Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění provozu plynových zařízení - rozvody plynu

3.31.1

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění provozu plynových zařízení - rozvody plynu

František Cimbůrek

Zaměstnavatel........................( název organizace, sídlo, IČ )

zastoupený............................( jméno, funkce )

Odpovědnost za to, že provoz plynových zařízení - rozvody plynu provozovaných v rámci organizace ................................................ (uvést název, případně organizační složku) bude pravidelně provozován, kontrolován a revidován v souladu s právními předpisy¹⁾, původní dokumentací výrobců²⁾, místními provozními a bezpečnostními předpisy³⁾ a v souladu s požadavky obsaženými v příslušné technické normě⁴⁾, přenáším v souladu s Pracovním a Organizačním řádem ze dne ........... na ................ (jméno a funkce).

Aniž by byly dotčeny Vaše základní povinnosti dané § 302 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, případně pravomocí vyplývající z Organizačního řádu ze dne .......................a Pracovního řádu...............ze dne, stanovuji:

A) rozsah pravomocí spojených s touto odpovědností takto:

1. Vyžadovat od zaměstnance pověřeného úkoly v prevenci rizik⁵⁾, informace o platných místních provozních a bezpečnostních předpisech.

2. Ustanovit jednoho, případně více revizních techniků plynových zařízení⁶⁾, případně revize plynových zařízení zajišťovat dodavatelským způsobem⁷⁾.

3. Ustanovit jednoho, případně více pracovníků, zodpovědných za provoz plynových zařízení a určit rozsah povinností ve vlastním organizačním statutu.

4. Ustanovit příslušný počet pracovníků pověřených obsluhou plynového zařízení s příslušnou kvalifikací.⁸⁾

5. Vyžadovat na vedoucích výrobních - provozních úseků součinnost nutnou k provádění pravidelných revizí a kontrol plynových zařízení, a to:

a) zpřístupnění průvodní dokumentace⁹⁾ plynových zařízení podléhající pravidelným revizím a provozní dokumentace¹⁰⁾,

b) vyžádání doprovodu odborně způsobilým zaměstnancem¹¹⁾ , pověřeným obsluhou plynových zařízení,

6. Vyžadovat na vedoucích výrobních provozních úseků, součinnost nutnou při provádění pravidelných kontrol a odstraňování zjištěných závad při revizích a kontrolách.

7. Z titulu funkce být neopominutelným účastníkem při tvorbě smluv, jejichž předmětem je montáž, oprava nebo údržba kotlů a zařízení, nebo zajištění periodických revizí.

8. Z titulu zastávané funkce vstupovat za účelem kontroly:

a) do obchodního vztahu, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo údržba plynových zařízení¹²⁾.

b) do obchodního vztahu při dodavatelské činnosti revizí a kontrol plynových zařízení dle uzavřené smlouvy¹³⁾.

9. Z titulu zastávané funkce:

a) být neopominutelným účastníkem při přípravě smluv o kontrolní činnosti¹⁴⁾ k provádění revizí a kontrol plynových zařízení¹⁵⁾dodavatelským způsobem,

b) být neopominutelným účastníkem při přejímce dodávek děl, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo revize plynových zařízení.

B) rozsah povinností spojených touto odpovědností takto:

1. Ve spolupráci s vedoucími výrobních - provozních úseků vypracovat plány periodických revizí a kontrol plynových zařízení na období 3 let¹⁶⁾.

2. Zajistit, aby kontrolní a revizní záznamy byly vedeny a uchovávány po stanovenou dobu a byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízení pracovní činnost i dozorovým a kontrolním orgánům¹⁷⁾.

3. Kontrolovat plnění plánu revizí a kontrol podle bodu 1, a jejich výsledky, spolu s návrhy opatření, předkládat vedení organizace.

4. Provádět průběžnou kontrolu odstraňování závad zjištěných při periodických nebo mimořádných revizích a kontrolách plynových zařízení. Výsledky kontrol předkládat vedení organizace.

5. Průběžně s prováděním revizí a kontrol plynových zařízení a odstraňování zjištěných závad předkládat vedení organizace návrhy na zlepšení bezpečného a hospodárného provozu.

