dnes je 20.4.2024

Input:

Starobní a invalidní důchodci z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění

22.6.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

10.439
Starobní a invalidní důchodci z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Dotaz

Zaměstnáváme poživatele starobních a invalidních důchodů. Může sjednání pracovněprávního vztahu vést u poživatele důchodu k přezkoumání jeho zdravotního stavu? Kdy lze ze zdravotních důvodů rozvázat pracovní poměr, když zaměstnanec nesplňuje stanovené požadavky? V čem se liší řádný a předčasný starobní důchod? U důchodce se odvádí pojistné ze zúčtovaného příjmu bez dopočtu do minima. Řeší se někdy u poživatele důchodu minimální vyměřovací základ?

Právní předpisy

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 odst. 1 ZPZP

  • § 3 odst. 4, odst. 6 ZPZP

  • § 3 odst. 8 písm. e) ZPZP

  • § 3 odst. 9 písm. c) ZPZP

  • § 4 odst. 1 ZPZP

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 písm. a) ZVZP

  • § 7 odst. 1 ZVZP

  • § 10 odst. 1 písm. c) ZVZP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 ZDP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 52 písm. d) ZP

  • § 52 písm. e) ZP

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 odst. 2 ZNP

  • § 7a odst. 1 ZNP

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • část čtvrtá

Odpověď

Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:

  • zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,

  • poživatel důchodu jako OSVČ – samoplátce,

v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele) tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.

Jestliže je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i pouze po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen.

Pokud to zaměstnavatelům provozní podmínky umožňují, zaměstnávají poživatele starobních důchodů především kvůli jejich zkušenostem, flexibilitě a zájmu včetně možnosti využití zkrácených úvazků (dohod) a mnohdy i nižších mzdových nákladů. Obdobné okolnosti můžeme spatřovat i při zaměstnávání invalidních důchodců, kdy zaměstnavatelé mohou navíc využít i výhod státní politiky, podporující zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

OBLAST PRACOVNÍHO PRÁVA

S ohledem na své potřeby může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na dobu neurčitou i určitou. Sjednaná práce musí být v souladu se zdravotním stavem poživatele důchodu. Rovněž lze sjednat zkušební dobu, tito zaměstnanci mají nárok na dovolenou, na náhradu mzdy při překážkách v práci apod. V oblasti zdravotní způsobilosti musí zaměstnavatel plnit povinnosti týkající se lékařských prohlídek podle zákona o specifických zdravotních službách.

Před uzavřením pracovního poměru s poživatelem invalidního důchodu je vhodné si vyžádat rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu a zvážit, zda rozsah pracovního úvazku není v kolizi s přiznaným stupněm invalidity. Totiž, pokud by byla například osoba invalidní ve třetím stupni zaměstnána na plný pracovní úvazek, mohlo by v důsledku výkonu zaměstnání dojít k přezkoumání jejího zdravotního stavu a k následnému přeřazení do nižšího stupně invalidity.

V některých zemích Evropské unie platí, že nabytí nároku na starobní důchod je automaticky důvodem pro skončení pracovního poměru. V České republice však tomu tak není a rozvázáním pracovního poměru nemůže být zaměstnanec "postižen" ani při vzniku nároku na invalidní důchod. Uznání invalidity může ovlivnit způsobilost zaměstnance nadále konat dosavadní práci, nicméně podstatným je v tomto směru lékařský posudek, vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Není-li zaměstnanec schopen nadále konat dosavadní práci kvůli svému zdravotnímu stavu, může zaměstnavatel relevantně skončit pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. d) ZP. V tomto případě náleží zaměstnanci podle § 67 odst. 2 ZP odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, ze kterého se pojistné na zdravotní pojištění neplatí. Jako kvalifikovaného výpovědního důvodu může zaměstnavatel využít i § 52 písm. e) ZP, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbude zdravotní způsobilost. Bude-li v takové souvislosti zúčtováno plnění (jakoby "odstupné"), nejedná se o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, a zúčtovaný příjem vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.

Vždy platí, že výpověď musí:

  • mít písemnou formu,

  • obsahovat skutkové vymezení výpovědního důvodu,

  • být v originále doručena zaměstnanci.

STAROBNÍ A INVALIDNÍ DŮCHODY

Z hlediska výkonu výdělečné činnosti a současného vyplácení důchodu platí, že ve srovnání s řádným starobním důchodem je v tomto směru právní úprava u předčasných důchodů mnohem přísnější.

a) řádný starobní důchod

Tento důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti nebo charakter pracovněprávního vztahu.

b) předčasný starobní důchod

Do dovršení důchodového věku výplata tohoto důchodu nenáleží, pokud je:

  • vykonávána výdělečná činnost, nebo

  • poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.

Překážkou pro výplatu předčasného starobního důchodu například není výkon zaměstnání nezakládajícího účast na nemocenském pojištění (při příjmu nižším než 3 500 Kč – tzv. zaměstnání malého rozsahu) nebo odměna z dohody o provedení práce, popř. více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele maximálně 10 000 Kč za kalendářní měsíc.

Pokud poživatel předčasného starobního důchodu vykonává důchodově pojištěnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost), to znamená, že mu nenáleží výplata předčasného starobního důchodu, vzniká poživateli po skončení výdělečné činnosti nárok na přepočet předčasného starobního důchodu – na základě podané žádosti.

Invalidní důchody

Invalidní důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti,

Nahrávám...
Nahrávám...