Stříbrňák

Tak akorát - to platí nejen pro chuťové požitky, ale i v případě, kdy nabízíme pomocnou ruku.

Rabi Volf ze Zbaraže byl pověstný tím, že se dovedl hluboce soustředit i při největším hluku. Jednou cestoval a nikdo z jeho průvodců se ho neodvážil rušit. Tu k němu ale přistoupil nějaký student a požádal ho o pomoc. Je prý úplně bez prostředků, nemá kde spát ani co jíst. Rabi sáhl bez otálení do kapsy a vytáhl velký stříbrňák. Podíval se na studenta, ale pak se rozmyslel a nabídl mu menší minci. Chvíli pozoroval zamračeného studenta a pak se otázal: Nu co je? Netváříš se právě spokojeně.“

„Ale ano, rabi,“ odpověděl student, „jenom nerozumím tomu, proč jste si to náhle rozmyslel.“

„Abych tě, mladý příteli, poučil o tom, že mladík…