Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Sick days v pracovním právu

8.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.07.03
Sick days v pracovním právu

Mgr. Tomáš Liškutín, Mgr. David Šupej

Sick days, dovolená na zotavenou, zdravotní nebo indispoziční volno. I pod těmito názvy se může skrývat stále častější a oblíbenější zaměstnanecký benefit, kterým zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům, aby zůstali doma a nepracovali, aniž by čerpali dovolenou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti. Údaj o poskytování sick days se stal v podstatě nedílnou součástí inzerátů s nabídkami práce. Zaměstnavatelé v něm zároveň našli kromě motivačního i konkurenční nástroj, který jim může pomoci zajistit vyšší pozornost mezi uchazeči o zaměstnání oproti ostatním zaměstnavatelům.

SICK DAYS VERSUS KARENČNÍ DOBA

Kromě motivačního nebo konkurenčního nástroje plní sick days i ryze praktickou funkci. V současné době totiž platí, že zaměstnanci nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy nebo platu. Jedná se o tzv. karenční dobu, která je v poslední době stále častěji předmětem diskusí a opakovaně se objevují návrhy na její zrušení. Tyto návrhy vycházejí z toho, že zaměstnanci s ohledem na ztrátu výdělku raději pracují nemocní, nebo si berou dovolenou, za kterou jim na rozdíl od karenční doby přísluší náhrada. Tím však dochází jednak k ohrožení ostatních zaměstnanců (zejména v období chřipkových epidemií s nástupem podzimu a zimy) a jednak k popření účelu dovolené, která má sloužit k odpočinku od práce, nabrání nových sil a regeneraci organismu.

Sick days, u kterých na rozdíl od karenční doby ke snížení výdělku nedochází, mohou představovat řešení této situace a alespoň částečně nahradit zaměstnanci první tvz. neplacené dny nemoci. Kromě toho je ve výsledku i pro zaměstnavatele výhodnější, když zaměstnanec místo delší nemoci zůstane pár dní doma a nemoc podchytí již v začátcích. Zaměstnavatel navíc může předejít tomu, aby se onemocnění šířilo mezi ostatní zaměstnance.

Nevýhodu sick days je riziko, že je zaměstnanci budou využívat jako placené volno navíc. Je totiž faktem, že možnost kontroly zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů je během čerpání sick days velmi omezená, ne-li přímo nulová. Na rozdíl od dočasné pracovní neschopnosti totiž nemá zaměstnanec stanovený režim dočasně práceneschopného zaměstnance, a tudíž není co kontrolovat. Při čerpání sick days samozřejmě nepřichází v úvahu ani kontrola ze strany České správy sociálního zabezpečení.

SICK DAYS Z POHLEDU ZÁKONÍKU PRÁCE

Vzhledem k výše uvedenému zřejmě nepřekvapí, že sick days dosud nejsou zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákoníkem práce”), upraveny. Ani tzv. velká koncepční novela zákoníku práce, která by měla být účinná od července 2017, se sick days nepočítá. Zákoník práce tedy nezakotvuje a zřejmě v nejbližší době ani zakotvovat nebude nárok zaměstnanců na sick days, a pokud se zaměstnavatel pro jejich zavedení rozhodne, jedná se o benefit, který zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům dobrovolně nad rámec zákoníku práce. To mimo jiné znamená, že je z velké části na něm, jak podmínky pro poskytování sick days upraví.

Zaměstnavatel má několik možností, jak sick days učinit zaměstnaneckým benefitem. Zákoník práce k tomu uvádí, že odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být sjednána na nižší úrovni než na té, kterou stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně přípustnou, nebo na vyšší úrovni, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejvýše přípustné. Zároveň platí, že k takové odchylné úpravě může dojít jak smlouvou (individuální pracovní smlouvou nebo kolektivní smlouvou), tak i vnitřním předpisem. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel zavedením sick days udílí zaměstnancům práva nad jejich minimální rozsah stanovený zákoníkem práce, je možné využít k zavedení tohoto benefitu všechny tři nástroje, tedy jak pracovní nebo kolektivní smlouvu, tak i vnitřní předpis.

PRACOVNÍ SMLOUVA

Předně mohou být sick days sjednány se zaměstnancem přímo v jeho pracovní smlouvě. V takovém případě by však měl zaměstnavatel pamatovat na to, že změna pracovní smlouvy je možná pouze se souhlasem zaměstnance. V případě, že by se např. zaměstnavatel rozhodl, že počet sick days od nového roku sníží z pěti dnů na tři dny, musel by s takovou změnou souhlasit zaměstnanec. Lze si představit, že pokud by k tomu zaměstnanec neměl dostatečný důvod nebo pokud by zaměstnavatel nevyvážil snížení sick days novým benefitem, nebude mít zaměstnanec patrně motivaci, aby s takovou změnou souhlasil.

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA

Další možností, jak upravit sick days, je kolektivní smlouva. Předpokladem pro uzavření kolektivní smlouvy je působení odborové organizace u zaměstnavatele. Práva založená kolektivní smlouvou se pak vztahují na všechny zaměstnance zaměstnavatele, i když nejsou odborově organizováni. Jako u pracovní smlouvy i zde platí, že kolektivní smlouva může být změněna pouze se souhlasem odborové organizace. Kolektivní smlouva může být uzavřena jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou, avšak vypovědět kolektivní smlouvu je možné nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti, přičemž výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců.

Úprava sick days v kolektivních smlouvách je běžná ve veřejné správě. Úředníkům územních samosprávných celků (např. na krajských nebo obecních úřadech) jsou sick

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: