod pojmem rozdíl mezi příjmy a výdaji např. v případě spolupracujících osob nebo v případě, kdy OSVČ vede účetnictví.
U spolupracující osoby se za takový příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech.
U osoby samostatně výdělečně činné, která vede účetnictví, u společníka veřejné obchodní společnosti a u komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně (přesněji – dílčí základ daně) z příjmu z této činnosti.
Nahoru Minimální vyměřovací základ
Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním ročním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován.
Částky minimálního vyměřovacího základu a pojistného u OSVČ v jednotlivých letech ukazuje následující tabulka.
Pojištěnci, kteří nemají stanoven minimální vyměřovací základ
Minimální vyměřovací základ neplatí pro pojištěnce jako…