dnes je 8.5.2021

Input:

Stravenkový paušál a pružná pracovní doba

19.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.08.02
Stravenkový paušál a pružná pracovní doba

Ing. Růžena Klímová

Jaké situace mohou nastat při poskytování nového peněžitého příspěvku na stravování v případě, kdy zaměstnavatel uplatňuje pružné rozvržení týdenní pracovní doby? Podrobnosti Vám nabídnou následující řádky.

Zákoník práce stanoví v ustanovení § 85 ZP principy pružného rozvržení pracovní doby. Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec volí začátek a konec pracovní doby, avšak celková délka směny bez přestávek na oddech nesmí přesáhnout 12 hodin. Průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období, které určí zaměstnavatel a které nesmí přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Pružné rozvržení pracovní doby nelze uplatnit:

  1. při pracovní cestě zaměstnance,
  2. v době čerpání dovolené,
  3. při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,
  4. brání-li jejímu uplatnění provozní důvody,
  5. v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 ZP a § 191a ZP,
  6. v dalších případech určených zaměstnavatelem.

Ve výše uvedených případech je zaměstnavatel povinen stanovit tzv. fiktivní harmonogram směn.

Při poskytování stravenkového paušálu (peněžitý příspěvek na stravování) půjde především o posouzení, zda při pružném rozvržení pracovní doby bude tento benefit od daně osvobozen a bude-li též daňově účinným výdajem zaměstnavatele. Zcela zásadní je délka vyrovnávacího období, fiktivní harmonogram směn a počet odpracovaných hodin bez práce přesčas v příslušném  kalendářním měsíci. Na příkladech si ukážeme nejčastější varianty řešení. Předpokládejme, že zaměstnavatel stanovil základní úsek pracovní doby od pondělí do pátku alespoň v rozsahu 3 hodin, tedy od 9 do 12 hodin.

Příklad č. 1 – vyrovnávací období jeden týden

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně a pracuje od pondělí do pátku. Vnitřním předpisem je určeno vyrovnávací období jeden týden. V měsíci dubnu 2021 je celkem 22 pracovních dnů, z toho 2 svátky připadají na všední dny.

Zaměstnavatel stanovil fiktivní harmonogram směn tak, že na každý pracovní den od pondělí do pátku připadá 1/5 stanovené, případně kratší pracovní doby.

Zaměstnanec v den svátku do práce nejde. Za svátek poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. V daném měsíci obdrží zaměstnanec náhradu mzdy za svátek za 16 hodin, neboť i zde se musí použít fiktivní harmonogram směn (fiktivní délka směny). Za měsíc duben odpracuje 154 hodiny, přestože každý pracovní den byl v zaměstnání. Důvodem je délka vyrovnávacího období, které je stanoveno v rozsahu jednoho týdne – od pondělí do pátku ( poznámka: měsíc duben 2021 začíná čtvrtkem a končí pátkem).

V rámci fiktivního harmonogramu směn připadá na jednu směnu 8 hodin. Celkový počet fiktivních směn je 154 : 8 = 19,25. Ke každé celé fiktivní směně lze poskytnout stravenkový paušál, který bude od daně osvobozen, maximálně však 75,60 Kč za směnu. V daném případě jde o 19 fiktivních směn.

Příklad č. 2 – vyrovnávací období jeden týden a kratší pracovní doba

Budou platit shodné podmínky jako v příkladu č. 1 s tím, že má zaměstnanec sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 30 hodin týdně. Za svátky obdrží náhradu mzdy za 12 hodin (fiktivní délka směny je 6 hodin). Za měsíc duben odpracuje 121 hodin. Celkový počet fiktivních směn je 121 : 6 = 20,16. Ke každé celé fiktivní směně lze poskytnout stravenkový paušál, který bude od daně osvobozen, maximálně však 75,60 Kč za směnu. V daném případě půjde o 20 směn.

V případě, že by odpracoval více hodin (nad rámec sjednané týdenní pracovní doby, nejvýše do stanovené týdenní pracovní doby, aby se nejednalo o práci přesčas), například 138 hodin (138 : 6 = 23), bude od daně osvobozen stravenkový paušál jen za 20 fiktivních směn, neboť v rámci měsíce dubna 2021 odpracoval jen 20 směn.

Příklad č. 3 – vyrovnávací období kalendářní měsíc

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně a pracuje od pondělí do pátku. Vnitřním předpisem je určeno vyrovnávací období jeden měsíc. V měsíci dubnu 2021 je celkem 22 pracovních dnů, z toho 2 svátky připadají na všední dny.

Zaměstnavatel stanovil fiktivní harmonogram směn tak, že na každý pracovní den od pondělí do pátku připadá 1/5 stanovené, případně kratší pracovní doby.

Zaměstnanec v den svátku nepracuje. Zaměstnavatel poskytuje dle vnitřního předpisu nekrácenou měsíční mzdu. V daném měsíci obdrží za svátky poměrnou část měsíční mzdy (16/176 x  měsíční mzda), neboť i zde se musí použít fiktivní harmonogram směn. Za měsíc duben skutečně odpracuje 160 hodin.

V rámci fiktivního harmonogramu směn připadá na jednu směnu 8 hodin. Celkový počet fiktivních směn je 160 : 8 = 20. Ke každé celé fiktivní směně lze poskytnout stravenkový paušál, který bude od daně osvobozen, maximálně však 75,60 Kč za směnu.

Příklad č. 4 – vyrovnávací období kalendářní měsíc a kratší pracovní doba

Budou platit shodné podmínky jako v příkladu č. 3 s tím, že zaměstnanec má sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 30 hodin týdně. Za svátky obdrží poměrnou část měsíční mzdy (12/132 x měsíční mzda ). Za měsíc odpracuje 120 hodin. V rámci fiktivního harmonogramu směn připadá na jednu směnu

Nahrávám...
Nahrávám...