dnes je 29.3.2024

Input:

Vedení a předkládání ELDP podle právní úpravy účinné od roku 2018

14.3.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 50 minut

7.4
Vedení a předkládání ELDP podle právní úpravy účinné od roku 2018

JUDr. Helena Pelikánová, JUDr. Roman Lang, Ph.D

Níže uvedené zásady jsou platné pro vedení a odesílání evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „ELDP”) týkajících se období po 31. 12. 2013. Platí-li některé dílčí změny pro vyplňování ELDP týkajících se pozdějšího období, je to na příslušných místech uvedeno.

Podoba tiskopisu ELDP platná od 1. 1. 2009 zůstává i v roce 2018 nezměněna. Od roku 2014 došlo k dílčí modifikaci zásad pro vyplňování ELDP, a to v návaznosti na nabytí účinnosti zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. V rámci novelizace předpisů regulujících oblast sociálního zabezpečení1 došlo zejména ke změně podmínek účasti na nemocenském a důchodovém pojištění (oproti stavu účinnému do konce roku 2013). Vzhledem k významnosti těchto změn se sluší připomenout si nejprve jejich souhrn:

  • odpadla podmínka, dle níž účast na pojištění zakládalo pouze takové zaměstnání, které trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů – § 6 odst. 1 písm. b) ZNP,

  • odpadla zvláštní právní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro opakovaná, tzv. krátkodobá zaměstnání – § 6 odst. 2 ZNP § 6 odst. 3 ZNP,

  • nově je od té doby zaměstnanec pojištěn též, pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; účast na pojištění trvá nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci (§ 7 odst. 4 ZNP); za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele,

  • přestalo platit pravidlo, podle něhož smluvnímu zaměstnanci, který byl povinně účasten pojištění ve státě sídla svého zaměstnavatele, vznikla účast na pojištění až ke dni následujícímu po dni, kdy uplynulo 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR – § 6 odst. 4 ZNP; nově od té doby takovému smluvnímu zaměstnanci vzniká účast na pojištění dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, čímž se sjednocují podmínky účasti na pojištění s ostatními zaměstnanci – § 10 odst. 3 ZNP,

  • nově od té doby platí, že vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány (§ 8 ZNP, § 8 ZDPo),

  • zrušilo se pravidlo, podle něhož někteří zaměstnanci obchodní společnosti nebo družstva, kteří byli současně společníky této společnosti nebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti nebo družstva, nebyli účastni důchodového pojištění v těch kalendářních měsících, za něž jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést – § 11 odst. 2 ZDPo; mělo-li u konkrétní osoby dojít k odbourání této sankce vztahující se k její době pojištění spadající do období před 1. 1. 2014, bylo nutno uhradit za ni dlužné pojistné nejpozději do 31. 12. 2016.

V návaznosti na tyto změny bylo nutno přistoupit k aktualizaci „Všeobecných zásad pro vyplňování ELDP platného od 1. 1. 2009” a byla vytvořena verze platná pro období od 1. 1. 2014.

Dne 1. 1. 2015 nabyl účinnosti zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mj. zrušila povinná elektronická komunikace při podávání předepsaných tiskopisů. Zaměstnavatelé tedy mohou při podávání ELDP i nadále zvolit některý ze způsobů uvedených v ust. § 123e odst. 2 ZOPSZ, tj. rozhodnout se, zda budou ELDP podávat elektronicky nebo v listinné podobě. Ve vazbě na zákon č. 234/2014 Sb., došlo od 1. 1. 2015 zejména k terminologickým úpravám předpisů v oblasti sociálního zabezpečení.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 47/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento předpis přinesl mj. změnu podmínek účasti na nemocenském a důchodovém pojištění tzv. vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, což se zásadním způsobem promítá do oblasti plnění povinností jejich zaměstnavatelů na tomto úseku. Vzhledem k tomu, že u vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby plní úkoly v důchodovém pojištění Ministerstvo obrany ČR, není již od 1. 7. 2016 období výkonu vojenské činné služby v rámci souběžně existujícího pojištění na základě „civilního” zaměstnání považováno za dobu vyloučenou, která se vykazuje na ELDP.

