Jedním z příjemných momentů pracovní cesty je využít poskytnuté stravné a vydat se na průzkum místních restaurací a kaváren.
Zaměstnavatel je při zahraniční pracovní cestě povinen zaměstnanci poskytnout také stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163 zákoníku práce, tj. stravné za tuzemskou část této pracovní cesty a náhradu stravovacích výdajů v cizí měně (dále jen zahraniční stravné).
Pro účely stanovení výše stravného a zahraničního stravného má zásadní význam to, že stravné a zahraniční stravné se stanoví vždy samostatně, a to podle pravidel platných pro příslušnou část cesty. Tuzemské stravné se stanoví v české měně, zahraniční stravné v cizí měně. To ale neznamená, že v cizí měně musí…