Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Sazby a odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance

27.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1
Sazby a odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance

Ing. Antonín Daněk


Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Odvod pojistného za zaměstnance Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Pojistné se vypočítává sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu, kdy tento výpočet lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu s tím, že vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Je-li zúčtovaný příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ 11.000 Kč a pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem proveden dopočet do zákonného minima podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Zdravotní pojišťovna má nárok na výši pojistného podle zákona. Pokud zaměstnavatel odvede vyšší pojistné, než jak stanovuje zákon, vzniká přeplatek, který může zaměstnavatel vyrovnat buď tím, že:
  • sníží v dalším měsíci (měsících) odváděné pojistné o výši přeplatku nebo

  • požádá v této souvislosti zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku, který si sám vypočítá a zdravotní pojišťovně zdůvodní, nebo požádá o provedení kontroly právě v souvislosti se vzniklým přeplatkem.

Podíl zaměstnavatele a zaměstnance Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na celkové úhradě pojistného je nejpoužívanější variantou situace, kdy zaměstnavatel:
  • jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru a

  • sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného, placeného za příslušný kalendářní měsíc za zaměstnance.

Nejčastější chybnou variantou výpočtu výše pojistného zaměstnavatelem je situace, kdy zaměstnavatel:
  • vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně,

  • vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru.

Tímto postupem dochází ke „korunovým” rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele, odvádějícího tak zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem.
Placení pojistného podle zákona Zaměstnavatel je povinen platit pojistné včas, ve stanovené výši, na správný účet a pod správným variabilním symbolem, kterým je u zaměstnavatele jeho IČ nebo číslo přidělené zdravotní pojišťovnou. V případě platby na účet jiné zdravotní pojišťovny (nejčastěji v situaci, kdy zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny), nelze provést převod úhrady mezi zdravotními pojišťovnami navzájem.
Rozhodné období U zaměstnavatele a zaměstnance je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, pouze u maximálního vyměřovacího základu (do konce roku 2012) byl rozhodným obdobím kalendářní rok. U zaměstnavatele (zaměstnance) je nejkratší poměrnou částí rozhodného období kalendářní den. Je-li tedy zaměstnanec v kalendářním měsíci zaměstnán (v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění) pouze několik dní nebo třeba i jen jeden kalendářní den, pojistné se odvádí.