Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele k jazykovému vzdělávání zaměstnanců

23.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.11.2
Vnitřní předpis zaměstnavatele k jazykovému vzdělávání zaměstnanců

JUDr. Věra Bognárová, Jaroslava Pfeilerová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele k jazykovému vzdělávání zaměstnanců

Zaměstnavatel ……………………… (uvést přesné jméno, označení, sídlo, DIČ)

Zastoupený …………………….….

Podle § 305 ZP , § 230 ZP a § 231 ZP   (zákona č. 262/2006, zákoníku práce), vydávám tento

vnitřní předpis k jazykovému vzdělávání zaměstnanců.

Alt. 1

Zaměstnanci……………. (uvést pracovní zařazení např. pracovníci obchodního oddělení, kteří jednají se zahraničními klienty) se mohou účastnit jazykových kurzů pořádaných zaměstnavatelem.

Podmínkou účasti na kurzu je minimálně …… měsíců v pracovním poměru před zahájením vzdělávání (obvykle bývá stanoveno 12 měsíců).

Jazykové vzdělávání bude probíhat v pracovní době (případně částečně v pracovní dobu a částečně po pracovní době).

Kurz bude probíhat v prostorách zaměstnavatele………………. (např. v zasedací místnosti).

Jazykové kurzy budou zaměstnancům zajištěny zdarma. Pokud však zaměstnanec bez závažného důvodu (uvést co se rozumí závažným důvodem – např. nemoc) přestane kurz v jeho průběhu navštěvovat, uhradí zaměstnanec zaměstnavateli celou jeho částku (případně jeho část např. polovinu).

Alt. 2

Zaměstnavatel bude poskytovat zaměstnancům v technických funkcích………… (uvést např. konstruktéry, technology apod.) odborné jazykové konzultace se zaměřením na (uvést např. cizojazyčnou výkresovou dokumentaci, cizojazyčné odborné návody na obsluhu strojů apod.).

Odborné jazykové konzultace budou zajištěny zdarma a budou probíhat v pracovní době v prostorách firmy.

Alt. 3

Zaměstnancům zařazeným do funkce (uvést pracovní zařazení např. manažerská funkce), kteří se budou chtít účastnit jazykového studia, zaměstnavatel část nákladů uhradí.

V případě, že poplatek za vzdělávání přesáhne ………….. (uvést částku např. 40.000 Kč) ročně, hradí zaměstnavatel maximálně 50 % této částky (případně může být stanoven jiný podíl např. 70 %). Zbývající část z hodnoty jazykového studia hradí zaměstnanec.

Úhrady zaměstnavatele budou poukazovaný přímo vzdělávacímu zařízení (např. jazykové škole)

Alt. 4

Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům, kteří při výkonu práce nezbytně potřebují znalost cizích jazyků, finanční příspěvek ve výši…….. ročně k prohlubování jejich znalostí. Částka odpovídající finančnímu příspěvku bude jednotlivým zaměstnancům připočtena ke zdanitelným příjmům ze závislé činnosti.

Zaměstnanci si mohou vybrat vzdělávací zařízení individuálně podle svých potřeb.

Skutečnost, že finanční příspěvek byl vynaložen na prohlubování znalosti cizích jazyků, zaměstnanec prokáže dokladem vystaveným příslušným vzdělávacím zařízením.

Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ………… (nejméně jednoho roku).

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ………..

…………………………………..

razítko a podpis oprávněného zástupce zaměstnavatele

Komentář:

I. VZDĚLÁVÁNÍ PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP”) ukládá zaměstnavatelům povinnost pečovat o odborný rozvoj svých zaměstnanců. Péčí o odborný rozvoj zaměstnanců se podle zákoníku práce rozumí:

  • zaškolení a zaučení podle ust § 228 ZP ,

  • odborná praxe podle ust. § 229 ZP ,

  • prohlubování kvalifikace podle ust. § 230 ZP ,

  • zvyšování kvalifikace podle ust. § 231 ZP ,

  • rekvalifikace podle § 108 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti.

Rozlišení prohlubování a zvyšování kvalifikace

Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, udržování a obnova, kdy se nemění její podstata. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci tento druh vzdělávání nařídit, protože zaměstnanec je povinen si svoji kvalifikaci potřebnou k výkonu sjednaného druhu práce průběžně prohlubovat. Doba, po kterou si zaměstnanec svoji kvalifikaci prohlubuje, je považována za výkon práce a zaměstnanci náleží plat nebo mzda a ostatní související náhrady. Za prohlubování kvalifikace je možné považovat např. účast zaměstnanců na nejrůznějších školeních, seminářích, odborných kurzech apod.