Dne 1. 1. 2018 nabyl účinnosti zákon č. 99/2017 Sb. který mj. přinesl terminologickou úpravu definice osob, které jsou (resp. nejsou) povinně účastny na nemocenském a důchodovém pojištění v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva. Nově je tato skupina pojištěných osob označována jako „členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni”; naopak výjimka z povinné účasti na pojištění se vztahuje na členy těchto zastupitelstev zvolené do funkcí, jež zastupitelstvo „neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni” (přestože jsou za tuto činnosti odměňováni).

Zákon č. 259/2017 Sb. s účinností od 1. 2. 2018 přináší tyto nejvýznamnější změny:

  • dochází k rozšíření podmínek, za kterých vzniká při zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství; nově vzniká nárok na uvedené dávky i v případě, kdy vznikne dočasná pracovní neschopnost, byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost (§ 15a ZNP);

  • za nepřetržité trvání účasti na nemocenském pojištění se považuje i stav, kdy dojde k bezprostřednímu navázání zaměstnání stejného druhu, pokud pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění (§ 10 odst. 6 ZNP);

  • specifikují se pravidla pro stanovení data vzniku a zániku účasti na nemocenské pojištění osob působících jako svědci v soudním a správním řízení a v přípravném řízení trestním [§ 10 odst. 3 písm. j) ZNP];

  • pravidlo o tzv. „rozpočítávání” příjmů se pro důchodové účely vztahuje také na situace, kdy k jejich dodatečnému zúčtování dojde mimo souvislost s neplatným skončením pojistného vztahu (tedy např. pokud je zaměstnanec v rámci trvajícího zaměstnání úspěšný v soudním sporu se svým zaměstnavatelem o dodatečné zvýšení mzdy, přiznání dodatečné odměny či jiného plnění, které se zahrnuje do započitatelného příjmu). Zaměstnavatel je v takovém případě povinen vyhotovit opravný ELDP v souladu s touto právní úpravou, a to případně i za období předcházející datu účinnosti této změny (§ 11 odst. 2 a 16 odst. 3 ZDPo, čl. VI bod 1 zákona č. 259/2017 Sb.).

Rovněž od 1. 2. 2018, v souvislosti s přijetím zákona č. 148/2017 Sb., dochází k rozšíření druhu dávek nemocenského pojištění o dávku otcovské poporodní péče (otcovská) [§ 4 písm. c) ZNP]. Nárok na ni vzniká v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Podpůrčí doba činí 1 týden (§ 38b ZNP). Od 1. 6. 2018, v souvislosti s přijetím zákona č. 310/2017 Sb., dochází k dalšímu rozšíření okruhu dávek nemocenského pojištění, tentokrát o dávku dlouhodobé ošetřovné [§ 4 písm. e) ZNP]. Nárok na ni vzniká dle podmínek upravených § 41a až § 41f a § 72a až § 72e ZNP. Podpůrčí doba u této dávky činí nejvýše 90 kalendářních dnů (§ 41e ZNP). Obě nové dávky současně rozšiřují okruh vyloučených dob uvedených v ust. § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo, které se vykazují na evidenční list důchodového pojištění, současně rozšiřují okruh tzv. omluvných důvodů (tamtéž).

V reakci na tyto změny bylo třeba průběžně aktualizovat materiál „Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP platné pro období od 1. 1. 2014” (tiskopis ČSSZ 89 381) a současně též materiál „Metodická pomůcka pro vyplňování ELDP platná pro období od 1. 1. 2014“ (tiskopis ČSSZ č. 89 383), která obsahuje citaci platné právní úpravy a vzorové příklady vyplňování ELDP v konkrétních situacích. Tyto materiály proto byly zpracovány ve verzi I/2015 a později I/2017. Zatím poslední verze má označení I/2018, a obsahuje aktualizace podle právního stavu účinného právě k datům 1. 2. 2018 a 1. 6. 2018. Následující texty této příručky vycházejí převážně z těchto materiálů.

Originální verze uvedených materiálů jsou k dispozici na webových stránkách ČSSZ http://www.cssz.cz v sekci Důchodové pojištění/Tiskopisy nebo na ePortálu ČSSZ v sekci Tiskopisy pro zaměstnavatele/Evidenční list důchodového pojištění.

Je-li v roce 2018 vyhotovován ELDP týkající se období předcházejícího roku 2018, je nutno postupovat podle všeobecných zásad pro vedení ELDP (resp. jejich verze) platných pro toto předcházející období. Jedná-li se o období před rokem 2009 (např. při opravě ELDP), je nezbytné použít formulář tiskopisu platný pro tehdejší dobu.

Obecně k vedení ELDP (§ 38 zákona č. 582/1991 Sb.)

Zaměstnavatel vede ELDP pro každou osobu účastnou důchodového pojištění (dále jen pojištěnec) vždy za jednotlivý kalendářní rok, příp. jeho část, došlo-li k zahájení výdělečné činnosti, zakládající účast na důchodovém pojištění, nebo k jejímu ukončení, v průběhu kalendářního roku. ELDP se od 1. 1. 2010 vede i pro všechny pojištěnce, kteří jsou poživateli starobního důchodu.

Při trvání dvou (více) souběžných výdělečných činností jednoho pojištěnce u téhož zaměstnavatele v průběhu kalendářního roku zaměstnavatel vyhotovuje a předkládá samostatný ELDP pro každou výdělečnou činnost. Jestliže však výdělečná činnost v průběhu kalendářního roku skončila a je nepochybné, že pojištěnec ve stejném kalendářním roce do tří měsíců znovu výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele zahájí, ELDP se neuzavírá a neodesílá. Dojde-li do tří měsíců k nástupu do zaměstnání, využijí se k zápisu další volné řádky téhož ELDP.

V případech, kdy jednotlivá zaměstnání na sebe u téhož zaměstnavatele bezprostředně navazují, přičemž obě (původní i nové) zakládají účast na nemocenském pojištění a jedná se o stejný druh výdělečné činnosti (stejné kódové označení – viz dále), je tato situace považována za trvání pojištění bez přerušení – pro zápis do ELDP se využívá pouze jeden řádek; uvedené neplatí, je-li alespoň jedním ze zaměstnání malého rozsahu nebo dohoda o provedení práce.

Za situace, kdy v souvislosti s nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence (dle ust. § 100 zákona č. 40/2009 Sb. soud uloží zabezpečovací detenci, jestliže pachatel činu není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je pro společnost nebezpečný), dochází ke skončení účasti na nemocenském pojištění (i když pracovněprávní vztah nadále trvá – ust. § 10 odst. 9 ZNP) nebo v případě, kdy dochází ke skončení účasti na nemocenském pojištění z důvodu skončení příslušnosti k českým právním předpisům, se ELDP k datu ukončení účasti na nemocenském pojištění uzavírá a předkládá orgánům sociálního zabezpečení. Ve vedení záznamů na novém ELDP se pokračuje až po případném opětovném nástupu do zaměstnání po skončení výkonu trestu nebo zabezpečovací detence, případně po opětovné změně příslušnosti k právním předpisům ve prospěch českého nositele pojištění.

Od 1. 1. 2009 zaměstnavatel na ELDP vykazuje pouze dobu omluvných důvodů – § 11 odst. 2§ 16 odst. 4 písm. a) ZDPo – v době trvání výdělečné činnosti. Údaje o trvání omluvných důvodů po skončení výdělečné činnosti již zaměstnavatel do ELDP nevykazuje. Trvají-li omluvné důvody i po skončení výdělečné činnosti (nebo vzniknou v ochranné lhůtě) po 31. 12. 2008, předávají údaje o jejich trvání do ústřední evidence ČSSZ místně příslušné OSSZ.

ELDP se vyplňuje:

  • po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, trvala-li výdělečná činnost k 31. prosinci,

  • do jednoho měsíce po konečném vyúčtování příjmů v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

Zaměstnavatel je povinen vyhotovit dva stejnopisy ELDP. Jeden stejnopis s podpisem pojištěnce si ponechá ve své evidenci po dobu tří kalendářních roků po roce, kterého se týká. Byl-li ELDP vyhotovován později, než v zákonem stanovených lhůtách, nebo byl vyhotovován opravný ELDP, ponechá si jej zaměstnavatel ve své evidenci po dobu tří kalendářních roků po roce, ve kterém byl vyhotoven [§ 35a odst. 4 písm. a) ZOPSZ]. Druhý stejnopis, opatřený podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce zaměstnavatele a jeho razítkem, je povinen vydat pojištěnci, a to nejpozději v den, kdy předkládá ELDP orgánu sociálního zabezpečení.

Pojištěnec má právo projevit nesouhlas se zápisem zaměstnavatele do ELDP. Pokud zaměstnavatel na základě jeho žádosti ELDP včetně jeho stejnopisů neopraví, může zaměstnanec požádat příslušnou OSSZ do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu ELDP, aby tento spor o obsah ELDP rozhodla. Jedná se o správní řízení, přičemž následně přichází v úvahu i podání žaloby proti rozhodnutí ČSSZ o odvolání proti rozhodnutí OSSZ, a to ve dvouměsíční lhůtě (zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů).

