dnes je 29.3.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele o průměrném výdělku

1.1.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2.17.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele o průměrném výdělku

Ing. Růžena Klímová

Vnitřní předpis zaměstnavatele o průměrném výdělku

Zaměstnavatel ………….. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ……………...

Podle § 305 ZP   vydávám tento

vnitřní předpis o průměrném výdělku.

1. Průměrný výdělek

Průměrný výdělek se stanoví v souladu s § 351 ZP   a násl.

2. Započítávání odměn do průměrného výdělku

2.1 Jednorázové odměny

Zaměstnavatel poskytuje jednorázové mimořádné odměny za mimořádný výkon nebo v souvislosti s mimořádným výkonem práce, které jsou započteny do průměrného výdělku v plné výši ve čtvrtletí, v němž jsou zúčtovány.

Do výpočtu průměrného výdělku nejsou zahrnovány odměny poskytnuté k životním a pracovním výročím. Do průměrného výdělku se dále nezahrnuje finanční plnění, které má charakter sociální výpomoci.

2.2 Odměny za delší časové období

Zaměstnavatel může také poskytovat odměny za delší časové období, mezi které patří podíly na hospodářském výsledku, roční prémie, roční odměny, pololetní prémie a 13. mzda poskytovaná jako odměna za čtyři čtvrtletí.

Tyto odměny jsou započítávány v poměrné výši připadající na jedno kalendářní čtvrtletí, která se dále upraví podle odpracované doby. Zbývající části těchto odměn se zahrnou do hrubé mzdy při zjištění průměrného výdělku v dalších obdobích.

Alternativa I

3. Stanovení pravděpodobného výdělku

Pokud zaměstnanec v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, použije se pravděpodobný výdělek, který se stanoví takto:

  • Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období do konce rozhodného období bez ohledu na počet odpracovaných dnů. Přitom se přihlédne i k nadtarifním složkám, které by zaměstnanec obdržel, pokud by pracoval.

  • Vznikne-li potřeba stanovit pravděpodobný průměrný výdělek ve čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, zjistí se pravděpodobný výdělek z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od vstupu do zaměstnání do konce měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikla potřeba stanovit průměrný výdělek.

  • V případě, že vznikne potřeba použít průměrný výdělek v  měsíci, kdy zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, vypočte se pravděpodobný výdělek z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl, tj. že stanovená (sjednaná) mzda se dělí stanovenou (sjednanou) týdenní pracovní dobou a průměrným počtem týdnů v měsíci (koeficient 4,348).

Alternativa II

3. Stanovení pravděpodobného výdělku

Pokud zaměstnanec v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, použije se pravděpodobný výdělek, který se stanoví:

a) jako aritmetický průměr z alespoň tří skutečných průměrných hodinových výdělků zaměstnanců, kteří vykonávací stejnou nebo obdobnou práci.

b) nelze-li u zaměstnance, který vykonává činnosti, jež jsou v organizaci zajišťovány pouze jediným zaměstnancem a srovnatelnost jeho druhu práce s jinou činností není možná, a nelze proto postupovat podle bodu 3a), stanoví se pravděpodobný výdělek z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl, tj. že stanovená (sjednaná) mzda s přihlédnutím k obvyklé výši jeho nadtarifních složek se dělí stanovenou (sjednanou) týdenní pracovní dobou a průměrným počtem týdnů v měsíci (koeficient 4,348).

4. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ………(nejméně jednoho roku).

5. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem………

………………………………………..

razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zástupce

Komentář:

Průměrný výdělek je důležitým údajem, ze kterého je odvozeno poskytování příplatků za práci ve svátek, za práci přesčas, za práci v sobotu a neděli, za práci v noci, odměna za pracovní pohotovost. Při překážkách v práci na straně zaměstnavatele se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy, která je stanovena ve výši průměrného výdělku s výjimkou náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti, kdy je zaměstnavatel oprávněn poskytovat náhradu mzdy alespoň ve výši 60% průměrného výdělku, pokud tak stanovil vnitřním předpisem, ve výši alespoň 80% průměrného výdělku, jde-li o prostoj a ve výši alespoň 60 % průměrného výdělku při přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Při překážkách v práci na straně zaměstnance, mezi které patří dovolená, placené překážky podle zákoníku práce (viz § 200 - § 205 ZP) a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., se poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Od 1. 1. 2009 se od průměrného výdělku odvozuje i náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrný měsíční výdělek je údajem, kterým se stanoví i výše spoluúčasti zaměstnance na škodě vzniklé z nedbalosti při výkonu povolání až do výše 4,5 násobku průměrného výdělku, Toto omezení však neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně.