Vypracoval:............................... Schválil:...........................

V ............... dne........................

..................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Rozvoj plynových zařízení předpokládá i zvyšování nároků na jejich bezpečnost, a to již při výrobě, montáži, zkoušení, stejně tak i při provozu. Proto jsou stanoveny základní požadavky vyjadřující rizika a směry prevence u plynových zařízení a to vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví podmínky k zajištění jejich bezpečnosti ve znění pozdějších změn, vyhl. č. 554/1990 Sb., nař. vlády č. 353/2001 Sb., a vyhl. č. 395/2003 Sb. a souborem dalších platných předpisů.

ZÁKLADNÍ POJMY

Druhy a složení plynů:

Svítiplyn, je vyráběn tlakovým zplyňováním uhlí nebo štěpením zemního plynu. Je lehčí než vzduch, obsahuje jedovatý oxid uhelnatý. Složení a vlastnosti svítiplynu jsou proměnlivé podle způsobu výroby.

Degazační plyn (zemní plyn karbonský), je plyn získávaný z ložisek černého uhlí ostravsko-karvinských dolů v rámci zvýšení bezpečnosti důlní činnosti.

Bioplyn (kalový plyn), vzniká působením bakterií na organickou hmotu v čistírnách odpadních vod, skládkách odpadu a speciálních výrobnách.

Zemní plyn (naftový), je přírodní plyn doprovázející ropná ložiska nebo se vyskytuje v samostatných ložiscích Je bezbarvý, bez zápachu , lehčí než vzduch. Není jedovatý, ale pro výbušnost a nezapáchavost je nutno odorizovat, tj. dodávat umělý zápach. Zemní plyn obsahuje 95 % obj. metanu, zbytek je CO₂, N₂ a další uhlovodíky.

Propan a butan řadíme mezi zkapalněné uhlovodíkové plyny. Jsou to směsi uhlovodíků získaných při zpracování ropy nebo dehtu. Jako kapalina se uchovávají a přepravují jen pod tlakem v kovových tlakových nádobách. Jsou bezbarvé, snadno těkající, specifického zápachu, dále jsou hořlavé a výbušné, těžší než vzduch a mají z uvedených plynů nejvyšší výhřevnost.

Kyslík je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, je nehořlavý, ale hoření silně podporuje. Při styku kyslíku s oleji a plastickými mazivy dochází k výbuchu. Ve vzduchu je obsaženo 21 % kyslíku, pro zdraví je nebezpečný pokles ve vzduchu pod 16 % obj. Relativní hustota je 1,1. V tom také spočívá jeho nebezpečnost, protože při úniku zůstává v úrovni terénu.

Termíny a definice:

Plynová zařízení - zařízení pro výrobu a úpravu plynů, jejich skladování a přepravu, plnění nádob plyny včetně tlakových stanic, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvod plynů a spotřeba plynu spalováním.

Plyn - látka, jejichž kritická teplota je nižší než 50 °C, nebo látka, u níž při teplotě 50 °C absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.

Kontrola plynového zařízení - posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá technickým požadavkům, požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany.

Revize plynového zařízení - celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, zkouškou, popř. i měřením, zjišťuje bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho části a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost pracovníků pověřených obsluhou.

Místní provozní řád - soubor technicko - organizačních opatření včetně bezpečnostních zásad k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu.

Obsluha - pracovní činnost zajišťující běžný provoz zařízení (např. uvádění do provozu).

Pracovník obsluhy (obsluhovatel) - pracovník určený provozovatelem zařízení k obsluze, který zodpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz zařízení.

Oprava - zásah do zařízení již postaveného a provozovaného, při kterém dochází k demontáži funkčních částí a který může vést ke změně technických hodnot vzhledem k původnímu stavu a ovlivnit bezpečnost provozu zařízení.

Montáž - sestavení zařízení do technologického celku z jednotlivých dílů zařízení podle technické dokumentace včetně provedení zkoušky zařízení a výchozí revize.

