Vnitřní
předpis k poskytování benefitů
Zaměstnavatel ................................. (uvést jeho přesné
označení, sídlo, IČ),
zastoupený ..............
vydává tento
vnitřní předpis
upravující poskytování
benefitů zaměstnancům.
1.Benefity se podle této směrnice
poskytují zaměstnancům v pracovním poměru, kteří pracují po stanovenou
týdenní pracovní dobu určenou v délce podle § 79 nebo 79a ZP. Benefity se
poskytují i za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci.
2. Zaměstnavatel podle § 27
odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem,
ve znění pozdějších předpisů, poskytne za zaměstnance uvedené v čl. 1 této
směrnice měsíční příspěvek, pokud je zaměstnanec účastníkem penzijního připojištění
podle tohoto zákona. Měsíční příspěvek se poskytuje za každý celý kalendářní měsíc,
v němž trvá pracovní poměr zaměstnance ve výši ................... Zaměstnanec je
povinen zaměstnavateli doložit sjednání smlouvy o penzijním připojištění.
3. Zaměstnavatel poskytne
za zaměstnance uvedené v čl. 1 této směrnice měsíční příspěvek, pokud má
zaměstnanec sjednáno životní pojištění ........... (mohou být stanoveny podmínky tohoto životního pojištění). Měsíční
příspěvek se poskytuje za každý celý kalendářní měsíc, v němž trvá
pracovní poměr zaměstnance ve výši................... Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli
doložit sjednání smlouvy o životním připojištění.
4. Zaměstnavatel poskytuje
zaměstnanci uvedenému v čl. 1 této směrnice příspěvek na nadstandardní
zdravotní péči podle výběru zaměstnance spočívající v masážích, rehabilitacích,
koupi vitamínů, preventivním očkování, saunování (je možné vymezit jinak. Příspěvek
se poskytuje zaměstnanci ve výši.................... za kalendářní rok (nebo za měsíc) na základě zaměstnancem předloženého dokladu o úhradě nákladů. Z dokladu
musí být zřejmý účel vynaložení nákladů, jinak příspěvek nebude poskytnut.
Právo na úhradu příspěvku má zaměstnanec pouze za podmínky, že jeho pracovní
poměr trval po celý kalendářní rok a neskončil dříve než 31. 12. konkrétního
kalendářního roku.
5. Zaměstnavatel poskytuje
zaměstnanci uvedenému v čl. 1 této směrnice příspěvek na kulturní a
sportovní akce podle výběru zaměstnance spočívající ......... (je možné vymezit). Příspěvek se
poskytuje zaměstnanci ve výši.................... za kalendářní rok (nebo za měsíc) na základě zaměstnancem předloženého dokladu o úhradě nákladů. Z dokladu
musí být zřejmý účel vynaložení nákladů, jinak příspěvek nebude poskytnut.
Právo na úhradu příspěvku má zaměstnanec pouze za podmínky, že jeho pracovní
poměr trval po celý kalendářní rok a neskončil dříve než 31. 12. konkrétního
kalendářního roku.
6. Zaměstnavatel poskytuje
zaměstnanci uvedenému v čl. 1 této směrnice příspěvek na studium jazyku ......... (je možné vymezit jazyk, formu studia
apod). Příspěvek se poskytuje zaměstnanci ve výši.................... za kalendářní rok (nebo za měsíc) na základě zaměstnancem předloženého dokladu o úhradě
nákladů. Z dokladu musí být zřejmý účel vynaložení nákladů, jinak příspěvek
nebude poskytnut. Právo na úhradu příspěvku má zaměstnanec pouze za podmínky, že
jeho pracovní poměr trval po celý kalendářní rok a neskončil dříve než 31. 12.
konkrétního kalendářního roku.
7. Vnitřní předpis je uložen
k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele
v sekci směrnice.
8. Tento předpis nabývá účinnosti
dnem: ............
......................................................
razítko zaměstnavatele a
podpis
oprávněného zástupce
Komentář:
Pracovněprávní vztahy se
podle § 4 ZP řídí
zákoníkem práce, a nelze-li zákoník práce použít, řídí se občanským zákoníkem,
a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů, které
demonstrativním způsobem vymezuje ustanovení § 1a ZP. Použití právní úpravy občanského
zákoníku přitom musí být nejenom v souladu se základními zásadami pracovněprávních
vztahů vyjádřenými v ustanovení § 1a ZP, ale také se zásadami upravenými nově od 1. 1. 2014 obecně pro všechny občanskoprávní
vztahy v § 2 NOZ.
Zákoník práce
v návaznosti na § 1 odst. 2 NOZ vychází ze zásady co není zakázáno, je dovoleno". Podle § 1
odst. 2 NOZ si mohou osoby ujednat, nezakazuje-li to zákon výslovně, práva a
povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou pouze ujednání porušující dobré
mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na
ochranu osobnosti. Zákoník práce předpokládá, že smluvní strany pracovněprávních
vztahů si vzájemná práva a povinnosti mohou upravit odchylně od zákoníku práce,
a to nejen v kolektivních smlouvách, ale také v individuálních
smlouvách mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (v pracovní smlouvě nebo
v jiné smlouvě - například i v nepojmenované smlouvě podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku) a také ve vnitřních předpisech.
Podle zákoníku práce tak je
například možné sjednat delší dovolenou, vyšší rozsah překážek v práci
nebo vyšší odstupné nejen v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu, ale
i v pracovní smlouvě. Úprava těchto práv je obsahem konkrétních vzorů vnitřních
předpisů. Kromě těchto pracovněprávních práv, která jsou garantována
v minimálním rozsahu zákoníkem práce a spadají pod obecný pojem pracovních…