dnes je 7.3.2021

Input:

Vnitřní předpis o poskytování dovolené

22.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.9.3
Vnitřní předpis o poskytování dovolené

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis o poskytování dovolené

Zaměstnavatel ………………………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený …………………………………………….

vydává tento

vnitřní předpis o poskytování dovolené.

1. Čerpání dovolené se určuje podle rozvrhu čerpání dovolené. Při sestavení rozvrhu čerpání dovolené se postupuje podle těchto pravidel:

a) Příslušní vedoucí zaměstnanci jsou povinni předat ………. (uvést komu – např. personálnímu útvaru) podklady pro sestavení rozvrhu čerpání dovolené za jednotlivá pracoviště do ……..(uvést datum);

b) …………. (uvést vedoucího útvaru pověřeného sestavením rozvrhu čerpání dovolené – např. personální ředitel) předloží návrh rozvrhu čerpání dovolené odborové organizaci a radě zaměstnanců (v případě, že u zaměstnavatele působí) do ………(uvést datum) a vyžádá si její předchozí souhlas s tímto rozvrhem;

c) ………… (uvést vedoucího útvaru pověřeného sestavením rozvrhu čerpání dovolené) seznámí do ………… (uvést datum) s rozvrhem čerpání dovolené všechny zaměstnance prostřednictvím ………. (uvést způsob seznámení – např. vnitřní pošta, e-mail, prostřednictvím příslušných vedoucích zaměstnanců apod.).

2. Určení doby čerpání dovolené

a) Určenou dobu čerpání dovolené oznamuje příslušný vedoucí zaměstnanec svým podřízeným písemně alespoň 14 dnů předem, a to v souladu se schváleným rozvrhem čerpání dovolené. V odůvodněných případech může příslušný vedoucí zaměstnanec určit zaměstnanci čerpání dovolené i mimo rozvrh čerpání dovolené.

b) Čerpání dovolené se určuje nejméně v rozsahu jedné směny. Čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny, může zaměstnavatel zaměstnanci určit pouze se souhlasem zaměstnance. Dovolená však i v tomto případě musí být určena nejméně v délce jedné poloviny směny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

c) Určení doby čerpání dovolené jednotlivých zaměstnanců příslušný vedoucí zaměstnanec předá na předepsaném tiskopise ………… (uvést pověřený útvar – např. personální a mzdový) alespoň…………. dnů před jejich nástupem na dovolenou.

d) Změnit určenou dobu čerpání dovolené a odvolat zaměstnance z dovolené lze jen ………. (uvést případy, popř. podmínky, za kterých tak lze učinit).

e) Zaměstnanci je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

f) S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku. Převedení lze provést poprvé u práva na dovolenou za rok 2021. Písemnou žádost zaměstnanec podává ………… (uvést pověřený útvar – např. personální a mzdový). O převedení rozhoduje …………….………… (uvést vedoucího útvaru pověřeného rozhodováním).

g) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle bodu 2e) nebo převedena podle bodu 2f), je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci dovolenou tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku s výjimkami uvedenými v bodě 2h). Není-li čerpání dovolené zaměstnavatelem určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Písemné oznámení zaměstnanec doručuje…….………. (uvést komu – např. personálnímu útvaru).

h) Zaměstnanci, kterému nemohla být určena dovolená ani do konce příštího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení rodičovské dovolené.

i) Zaměstnanci, který nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, lze dovolenou určit jen v případě, že lze očekávat, že do konce kalendářního roku nebo do skončení pracovního poměru tyto podmínky splní.

j) Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, anebo jestliže zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen jejich žádosti vyhovět.

k) Vedoucí zaměstnanec nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance lze určit zaměstnanci čerpání dovolené jen na jeho žádost.

3. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ……………………. (nejméně jednoho roku).

4. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem………

……………………………………………….

razítko zaměstnavatele a podpis

oprávněného zástupce

Komentář:

Určit čerpání dovolené je povinností zaměstnavatele a tato povinnost se týká všech druhů dovolené a celé výměry vzniklého práva na dovolenou. Povinnost zaměstnavatele dovolenou určovat je výslovně v § 217 a § 218 ZP uvedena. Zaměstnanec nemá povinnost si dovolenou určovat, od 1. 1. 2012 však má právo si dovolenou sám určit, pokud mu ji zaměstnavatel neurčil ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Toto oprávnění zaměstnance se ale týká pouze dovolené nebo její části za předcházející kalendářní rok a ani v tomto případě se nejedná o jeho povinnost, ale o právo dovolenou si určit. Pokud svého práva nevyužije, žádná sankce mu z toho neplyne. Zaměstnanec může svého zaměstnavatele požádat o určení čerpání dovolené a určit dobu požadovaného čerpání. Musí ale vyčkat na rozhodnutí zaměstnavatele, zda mu dovolenou v požadovaném termínu určí. Není-li dána výjimka upravená v § 218 odst. 4 ZP (možnost určit si čerpání dovolené sám) a zaměstnanec bez rozhodnutí zaměstnavatele o čerpání dovolené práci nekoná, jedná se o porušení povinností konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době.

Povinnost zaměstnavatele určovat čerpání dovolené se vztahuje i na tu část dovolené, o kterou zaměstnavatel její výměru nad zákonné minimum prodloužil v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Tato navýšená část dovolené nemá žádná odlišná pravidla. Povinnost určit čerpání dovolené z konkrétního kalendářního roku do konce tohoto roku se vztahuje na všechny druhy dovolené, tj. nejenom na dovolenou za kalendářní rok či její poměrnou část, ale také na dodatkovou dovolenou.

Od 1. 1. 2021 lze s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku, poprvé bude možné takto převést dovolenou za rok 2021 do roku 2022, možnost se vztahuje až na dovolenou, na kterou vznikne právo nejdříve za rok 2021.

S účinností od 1. 1. 2021 je v § 218 odst. 6 ZP nově výslovně upraveno, kdy je zaměstnavatel oprávněn určit čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny. Právní úprava do 31. 12. 2020 žádnou výslovnou úpravu čerpání dovolené v rozsahu kratším, než je směna, neměla. Obecná zásada však stanoví, že dovolená se má určovat vcelku, a pokud je určována v kratších částech, musí alespoň jedna z nich činit alespoň dva týdny, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak. Nová koncepce posuzování vzniku práva na dovolenou po hodinách, by však mohla více než právní úprava do 31. 12. 2020 navodit dojem, že je možné i čerpání dovolené určovat po hodinách. I přes nový způsob určování práva na dovolenou má dovolená sloužit k odpočinku a regeneraci pracovních sil a její určování má být nejméně v rozsahu směny. Čerpání dovolené po hodinách není proto přípustné s jedinou výjimkou upravenou v § 218 odst. 6 ZP. Čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny, je výjimečné a pouze za podmínky, že s tím zaměstnanec souhlasí. Dovolená však musí být určena i v tomto případě nejméně v délce jedné poloviny směny. Výjimka je pro případ, že jde o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

Dobu čerpání dovolené podle § 217 odst. 1 ZP určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené, vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je třeba přihlížet jak k provozním důvodům zaměstnavatele, tak i k oprávněným zájmům zaměstnance (např. umožnit zaměstnanci pečujícímu o děti čerpat dovolenou v době školních prázdnin). V případě, že se zaměstnanci dovolená poskytuje v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Určenou dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci písemně a nově tato doba již nemůže být výjimečně zkrácena se souhlasem odborového orgánu. Na kratší době písemného oznámení doby čerpání dovolené se musí zaměstnavatel dohodnout přímo se zaměstnancem. Protože zákoník práce ukládá povinnost písemně oznámit zaměstnanci dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem (nedohodnou-li se na kratší době), může se od tohoto ustanovení zaměstnavatel odchýlit jen ve prospěch zaměstnance – může se například zavázat (smlouvou nebo vnitřním předpisem), že dobu čerpání dovolené zaměstnanci oznámí 3 týdny předem nebo 1 měsíc předem apod.

Dovolenou (dobu jejího čerpání) určuje zaměstnavatel. I v případě, že zaměstnanec požádá o čerpání dovolené a zaměstnavatel mu

Nahrávám...
Nahrávám...