Vyhrazená plynová zařízení jsou dle vyhl. ČUBP č. 21/1979 Sb. rozdělena do těchto kategorií:

Zařízení:

A. pro výrobu a úpravu plynů

B. pro skladování a přepravu plynů

C. pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic

D. pro zkapalňování a odpařování plynů

E. pro zvyšování a snižování tlaku plynů

F. pro rozvod plynů

G. pro spotřebu plynu spalováním

Tento vnitřní předpis řeší problematiku skupiny F – rozvod plynů.

Zařízení pro rozvod plynů

Tímto zařízením se rozumí pevně smontované plynovody jako funkční celky, kterými jsou plyny dopravovány pomocí přetlaku, a to včetně armatur, odvodňovačů, regulátorů apod. Nejsou to však rozvody, které jsou součástí pracovních strojů a přístrojů, stejně tak ani rozvodná klimatizační zařízení, vzduchotechnické systémy, odtahy spalin apod.

Rozvody plynu

Podle funkčního účelu rozdělujeme rozvody plynu na:

• plynovody a přípojky určené k dodávce plynu organizacím a obyvatelstvu spravované plynárenskými organizacemi,

• průmyslové plynovody,

• domovní plynovody.

První skupinu rozvodů plynu tvoří zařízení, která výhradně provozují plynárenské podniky. Jedná se o tranzitní soustavy, dálkovodní a městskou síť. Problematika těchto zařízení přesahuje rámec tohoto předpisu.

V dalším textu se zaměříme na problematiku průmyslových a domovních plynovodů.

Průmyslové plynovody

Průmyslovým plynovodem rozumíme část rozvodu plynu od hlavního uzávěru na konci přípojky plynárenského podniku nebo od hlavního uzávěru , případně předávacího místa vlastního zdroje organizace, k hlavním uzávěrům průmyslových plynových spotřebičů. Průmyslový plynovod může být vnější, tj. takový, kterým je rozváděn plyn mimo provozní budovy a vnitřní, kterým je rozváděn plyn v provozních budovách.

Plynovod sestává z potrubí a příslušenství. K potrubí patří vlastní potrubí, uzavírací armatury, odvodňovače, odvzdušňovací zařízení, kompenzátory, explozní klapky, přetlakové pojistky, regulační zařízení, čistící otvory, zátky, zařízení k ohřevu plynu, k měření teploty, přetlaku a množství plynu, izolační spoje a odorizátory.

Příslušenství plynovodu tvoří nosné konstrukce, konzole, sloupy, upevňovací zařízení k uložení potrubí, lávky, ochranné kryty, poklopy, šachty, kanály, ochranné trubky, čichačky, orientační a sdělovací zařízení a zařízení pro zajištění a ochranu potrubí.

Podle provozního přetlaku rozdělujeme průmyslové plynovody na:

nízkotlaké ( NTL ) - s provozním přetlakem do 5 kPa,

středotlaké ( STL ) - s provozním přetlakem přes 5 kPa do 0,4 MPa,

vysokotlaké ( VTL ) - s provozním přetlakem přes 0,4 MPa.

Zásady pro provedení plynovodu

Při volbě dimenze plynovodu zohledňujeme:

• hospodárnou rychlost proudění,

• přípustnou ztrátu přetlaku,

• rychlost proudění potřebnou k zachování průtočné způsobilosti potrubí.

Dále pak i zanášení potrubí během provozu a zajištění dostatečné rezervy pro výhledový odběr plynu.

Na bezpečnost plynovodů má vliv tepelná dilatace. Rozdíly způsobené teplotními vlivy u plynovodů vyrovnáváme pružným uložením potrubí pomocí oblouků a ohybů a kompenzátory.

Plynovodní potrubí zajišťujeme proti provoznímu zvýšení přetlaku nad dovolenou mez přetlakovými pojistkami.

Uzávěry plynovodu slouží k odpojování zejména celého plynovodu za výrobním zdrojem, regulační stanicí, k odpojování jednotlivých úseků, odboček pro provozovny, sekcí a skupin jednotlivých spotřebičů, čistících zařízení, zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynu, obtoků, měřících zařízení, odvodňovačů, explozních klapek a přetlakových pojistek. Uzávěrů použijeme i tam, kde je to nutné z provozních a bezpečnostních důvodů.

