dnes je 28.3.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele o poskytování dovolené

1.1.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2.9.3
Vnitřní předpis zaměstnavatele o poskytování dovolené

JUDr. Věra Bognárová

 

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE

O POSKYTOVÁNÍ DOVOLENÉ

 

 

Zaměstnavatel .......................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ..........................................

 

 

vydává tento

vnitřní předpis o poskytování dovolené.

 

 

1. Čerpání dovolené se určuje podle rozvrhu čerpání dovolené. Při sestavení rozvrhu čerpání dovolené se postupuje podle těchto pravidel:

a) Příslušní vedoucí zaměstnanci jsou povinni předat ..........(uvést komu - např. personálnímu útvaru) podklady pro sestavení rozvrhu čerpání dovolené za jednotlivá pracoviště do ........(uvést datum);

 

b) .............(uvést vedoucího útvaru pověřeného sestavením rozvrhu čerpání dovolené - např. personální ředitel) předloží návrh rozvrhu čerpání dovolené odborové organizaci do .........(uvést datum) a vyžádá si její předchozí souhlas s tímto rozvrhem;

 

c) ............(uvést vedoucího útvaru pověřeného sestavením rozvrhu čerpání dovolené) seznámí do ............(uvést datum) s rozvrhem čerpání dovolené všechny zaměstnance prostřednictvím ..........(uvést způsob seznámení - např. vnitřní pošta, e-mail, prostřednictvím příslušných vedoucích zaměstnanců apod.).

 

2. Určení doby čerpání dovolené

a) Určenou dobu čerpání dovolené oznamuje příslušný vedoucí zaměstnanec svým podřízeným písemně alespoň 14 dnů předem, a to v souladu se schváleným rozvrhem čerpání dovolené. V odůvodněných případech může příslušný vedoucí zaměstnanec určit zaměstnanci čerpání dovolené i mimo rozvrh čerpání dovolené.

 

b) Určení doby čerpání dovolené jednotlivých zaměstnanců příslušný vedoucí zaměstnanec předá na předepsaném tiskopise ............(uvést pověřený útvar - např. personální a mzdový) alespoň.............dnů před jejich nástupem na dovolenou.

 

c) Změnit určenou dobu čerpání dovolené a odvolat zaměstnance z dovolené lze jen .......... (uvést případy, popř. podmínky, za kterých tak lze učinit).

 

d) Zaměstnanci je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

 

e) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle bodu 2d), je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci dovolenou tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku s výjimkami uvedenými v bodě 2f). Není-li čerpání dovolené zaměstnavatelem určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

 

f) Zaměstnanci, kterému nemohla být určena dovolená ani do konce příštího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení rodičovské dovolené.

 

g) Zaměstnanci, který nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, lze dovolenou určit jen v případě, že lze očekávat, že do konce kalendářního roku nebo do skončení pracovního poměru tyto podmínky splní.

 

h) Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, anebo jestliže zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen jejich žádosti vyhovět.

 

i) Vedoucí zaměstnanec nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance lze určit zaměstnanci čerpání dovolené jen na jeho žádost.

 

3. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ......................... (nejméně jednoho roku).

 

4. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.........

 

 

 

.......................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

oprávněného zástupce

 

 

Komentář:

 

Změny k 1. 1 .2012:

 

Zásadní změnou oproti úpravě platné do 31. 12 .2011 jsou změny při čerpání dovolené a poskytování náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou provedené v § 218 a 222 ZP.

 

Zákoník práce již nadále nerozlišuje mezi dovolenou v rozsahu do 4 týdnů a nad 4 týdny a povinnost zaměstnavatele určovat čerpání dovolené se vztahuje na celou dovolenou, na kterou zaměstnanci vzniklo v kalendářním roce právo. Současně s touto úpravou, která nerozlišuje mezi dovolenou do 4 týdnů a nad 4 týdny, bylo také zrušeno ustanovení o zániku práva na dovolenou, pokud dovolená nebyla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku a také je zrušeno pravidlo o nástupu na dovolenou ze zákona prvním pracovním listopadovým dnem následujícího kalendářního roku, pokud zaměstnanci zaměstnavatel čerpání dovolené neurčil.