Způsob vyplňování ELDP

Při vyplňování ELDP se vedle číslic užívá česká abeceda včetně diakritiky. Pokud vyplnění některých údajů nepřichází v úvahu, příslušné pole se ponechá volné, neproškrtává se, ani se neuvádějí nuly. Vyplňované údaje na tiskopisu by neměly přesahovat barevné označení čtecích polí. Pokud jde o označování nepojištěných měsíců znakem „X“ (viz další text), nesmí tento znak přesáhnout polovinu prostoru oddělujícího čtecí pole dalšího (případně předchozího) měsíce. Totéž platí při tisku do originálního formuláře ELDP (jeden list) pomocí uvedené aplikace.

Jestliže při vyplňování některého z údajů nepostačuje vymezený prostor formuláře, ukončí se zápis daného údaje uvedením posledního písmene, které lze do uvedeného prostoru uvést (např. Fierlingerová-Skočdopolo).

Při vyplňování tiskopisu v papírové podobě se nepřipouštějí přepisy (opravy) základních identifikačních údajů, tj.

  • rodného čísla,

  • rodného příjmení,

  • variabilního symbolu,

  • identifikačního čísla.

Rovněž nelze provést opravu údaje „Typ ELDP“.

Při chybném vyplnění některého z těchto údajů musí zaměstnavatel použít pro vyplnění tiskopis nový.

Přepisy (opravy) v ostatních kolonkách tiskopisu (oddílu 1. a 3.) lze provést pouze v případě, že údaje po opravě nepřesáhnou vymezený prostor. Opravený údaj musí být ověřen (mimo vymezený čtecí prostor) parafou příslušného pracovníka, který opravu provedl. Chybný údaj je nutné zřetelně škrtnout, přitom škrtat lze perem, propisovací tužkou, případně na psacím stroji za použití pomlčky nebo písmene „X“. Provádění uvedených oprav nepřichází v úvahu v případě papírového ELDP s QR kódem (viz níže v subkapitole „Způsoby předkládání ELDP”).

Při vyplňování údajů do jednotlivých kolonek ELDP se postupuje následovně:

Záhlaví:

„Technický kód: nevyplňuje se, využíván je výlučně orgány sociálního zabezpečení.

„Za rok“: uvede se čtyřčíslí daného kalendářního roku, za který se ELDP vyplňuje (např. 2017),

„Typ ELDP“: uvede se dvojmístný údaj:

01 – jestliže výdělečná činnost pojištěnce ke dni následujícímu po posledním dnu vykázaném na ELDP (Oddíl 2., údaj „Do”) trvá,

02 – jestliže výdělečná činnost pojištěnce ke dni následujícímu po posledním dnu vykázaném na ELDP (Oddíl 2., údaj „Do”) netrvá nebo jestliže došlo po odeslání původního ELDP k dodatečnému zúčtování příjmů započitatelných do vyměřovacího základu a nejde o zaměstnání malého rozsahu, případně o činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce; tato hodnota se dále uvádí za situace, kdy končí účast na pojištění v souvislosti s nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, nebo u konkrétního pojištěnce dochází ke skončení příslušnosti k českým právním předpisům (pojištěnec začne v rámci trvání tohoto výkonu činnosti podléhat právním předpisům jiného státu),

03 – jestliže pojištěnec k poslednímu dni vykázanému na ELDP (Oddíl 2., údaj „Do”) zemřel,

51 – jestliže se vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že údaje vykázané na již odeslaném ELDP (typ 01) byly chybné (např. chybná výše vyměřovacího základu) nebo došlo k jejich změně z důvodu, že vyšly najevo nové skutečnosti ovlivňující původní záznamy,

52 – jestliže se vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že údaje vykázané na již odeslaném ELDP (typ 02) byly chybné nebo došlo k jejich změně z důvodu, že vyšly najevo nebo nastaly nové skutečnosti (např. dodatečné zúčtování příjmu započitatelného do vyměřovacího základu v období po ukončení zaměstnání malého rozsahu či dohody o provedení práce),

53 – jestliže se vyhotovuje opravný ELDP po zjištění, že údaje vykázané na již odeslaném ELDP (typ 03) byly chybné nebo došlo k jejich změně z důvodu, že vyšly najevo nebo nastaly nové skutečnosti ovlivňující původní záznamy.