Hlavní uzávěr pro provozovny se umisťuje mimo budovu na přístupném místě a označuje se viditelnou tabulkou s nápisem „Hlavní uzávěr plynu”.

Domovní plynovody

Domovním plynovodem rozumíme rozvod plynu začínající hlavním uzávěrem a končící uzávěry před spotřebiči. Část plynovodu, která je vedena v objektu svisle a prochází nejméně jedním podlažím nazýváme stoupacím vedením.

Domovní plynovody jsou plynovody ve stavbách pro bydlení, stavbách občanské vybavenosti (stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví, služby apod.) a v administrativních budovách.

Jejich nejvyšší provozní přetlak činí 5 kPa.

Na každém domovním plynovodu je instalován hlavní uzávěr plynu pro objekt.

Kromě hlavního uzávěru se na domovním plynovodu umisťují další uzávěry a to:

• před každým stoupacím potrubím, je-li jich více než jedno,

• před plynoměrem,

• před regulátorem tlaku plynu,

• před plynovým spotřebičem,

• před místnostmi, kde je nebezpečí výbuchu plynu nebo požáru v důsledku činnosti, tam prováděné (např. laboratoř).

Prvořadým předpokladem z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu je funkčnost uzávěru. Před každým plynovým spotřebičem musí být instalován uzávěr v téže místnosti jako spotřebič

Základní povinnosti provozovatelů plynových zařízení.

Základní povinností provozovatelů plynových zařízení je povinnost provádění kontrol a revizí. Dalšími povinnostmi jsou:

• zajišťovat montáž a opravy odborně způsobilými oprávněnými organizacemi,

• pověřovat obsluhou plynového zařízení jen pracovníky odborně způsobilé,

• do 1 měsíce od zahájení provozu zpracovat místní provozní řád podle dokladů v projektové dokumentaci, dodavatelské dokumentaci, podle návodu výrobce a s využitím zkušeností z provozu.

U těch zařízení, kde se pracuje s jedovatými a nedýchatelnými plyny, předem zajistit dýchací a oživovací techniku. V případě nutnosti, tj. havárie, poruchy , je povinen provozovatel zajistit protiplynovou nebo záchrannou službu.

O provozu plynových zařízení musí provozovatel vést předepsanou technickou dokumentaci, vést evidenci plynových zařízení a doklady, které jsou stanoveny předpisy a tyto řádně uschovávat. Například jsou to zprávy o revizích, protokoly o zkouškách, zápisy o kontrolách, revizní knihy apod.

Uživatelé plynových zařízení v obytných budovách jsou povinni při používání zachovávat potřebnou opatrnost, aby nedocházelo k ohrožení nebo škodám na zdraví a majetku, řídit se návodem výrobce pro používání a údržbu těchto zařízení.

Revize, kontroly a zkoušky provozovaných plynových zařízení.

Tyto povinnosti nařizuje provozovatelům vyhl. ČUBP č. 85/1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení ve znění pozdějších předpisů, která se vztahuje na všechna provozovaná plynová zařízení s výjimkou zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností sloužících k bydlení - např. rodinný dům.

Podle této vyhlášky je nutno rozlišit dva základní pojmy a to revize výchozí a revize provozní.

Výchozí revize se provádí na každém zařízení před uvedením do provozu. Tuto revizi zajišťuje dodavatelská organizace, která musí vyhotovit zprávu o revizi, která je součástí dodavky zařízení. Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící spolehlivému a bezpečnému provozu.

Výchozí revizi plynového zařízení musí provozovatel uchovávat po dobu životnosti zařízení.

Provozní revize se provádí na všech zařízeních, která jsou v provozu. Dále se provozní revize provádí po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, která mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců.

Na zařízení, která jsou v provozu, se revize ve smyslu základní normy pro plynová zařízení ČSN 38 6405 provádí obvykle 1x za 3 roky (pokud není místním provozním předpisem organizace, popř. jiným technickým předpisem stanoveno jinak). Revize musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve kterém proběhne její lhůta.

O provozní revizi je zpracována revizní zpráva, kde je uvedeno celkové zhodnocení zařízení, zda zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno dalšího provozu. V případě zjištěných závad stanoví revizní technik návrh opatření a lhůty odstranění zjištěných závad a nedostatků.

