dnes je 4.11.2024

Input:

Stávka a její dopady do pracovněprávních vztahů

13.7.2011, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

     Stávka a její dopady do pracovněprávních vztahů stávkujících jsou v českém právním řádu výslovně upraveny pouze pro případ stávky vyhlášené ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod č. 2/1993 Sb., zaručuje právo na stávku za podmínek stanovených zákonem. Stávka, která byla vyhlášena na den 16. 6. 2011, je proto realizací ústavně zaručeného práva na stávku, nicméně výkonem práva jinak blíže zákonem neupraveného. I pracovněprávní důsledky je proto nutné posuzovat podle obecné právní úpravy, která řeší situace, kdy zaměstnanci nemohou pro překážku v práci buď na straně zaměstnavatele, nebo na své straně práci vykonávat. Výslovná úprava pro případ výkonu ústavně zaručeného práva na stávku totiž neexistuje.

1. ZAMĚSTNAVATEL, JEHOŽ ZAMĚSTNANCI STÁVKUJÍ (ZAMĚSTNAVATEL PROVOZUJÍCÍ DOPRAVU)

1.1 Stávkující zaměstnanec

     Účast zaměstnance na stávce je realizací ústavního práva na stávku, a pokud nepracuje, neobdrží za tuto dobu mzdu nebo plat. Jeho nepřítomnost v práci nelze považovat za neomluvenou, a zaměstnavatel je proto povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Zaměstnanci, který stávkuje, nemůže být vyplacena mzda nebo plat, protože nepracuje. Mzda nebo plat přísluší výhradně za výkon práce. U zaměstnavatele, jehož zaměstnanci stávkují, by proto pro tento případ měly být vypracovány seznamy účastníků stávky tak, aby bylo patrné, kterým zaměstnancům mzda nebo plat za nekonání práce nepřísluší.

1.2 Nestávkující zaměstnanec

     Zaměstnanci u zaměstnavatele, jehož zaměstnanci jinak stávkují, ale který není účastníkem stávky, tzn. nepřipojí se k ní, by měl zaměstnavatel umožnit výkon práce. I po tuto dobu se vztahují vzájemná práva zaměstnance a zaměstnavatele vyplývající ze sjednané pracovní smlouvy. Zaměstnavatel má § 38 odst. 1 písm. a) ZP uloženu po celou dobu trvání pracovního poměru povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle sjednané pracovní smlouvy. Pokud bude zaměstnanec pracovat, obdrží za výkon této práce mzdu nebo plat.

Může se však stát, že zaměstnavatel nebude vzhledem k ostatním stávkujícím zaměstnancům schopen zaměstnancům, kteří se ke stávce nepřipojí, přidělit práci nebo umožnit jim výkon práce podle sjednané pracovní smlouvy a zaměstnanec práci v důsledku stávky konat nebude. V tom případě se jedná u zaměstnavatele, u kterého se stávkuje, u zaměstnanců, kteří nejsou účastníky stávky, o překážku v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci a těmto zaměstnancům přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku podle § 208 ZP. Náhradu mzdy nebo platu těmto zaměstnancům, kteří nechtějí stávkovat a chtějí vykonávat práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout i přesto, že ovlivnit přidělování práce vzhledem k vyhlášené stávce zpravidla nemůže. Nicméně překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP působí objektivně a je nerozhodující, zda ji

Nahrávám...
Nahrávám...