Byly-li na původním ELDP, jehož oprava se provádí, vykázány údaje dvou (případně tří) po sobě následujících pojistných vztahů, bude údaj uváděný na opravném ELDP ve druhé hodnotě dvojčíslí (první hodnota při opravě je vždy 5) v údaji „Typ ELDP“ odpovídat označení stavu, který se váže k poslednímu pojistnému vztahu uvedenému na původním ELDP. Týká-li se prováděná oprava pouze údajů jednoho řádku původního ELDP, uvedou se na opravném ELDP i původní správné údaje ostatních řádků.

„Oprava ELDP ze dne“: vyplňuje se jen, je-li vyhotovován ELDP typ 51, 52 nebo 53; uvádí se datum vyhotovení původního ELDP (typ 01, 02, 03), a to ve tvaru D.(DD.)M.(MM.)RRRR.

„Kód OSSZ”: uvádí se kód dle číselníku okresů (viz příloha 1). Uvede se kód OSSZ, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd (§ 39 odst. 1 ZOPSZ), např. 889 pro Olomouc.

„Místně příslušná OSSZ (ÚP PSSZ)”: uvede se slovy příslušná OSSZ, např. Olomouc.

Oddíl 1. Identifikace pojištěnce

„Příjmení (poslední)“: uvádí se příjmení platné v době vyplňování ELDP.

„Jméno“: uvádí se v nezkrácené podobě obsažené v dokladech prokazujících totožnost pojištěnce. Pokud má pojištěnec více jmen, uvedou se všechna (do využití vymezeného prostoru).

„Titul“: uvádí se běžně používanými zkratkami (např. PhDr., JUDr.), a to až do využití vymezeného prostoru.

„Datum narození“: uvádí se běžným způsobem s tečkami mezi dnem, měsícem a rokem ve tvaru D.(DD.)M.(MM.)RRRR, např. 27.8.1973.

„Rodné číslo“: uvádí se devítimístným, event. desetimístným číselným znakem. Devítimístné rodné číslo se uvádí ve třech trojčíslích, u desetimístného rodného čísla (u osob narozených po 31. 12. 1953) je koncová skupina čtyřmístná. Jednotlivé skupiny čísel se oddělují mezerou (XXX XXX XXX nebo XXX XXX XXXX). U devítimístného rodného čísla je, při předkládání v elektronické podobě, třeba uvést skutečně 9 znaků (nesmí být doplněno nulou nebo proveden zápis mezery na desátém místě). Rodné číslo je nezastupitelným identifikačním údajem, který je potřeba vyplňovat vždy i u cizích státních příslušníků.

„Ulice“: vyplňuje se název ulice bez čísla domu. Nemá-li obec uliční systém, nevyplňuje se. U osob s trvalým pobytem v zahraničí se veškeré adresní údaje ELDP uvádějí podle místa pobytu na území ČR. Pokud osoby s trvalým pobytem v zahraničí pobyt v ČR nemají (např. dojíždějí za prací z pohraničních oblastí Slovenské či Polské republiky), uvede se jejich zahraniční adresa. Nemá-li osoba trvalé bydliště, uvede se do adresních údajů adresa sídla obecního úřadu, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava, Plzeň adresa úřadu městské části nebo městského obvodu (pokud by se výjimečně jednalo o území vojenských újezdů, adresa újezdního úřadu) v rámci jehož území měl občan v minulosti trvalý pobyt, případně se zde narodil. V případě, že občan neměl pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit a narodil se v cizině, uvede se adresa zvláštní matriky, tj. Úřadu městské části Brno-střed – § 10 odst. 4 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb. s odkazem na ust. § 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb.

„Číslo domu“: uvádí se odpovídající číslo domu, v němž má pojištěnec bydliště. Obsahuje-li adresa číslo popisné i orientační, uvádějí se obě tato čísla (s lomítkem), přičemž není podstatné, které číslo bude uvedeno jako první. V čísle domu lze uvádět i písmena abecedy, např. označení bloku domu (1319/1A nebo 1319/IXa, apod.)

„Rodné příjmení“: uvádí se rodné příjmení, které se shoduje se záznamy obsaženými v dokladech prokazujících totožnost pojištěnce.