 

Zánik dovolené a zákonný nástup čerpání dovolené od prvního pracovního listopadového dne je nahrazeno novou úpravou obsaženou v § 218 odst. 3 ZP, které poprvé dává právo zaměstnanci určit si za stanovených podmínek termín čerpání dovolené sám. Toto právo má zaměstnanec za podmínky, že mu čerpání dovolené anebo části dovolené, která nebyla dočerpána za předchozí kalendářní rok, nebylo zaměstnavatelem určeno nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Při tomto postupu se považuje za určení čerpání dovolené i takový způsob, že zaměstnavatel zaměstnanci určí čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku, i když k čerpání dojde v červenci nebo v září nebo v následujících kalendářních měsících. Rozhodující je rozhodnutí zaměstnavatele o určení čerpání dovolené konkrétnímu zaměstnanci v konkrétním termínu. Jestliže však zaměstnavatel čerpání dovolené do 30. 6 následujícího kalendářního roku neurčí, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Znamená to, že obě smluvní strany pracovního poměru, jak zaměstnavatel tak i zaměstnanec, mohou dovolenou určit. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

 

Rozšiřují se také případy, kdy dovolená bude poskytována až po ukončení překážky v práci, i když k jejímu ukončení dojde, např. i po několika letech. Prozatím do 31. 12. 2011 toto pravidlo bylo použitelné pouze po ukončení rodičovské dovolené. Zaměstnavatel, pokud nemohl určit zaměstnanci čerpání dovolené ani do konce následujícího kalendářního roku, pro čerpání rodičovské dovolené, byl povinen určit čerpání dovolené po jejím ukončení. Zcela shodné pravidlo se od 1. 1. 2012 použije i pro situaci, kdy k nevyčerpání dovolené do konce následujícího kalendářního roku došlo proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské dovolené.

 

Poslední významnou změnou je, že zaměstnavatel nesmí poskytovat náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, pokud pracovní poměr trvá. Žádné omezení se nevztahuje ani u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol. Poskytnutí náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, kterou zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl, bude možné výhradně při skončení pracovního poměru. Jestliže zaměstnavatel nesplní svou povinnost určit zaměstnanci čerpání dovolené ani do konce následujícího kalendářního roku a stane se i to, že zaměstnanec sám o čerpání dovolené podle novelizovaného § 218 odst. 3 nerozhodne, dovolená nezaniká, ale není možné za ni poskytnout náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku v rozsahu takto nevyčerpané dovolené. Zaměstnavatel bude mít stále povinnost zaměstnanci určit čerpání této dovolené ve volnu, na straně zaměstnance se bude jednat o škodu, která mu byla způsobena neposkytnutím dovolené a bude mít právo požadovat, aby byla zaměstnavateli uložena povinnost dovolenou ve volnu určit. Neurčením čerpání dovolené ani do konce následujícího roku se zaměstnavatel dopouští přestupku nebo správního deliktu na úseku dovolené a může mu být za toto jednání uložena Inspektorátem práce pokuta.

 

Plán dovolených, používaný v zákoníku práce se č. 65/1965 Sb., byl nahrazen pojmem „rozvrh čerpání dovolené“. Rozvrh čerpání dovolené může být obsažen v kolektivní smlouvě, popřípadě stanoven vnitřním předpisem. Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.

 

Také v případě ustanovení upravujících čerpání dovolené (§ 217 až 219 zákoníku práce) a ustanovení upravujícího náhradu za dovolenou (§ 222 zákoníku práce) platí obecná zásada uvedená v § 2 zákoníku práce - „co není zakázáno, je

Nahrávám...
Nahrávám...