Odstupné, které je zaměstnavatel povinen poskytovat podle § 67 ZP, je odvozeno z průměrného měsíčního výdělku stanoveného z průměrného hodinového výdělku platného ke dni rozvázání pracovního poměru.

Průměrný měsíční výdělek je veličinou, do jejíž výše se určuje i náhrada mzdy za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po ukončení pracovní neschopnosti. V případě odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, jedná-li se o náhradu za ztrátu na výdělku, je nutné zjišťovat ke dni vzniku škody dva průměrné výdělky:

  • z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí,

  • z rozhodného období, kterým je celý předchozí kalendářní rok. Pro účely odškodnění se použije výhodnější průměrný výdělek (viz § 271m ZP).

Průměrný čistý výdělek je údajem, na základě něhož stanoví úřad práce výši podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Proto je také povinností zaměstnavatele na žádost zaměstnance uvést v příloze zápočtového listu čistý průměrný výdělek, který se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, zálohy na daň (případně srážkové daně) z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Určování průměrného výdělku je upraveno v § 351 - § 362 ZP  a od stanovených principů se nelze odchýlit. Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hrubý výdělek. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v předchozím rozhodném období a doby odpracované v předchozím rozhodném období, pokud v něm zaměstnanec odpracoval alespoň 21 dnů. Zjištěný průměrný výdělek se používá po dobu celého tohoto rozhodného období až do zjištění dalšího průměrného výdělku k prvnímu dni následujícího rozhodného období. Stanovený průměrný výdělek nelze v průběhu čtvrtletí, pro který je určen, měnit.

Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období.

Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Průměrný hrubý měsíční výdělek se zjistí tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance násobí týdenní pracovní dobou zaměstnance platnou v den, kdy se zjišťuje průměrný hodinový výdělek, a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů v měsíci.. Průměrný hodinový výdělek se zjišťuje k 1.1., 1.4., 1.7. a k 1.10. kalendářního roku. Dojde-li v průběhu čtvrtletí ke změně pracovního úvazku, nemá tato skutečnost vliv na výši průměrného měsíčního hrubého výdělku. Ve skutečnosti mohou nastat případy, kdy k např. k 1.4. roku má zaměstnanec sjednanou pracovní dobu 25 hodin týdně a od 15.4. roku dojde ke změně sjednané pracovní doby na 40 hodin týdně. V případě, že bude třeba zjistit průměrný hrubý měsíční výdělek k 30.6. roku, použije se průměrný hodinový výdělek a sjednaná pracovní doba platná k 1.4. roku a průměrný počet týdnů v měsíci (koeficient 4,348).

Hrubá mzda je mzda, která byla zaměstnanci zúčtována v předchozím kalendářním čtvrtletí. Pro výpočet průměrného výdělku se však jedná pouze o mzdu za výkon práce. Do hrubé mzdy se pro tyto účely nezahrnují plnění, která nemají povahu mzdy, protože nejsou poskytována za práci, ale jen v souvislosti se zaměstnáním. Jedná se o náhrady mzdy za dovolenou, cestovní náhrady, odstupné, odměna za pracovní pohotovost, náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, věrnostní a stabilizační odměny, výnosy z kapitálových podílů, odměny poskytované k životním a pracovním výročím, zaměstnanecké benefity, sociální výpomoci.

Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Základním požadavkem při určování pravděpodobného výdělku je vždy soulad s dobrými mravy.

S účinností od 1. 1. 2014 platí nové ustanovení § 18 ZP, které se dotýká i stanovení pravděpodobného výdělku. „Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.“

Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více pracovněprávních vztazích, posuzuje se mzda (odměna z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o

Nahrávám...
Nahrávám...