„Obec“: uvádí se vždy v přesném znění, a to i s případným upřesněním části obce, např. Praha 5 – Smíchov, a v nezkrácené podobě, např. Nová Ves pod Pleší. Jedná-li se o adresu v zahraničí, uvádějí se zahraniční adresní údaje.

„Pošta“: uvádí se vždy pouze prvních pět písmen z názvu dodací pošty, např. pošta Hradec Králové: Hrade;

České Budějovice: České;

Nový Jičín: NovýJ;

Nová Paka: NováP;

Ústí nad Labem-Ústín (bez mezer)

Neužívají se zkratky, např. HKrál, ČBudě.

V rámci pěti písmen je přípustné použít i číslo, např. Most1.

Jedná-li se o adresu v zahraničí, údaj „Pošta” se nevyplňuje.

„PSČ/Post Code“:

Jde-li o adresu v ČR, uvádí se dle sborníku dodacích pošt a směrovacích čísel měst a obcí (ve tvaru XXX XX)

Jde-li o adresu v zahraničí, uvádí se zahraniční směrovací kód.

Je-li v kolonce „Stát” uvedeno „CZ”, je vyplnění kolonky „PSČ” povinné.

„Stát“: uvádí se dvoumístný údaj dle číselníku států – viz příloha 2. V číselníku je uveden seznam nejčastěji používaných zkratek států. Číselník kódů všech států je k dispozici na webových stránkách Českého statistického úřadu (www.csu.cz).

„Místo narození“: uvádí se obec, příp. okres (u osob narozených v cizině i stát – pro označení státu je možné použít číselník států). Pokud je název obce delší, je nutno ho na konci zkrátit, v případě víceslovného názvu uvést první část úplnou a ostatní části zkráceně.

Oddíl 2. Průběh pojištění v daném roce

Údaje o průběhu výdělečné činnosti v daném kalendářním roce se zpravidla uvádějí do jednoho řádku.

Údaje o průběhu výdělečné činnosti jednoho kalendářního roku (části roku) se rozepisují do dvou řádků (tří řádků, případně na další ELDP) v následujících případech:

1. U pojištěnců, kteří v průběhu roku (vyjma 1. ledna) dovršili důchodový věk a jejich pojištění trvá i nadále. Do prvního řádku se uvádí údaje do dne předcházejícího dni dovršení důchodového věku, do druhého řádku pak údaje o dobách pojištění ode dne dovršení důchodového věku. Doby, které se při výpočtu osobního vyměřovacího základu vylučují (viz dále „Vyloučené doby“), se zapisují do řádku týkajícího se období, ve kterém trvaly. Vyměřovací základ se vyznačí úhrnem do řádku, ve kterém je vykázána doba od dovršení důchodového věku; posledně uvedené neplatí, pokud

  • celé období po dovršení důchodového věku v rámci daného kalendářního roku je dobou odečtenou (v tomto případě se vyměřovací základ uvede úhrnem do řádku, kde je vykázána doba do dovršení důchodového věku),

  • období po dovršení důchodového věku nenavazuje bezprostředně na období vykázané v předcházejícím řádku,

  • v období po dovršení důchodového věku došlo ke změně druhu nebo rozsahu vykonávané činnosti (viz níže bod 6).

2. Jestliže po skončení účasti na pojištění dojde k dodatečnému zúčtování příjmů započitatelných do vyměřovacího základu (§ 5 ZPSZ); to nepřichází v úvahu u osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu (ust. § 7 odst. 3 ZNP) nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce (ust. § 7a odst. 2 ZNP).

3. Jestliže v rámci jednoho kalendářního roku pojištěnec v krátké době (do tří měsíců) po skončení původní výdělečné činnosti opět zahájí výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele.

4. Jestliže zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu (ust. § 7 odst. 4 ZNP), jejichž období výkonu se nepřekrývalo a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částky rozhodného příjmu, tj. pro roky 2014 až 2018 částky 2 500 Kč (§ 6 odst. 2 ZNP a nařízení vlády č. 410/2011 Sb.). Jednotlivá zaměstnání se rozepíší na samostatné řádky, případně další tiskopis ELDP. Dochází-li při dosažení rozhodného příjmu v rámci kalendářního měsíce k překrývání těchto zaměstnání, je nutno každou z těchto činností vykázat na samostatný ELDP.

5. Jestliže zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání na základě dohod o provedení práce, jejichž období výkonu se nepřekrývalo a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částky rozhodného příjmu, tj. částky vyšší než 10 000 Kč (ust. § 7a odst. 3 ZNP). Jednotlivá zaměstnání se rozepíší na samostatné řádky, případně další tiskopis ELDP. Dochází-li při dosažení rozhodného příjmu v rámci kalendářního měsíce k překrývání těchto zaměstnání, je nutno každou z těchto činností vykázat na samostatný ELDP.

6. Jestliže v rámci jednoho kalendářního roku dojde u výdělečné činnosti konkrétního zaměstnance ke změně „zaměstnání” (§ 6 ZNP) na „zaměstnání malého rozsahu” (§ 7 ZNP) a naopak. Jednotlivá období trvání „zaměstnání” a období trvání „zaměstnání malého rozsahu” budou uvedena vždy na samostatných řádcích; to platí i pro vyměřovací základy dosažené v těchto pojistných vztazích.

7. Jestliže v rámci jednoho kalendářního roku dojde ke změně druhu výdělečné činnosti (první znak trojmístného údaje), např. ke změně pracovního poměru na dohodu pracovní činnosti atp.

Jednotlivé údaje tohoto oddílu o průběhu výdělečné činnosti se vyplňují následujícím způsobem:

„Kód“: uvádí se ve tvaru trojmístného údaje sestaveného podle těchto pravidel:

První znak: uvádí se hodnoty 19A až Z. Označuje druh výdělečné činnosti a umožňuje rozlišení více pojistných vztahů u téhož zaměstnavatele.

Druh výdělečné činnosti2:

1 Pracovní poměr

2 Druhý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

3 Třetí souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

4 Čtvrtý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

5 Pátý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

6 Šestý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

7 Sedmý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

8 Osmý souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele

9 Devátý (a další) souběžný pracovní poměr u téhož zaměstnavatele


Znak platný pro pracovní poměr se použije i pro pracovní vztahy
:

  • státních zaměstnanců,

  • soudců,

  • tzv. „uvolněných” členů zastupitelstev územních samosprávních celků,

  • poslanců Poslanecké sněmovny PČR, senátorů Senátu PČR,

  • prezidenta republiky, členů vlády,

  • prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finančního arbitra a jeho zástupce, veřejného ochránce práv a jeho zástupce, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, členů Rady (v období od 17. 6. 2016 do 31. 7. 2017 předsedy) Energetického regulačního úřadu, členů Národní rozpočtové rady,

  • pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů,

  • fyzických osob neuvedených § 5 písm. a) ZNP (v bodech 1 až 21) s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

  • svědků v soudním a správním řízení, přípravném trestním řízení a osob podávajících vysvětlení na výzvu policejního orgánu [§ 10 odst. 3 písm. j) ZNP].


A Dohoda o pracovní činnosti

B Druhá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

C Třetí souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

D Čtvrtá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

E Pátá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

F Šestá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

G Sedmá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

H Osmá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

I Devátá souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele

J Desátá (a další) souběžná dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele


T Dohoda o provedení práce

U Druhá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

V Třetí souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

W Čtvrtá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

X Pátá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

Y Šestá souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

Z Sedmá (a další) souběžná dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele

Na každou z výše uvedených činností, bez ohledu na časový rozsah vzájemného překrývání, je nutno vést samostatný ELDP.

Jestliže některá ze souběžně vykonávaných výdělečných činností skončí a další pokračuje, ponechá se u pokračující činnosti původně přidělený kódový znak; např. přidělený kód „2” (= druhý souběžný pracovní poměr) bude pro tento pojistný vztah využíván po celou dobu jeho trvání, a to i když první pracovní poměr (označený znakem „1”) zanikne.


K Dobrovolný pracovník pečovatelské služby

L Domácký zaměstnanec

M Osoba pečující a osoba v evidenci – § 4a písm. b), písm. c), § 47i zákona č. 359/1999 Sb.

N Smluvní zaměstnanec

O Člen družstva

Q Člen kolektivního orgánu právnické osoby

P Prokurista

R Likvidátor

S Společník, jednatel, komanditista, ředitel obecně prospěšné společnosti a osoba pověřená obchodním vedením na základě smluvního zastoupení

Druhý znak: umožňuje rozlišení situací, kdy:

- jsou po skončení výdělečné činnosti (účasti na důchodovém pojištění) dodatečně zúčtovány příjmy započitatelné do vyměřovacího základu. Uvede se znak:

  • P (= příjmy)

Uvedení znaku „P” nepřichází v úvahu:

  • pokud je v prvním znaku trojmístného údaje uveden údaj „T” až „Z”, tj. při výkonu činností na základě dohody o provedení práce,

  • pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu.