Pro provozovatele není pouze důležité mít provedení provozní revize, ale je velice důležité, aby byly odstraňovány závady ve lhůtách stanovených revizními techniky. Jestli toto není provedeno lze konstatovat, že provozovatel provozuje zařízení, které neodpovídá bezpečnosti práce a technických zařízení, není dodržen stav technické prevence a nejsou respektována a vyhodnocena rizika možného dalšího provozu. Rovněž je důležité provádět revize související s provozem plynových zařízení a to jsou revize elektrických zařízení a revize stavu kouřových cest.

Pro provádění provozních revizí je organizace, která zařízení provozuje, povinna vypracovat harmonogram nejméně na tříleté období a upravovat ho podle provozních zkušeností a technického stavu zařízení.

Kontrola zařízení. V mezidobí revizí se provádí u plynových zařízení kontrola ve smyslu vyhl. č 85/1978 Sb. Kontrola je posouzení stavu zařízení, nemusí ji provádět revizní technik jako u provozní revize, ale pracovník, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy a předpisy související a je zaškolen v obsluze zařízení. O kontrole se provede zápis.

Kontrola zařízení se uskuteční 1x za rok, v případě, že technický stav zařízení nebo provozní zkušenosti nevyžadují častější kontroly.

V roce , ve kterém se provádí revize, se neprovádí kontrola ( kontrola je nižší stupeň). Při kontrole se vždy provede kontrola ovzduší (měření oxidu uhelnatého) a zjišťování netěsností

(pěnotvorným roztokem, detektorem).

Místní provozní řád

Místní provozní řád zpracovává provozovatelská organizace nejpozději do jednoho měsíce od zahájení provozu. Při jeho zpracování se použijí podklady v projektové a dodavatelské dokumentaci, dále pak návody výrobce, zkušenosti z provozu, popř. se použije jiná technická a provozní dokumentace.

V místním provozním řádu se stanoví i počet pracovníků obsluhy, nezbytné k bezpečné a spolehlivé obsluze zařízení, způsob zajištění obsluhy zařízení.

Před schválením místního provozního řádu, jeho změn a doplňků se doporučuje jeho návrh projednat s revizním technikem plynového zařízení.

Pracovníci obsluhy jsou povinni místní provozní řád ovládat, s jeho obsahem je provozovatelská organizace povinna prokazatelně seznámit.

Odborná způsobilost pracovníků obsluhy

Pracovníci pověřeni obsluhou musí být jen osoby zdravotně způsobilé a starší 18 let. Provozovatelem musí být seznámeni s předpisy pro obsluhu ( místním provozním řádem ), se souvisejícími bezpečnostními předpisy a s požárním řádem, poplachovými směrnicemi a musí být zaškoleni v obsluze těchto zařízení.

Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být provozovatelem přezkoušeni před komisí jednou za 3 roky. V minimálně tříčlenné komisi musí být zastoupen odborný pracovník z oboru plynových zařízení (revizní technik plynových zařízení ) - viz § 5 vyhláčky č. 21/1979 Sb.

Montáž a opravy plynového zařízení

Montáž a opravy plynového zařízení mohou provádět pouze organizace a podnikající fyzické osoby, které mají oprávnění, případně osvědčení vydané Technickou inspekcí České republiky k výrobě, montážím, opravám, revizím a zkouškám vyhrazeného plynového zařízení.

Závěr

Organizace i podnikající fyzická osoba nese odpovědnost za technický stav jakéhokoliv technického zařízení, tj. plynových zařízení. Tato povinnost je uvedena v § 4 zákona č. 309/2006 Sb. Organizace je povinna zajistit aby stroje, technická zařízení a další byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Pro tento účel musí mít organizace nebo podnikající fyzická osoba zpracovány termíny, lhůty a rozsah kontrol, zkoušek a revizí, termíny údržby oprav a rekonstrukcí technického zařízení s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání a rizikové faktory v souladu s výsledky kontrol, zkoušek a revizí jak je uvedeno v § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

K plnění výše uvedených úkolů může provozující organice nebo podnikající fyzická osoba určit vlastního zaměstnance nebo plnění těchto povinností zajistit dodavatelským…