Při zvyšování kvalifikace dochází k dosažení vyššího stupně vzdělání. Tuto formu vzdělávání není možné zaměstnanci nařídit a pokud zasahuje do pracovní doby, je na straně zaměstnance považována za překážku v práci. Zvyšování kvalifikace nelze nikdy považovat za výkon práce. Zvyšováním kvalifikace se rozumí např. situace, kdy zaměstnanec se základním vzděláním studuje střední školu nebo středoškolák studuje vysokou školu.

II. DAŇOVÉ POSOUZENÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE

V souladu s  § 6 odst. 9 písm. a) ZDP   je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno plnění ve formě vzdělávání související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Není přitom rozhodující, zda se jedná o prohlubování kvalifikace (výkon práce) nebo o zvyšování kvalifikace (překážku na straně zaměstnance).

Při využití ust. § 6 odst. 9 písm. d) ZDP   je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti je také vzdělávání zaměstnanců, které sice nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, ale je financováno z vymezených prostředků, tj. např. ze sociálního fondu nebo z nedaňových nákladů.

V obou případech je osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti podmíněno tím, že vzdělávání je zaměstnanci poskytováno v nepeněžní formě. Nepeněžním plněním se rozumí postup, kdy zaměstnavatel neposkytuje finanční příspěvek na vzdělávání zaměstnanci, ale příslušné náklady hradí přímo škole, organizátorovi školení a kurzů nebo sám zaměstnavatel vzdělávací zařízení provozuje. V případě poskytnutí finančního příspěvku bude příslušná částka u zaměstnance podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti a odvodům zákonného pojistného.

Osvobození od daně z příjmů se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v souvislosti se vzděláváním jako je mzda, plat nebo náhrada za ušlý příjem.

Příklad č. 1 - nepeněžní plnění

Zaměstnanec ve svém volném čase studoval vysokou školu. Zaměření studia nesouviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na studia ze sociálního fondu. Úhrada byla zaměstnavatelem směrována přímo vysoké škole. Z hlediska zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnavatel však nemohl související náklady daňově uplatnit.

Příklad č. 2 - peněžní plnění

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci finanční příspěvek na vzdělávání ve výši 3 000 Kč. Z hlediska zaměstnance se jednalo o příjem podléhající dani z příjmům ze závislé činnosti. Nebylo přitom rozhodující, zda se jednalo nebo nejednalo o vzdělávání související s předmětem činnosti zaměstnavatele.

III. DAŇOVÉ POSOUZENÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE

Zákonem o daních z příjmů je vzdělávání zaměstnanců z hlediska daňově účinných nákladů zaměstnavatele upraveno v bodu 3 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP . Podle tohoto ustanovení je pro možnost daňového uplatnění rozhodující, zda vzdělávání souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Posouzení zda byla splněna tato podmínka někdy způsobuje problémy. Zejména se jedná o případy, kdy zaměstnanec vykonává funkci, ze které nelze přímo odvozovat „souvislost s předmětem činnosti zaměstnavatele”. V této souvislosti lze doporučit „rozumný výklad” a mimo posuzování zaměření vzdělávání ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele je potřebné zohlednit také funkci (náplň práce) zaměstnance.

Daňově neuznatelné je podle ust. bodu 2 § 25 odst. 1 písm. h) ZDP   zejména nepeněžní plnění vynaložené na vzdělávání zaměstnanců nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele. Daňově také nelze uplatnit náklady na vzdělávání osob, které nejsou zaměstnanci (např. rodinní příslušníci, kamarádi, obchodní partneři apod.).

Daňově lze uplatnit také příspěvek na vzdělávání zaměstnance, které nesouvisí s předmětem podnikání, pokud bude postupováno podle ust. bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP . V tomto případě je možné posoudit jako daňově účinný náklad peněžní příspěvek na vzdělávání zaměstnance, pokud toto plnění je sjednáno např. v pracovní, manažerské nebo jiné smlouvě. (Možnost daňového uplatnění nepeněžního příspěvku sjednaného příspěvku brání ust.. bodu 2 § 25 odst. 1 písm. h) ZDP ).

Na daňové posouzení nákladů zaměstnavatele nemá vliv skutečnost, zda bylo toto plnění zaměstnanci poskytnuto v peněžní nebo v nepeněžní podobě.

Příklad č. 3 – vzdělávání zaměstnance, které souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele

Společnost Alfa, s. r. o., zajistila zaměstnancům, kteří sjednávali obchodní zakázky se zahraničním partnerem, kurz výuky anglického jazyka. Jedná se o prohlubování kvalifikace, které souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Příklad č. 4 – posuzování souvislosti s předmětem činnosti zaměstnavatele

Společnost Gama, s. r. o., podnikala v oblasti stavebnictví. Hlavní účetní