V obou těchto situacích se příjem zúčtovaný v některém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž skončilo zaměstnání, považuje pro účely důchodového pojištění za příjem zúčtovaný do posledního kalendářního měsíce trvání zaměstnání – § 7 odst. 3 ZNP§ 7a odst. 2 ZNP.

- výdělečná činnost je vykonávána v době, kdy již pojištěnec dovršil důchodový věk. Uvede se znak:

  • D (= důchodový věk)

- v údaji „Dny” je třeba vykázat vyšší počet pojištěných dnů, než jaký by odpovídal počtu dnů trvání zaměstnání po odečtení dnů připadajících na měsíce označené znakem „X”. Uvede se znak:

  • (= výjimka), a to v případě, že:

    • pojištěnec v období do 30. 6. 2016 vykonával vojenské cvičení po část kalendářního měsíce a ve zbývající části kalendářního měsíce nesplnil ani jednu z podmínek uvedených v ust. § 11 odst. 2 ZDPo, takže jde v těchto zbývajících dnech o dobu nepojištěnou a měsíc musí být označen znakem „X”;

    • pracovněprávní vztah pojištěnce skončil neplatně (na základě rozhodnutí soudu nebo dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřené po zahájení soudního řízení o určení této neplatnosti), přičemž rozhodnutí nabylo právní moci nebo dohoda nabyla účinnosti v průběhu kalendářního měsíce a pojištěnec v rámci tohoto měsíce již nenastoupil do zaměstnání; není-li v tomto zbytku měsíce splněna ani jedna z podmínek ust. § 11 odst. 2 ZDPo (věta první), je tento zbytek dobou nepojištěnou a měsíc musí být označen znakem „X”.

Nepřichází-li vyplnění druhého údaje v úvahu (nejedná se o shora vymezené situace), uvede se:

  • + (znaménko plus)

Třetí znak: od roku 2014 se na této pozici vždy uvádí: + (znaménko plus).

Vyplňování třetího znaku mělo význam v období do konce roku 2013, a to v případech, kdy byla zaměstnavatelem obchodní společnost nebo družstvo a pojištěnec, u něhož byla v prvním údaji uvedena hodnota „1” až „9” nebo „A” až „J”, „L”, „N”, „P”, „S” a „T” až „Z” (pozor, nikoliv „Q”), byl aspoň jeden den v rámci daného kalendářního roku (části kalendářního roku) členem statutárního orgánu této obchodní společnosti nebo družstva, členem dozorčí rady, případně společníkem obchodní společnosti. Za těchto okolností se uváděl znak: (= statutární zástupce obchodní společnosti nebo družstva).

„MR”: (= zaměstnání malého rozsahu), uvede se:

  • A (= ano) v případech, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu ve smyslu ust. § 7 ZNP;

  • N (= ne) v případech, že se nejedná o zaměstnání malého rozsahu ve smyslu ust. § 7 ZNP. Znak „N” se vždy uvede u osob výdělečně činných na základě dohody o provedení práce (ust. § 7a ZNP).

„Od“ – „Do“: oba tyto údaje se uvádí s tečkami ve tvaru D.(DD.)M.(MM.) (např. 2.4., 14.11.).

Byla-li výdělečná činnost započata před kalendářním rokem, který je vykazován, a trvá i po jeho uplynutí, uvede se 1.1.–31.12. Jedná-li se o výdělečnou činnost započatou v průběhu kalendářního roku, případně sjednanou na dobu celého kalendářního roku, uvede se do údaje „Od” den vzniku účasti na nemocenském pojištění. Do údaje „Do” se uvede den ukončení výdělečné činnosti (např. 30.6.), případně 31.12., trvá-li výdělečná činnost k tomuto datu, nebo k tomuto datu skončila. Skutečnost, zda výdělečná činnost byla k 31.12. ukončena nebo zda trvá, je zřejmá z údaje uvedeného v kolonce “Typ ELDP“.

U osob, které vykonávají:

  • zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP),

  • zaměstnání konané na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP),

se do údaje „Od” uvede den vzniku účasti na pojištění, tj.:

  • den nástupu do zaměstnání nebo den započetí výkonu sjednaných

Nahrávám...
Nahrávám...