Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Úhrada vstupní lékařské prohlídky

11.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.64
Úhrada vstupní lékařské prohlídky

Mgr. Jan Vácha

Dotaz

Můžeme mít v pracovní smlouvě odstavec s tímto znění: „Zaměstnanec souhlasí s tím, že úhrada nákladů za vstupní lékařskou prohlídku včetně případného audiometrického vyšetření mu bude zúčtována na základě předloženého účetního dokladu příslušejícího vstupní lékařské prohlídce po uplynutí sjednané zkušební doby.”?

Právní předpisy

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

  • § 58 ZSZS

  • § 59 odst. 2 ZSZS

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 ZDP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP)

  • § 247 odst. 1 ZP

  • § 101 odst. 6 ZP

Odpověď

Vámi uvedený odstavec v pracovní smlouvě je nutno považovat za absolutně neplatný pro zjevné příčení se dobrým mravům, které odporuje zákonu a snaží se ho účelově obcházet. Níže se budu snažit blíže vysvětlit, proč tomu tak je.

Vysvětlení je možno nalézt především v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZS”). Dle ustanovení § 58 ZSZS obecně platí, že pracovnělékařské služby poskytované podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, s výjimkou posuzování nemocí z povolání, sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a  vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce. Úhrada pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem jejich poskytovateli by měla být sjednána ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a tímto poskytovatelem, přičemž cena je smluvní.

Podle bodu 2 § 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”) jsou tyto náklady pro zaměstnavatele daňově uznatelné, a to včetně vstupních lékařských prohlídek. Dané ustanovení říká, že výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou výdaje (náklady) na péči o zdraví, vynaložené na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou a na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovená zvláštními předpisy. Přitom náklad zaměstnavatele na tyto služby a prohlídky není příjmem zaměstnance, který by byl předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti. Vysílá-li zaměstnavatel své zaměstnance vykonávající práci zařazenou v kategorii první (není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem) k jejich registrujícímu lékaři, účtuje tento poskytovatel zdravotních služeb takzvanou regulovanou cenu, tj. takovou cenu, kterou sám stanoví a zahrne do seznamu cen, jež musí zveřejnit tak, aby byl přístupný pacientům, například v čekárně ordinace.

V případě vstupních lékařských prohlídek se v kontextu výše zmíněného obecného pravidla hrazení pracovnělékařských služeb uplatní speciální ustanovení § 59 odst. 2 ZSZS, ve kterém se od 1. 11. 2017 s ohledem na Vaši otázku říká, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy. Případem, kdy hradí dle zvláštního zákona náklady pracovnělékařské prohlídky zaměstnavatel, a to i když není potenciální zaměstnanec do práce přijat, je například pracovnělékařská prohlídka mladistvých zaměstnanců provedená v souladu s požadavkem uvedeným v ustanovení § 247 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP”).  Povinnou úhradu vstupní lékařské prohlídky zakotvují i některé další právní předpisy například pro příslušníky bezpečnostních sborů, příslušníky armády, piloty apod.

Dle ustanovení § 59 ZSZS tedy platí, že si vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání, a to bez ohledu na to, zda ji absolvuje u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, u registrujícího poskytovatele nebo ve zdravotnickém zařízení, jehož provozovatelem je přímo zaměstnavatel (zaměstnavatel, který je zároveň poskytovatelem zdravotních služeb). Pokud zaměstnavatel s osobou ucházející se o zaměstnání uzavře pracovněprávní vztah, musí uhradit této osobě, tedy již zaměstnanci, náklady na vstupní lékařskou prohlídku vždy. V tomto novém ustanovení se v kontextu s ustanovením účinným do 31. 10. 2017 zachovává možnost zaměstnavatele uhradit vstupní lékařskou prohlídku i v jiných případech, než se uvádí výše, neboť řada velkých firem na základě stávajícího ustanovení §  59 ZSZS hradí prohlídku i osobě, kterou nepřijme, s ohledem na to, že náklady na lékařskou prohlídku mohou být pro tuto osobu značné.

V aktuálně účinném znění tohoto paragrafu se vypouštějí slova “zaměstnance se zaměstnavatelem“, neboť v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 161 o závodních zdravotních službách (vyhláška č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách) nesmí být náklady na pracovnělékařské služby přenášeny nikdy na zaměstnance, tj. s účinností od 1. 11. 2017 se