Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Rozhodné období v nemocenském pojištění

1.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.9 Rozhodné období v nemocenském pojištění

Ing. Růžena Klímová

Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se stanoví na 2 desetinná místa.

Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

Priklad

Příklad 1

Zaměstnanec je zaměstnán již několik let v rámci téhož pracovněprávního vztahu zakládajícího účast na nemocenském pojištění a onemocněl dne 5. 6. 2017.

Rozhodným obdobím je doba od 1. 6. 2016 do 31. 5. 2017.



Není-li v rozhodném období, které činí 12 kalendářních měsíců,
vyměřovací základ a alespoň 7 kalendářních dnů (tzv. rozhodné dny), kterými se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Nelze-li určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, použije se pravděpodobný výdělek.

Priklad

Příklad 2

Zaměstnankyně je zaměstnána od 3. 6. 2008. Od ledna 2015 do konce května 2017 byla na rodičovské dovolené. Do zaměstnání nastoupila 1. 6. 2017 a onemocněla dne 6. 6. 2017.

Rozhodným obdobím je doba od 1. 6. 2016 do 31. 5. 2017. V tomto období však zaměstnankyně neměla žádný příjem. Rozhodným obdobím je celý kalendářní rok 2016, tedy doba od 1. 1. do 31. 12. 2016, pokud je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Předpokládejme, že tato podmínka splněna není. Pak bude rozhodným obdobím celý rok 2015, pokud je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Takto budeme postupovat zpětně a sledovat podmínku „alespoň 30 kalendářních dnů”. Poslední zpětné období bude doba od vzniku pojištění – tedy od 3. 6. 2008 do 31. 12. 2008. Pokud ani v tomto období není splněna podmínka „alespoň 30 kalendářních dnů”, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnankyně dosáhla za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, tedy v červnu 2017. Tento pravděpodobný výdělek se odvodí od sjednané nebo stanovené měsíční mzdy dělený třiceti (bez ohledu na počet kalendářních dnů v měsíci vzniku sociální události).



Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost,
neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jestliže v tomto rozhodném období zaměstnanec nemá vyměřovací základ nebo v rozhodném období není alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pravděpodobný výdělek se určí tak, že se očekávaný měsíční příjem v měsíci, v němž došlo k sociální události, dělí třiceti.

Priklad

Příklad 3

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 2. 3. 2017. Onemocněl dne 7. 8. 2017.

Rozhodným obdobím je doba od 2. 3. 2017 do 31. 7. 2017, pokud je zde alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Není-li tato podmínka splněna, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl v srpnu 2017 dělený třiceti. Předpokládejme, že v srpnu měl sjednanou výši měsíční mzdy 18 500 Kč. Pak pravděpodobný výdělek se určí jako podíl měsíční mzdy (vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení) a  čísla třicet, tedy 18 500 : 30 = 616,67 Kč.



Jestliže sociální událost vznikla
v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce. Jestliže v tomto rozhodném období nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo v rozhodném období není alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, dělený třiceti.

Priklad

Příklad 4

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 1. 4. 2017. Dne 7. 4. 2017 onemocněl a nemoc trvala do 25. 4.

Rozhodné období je doba od 1. 4. do 30. 4. 2017, pokud je zde alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Není-li tato podmínka splněna, použije se pravděpodobný výdělek.



Jestliže sociální událost vznikla
v kalendářním měsíci, v němž vzniklo a též zaniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto zaměstnání, pokud měl zaměstnanec vyměřovací základ a alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Není-li tato podmínka splněna, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, dělený třiceti.

Priklad

Příklad 5

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 1. 4. 2017 a od 3. 4. do 15. 4. 2017 měl ošetřovné. Zaměstnavatel s ním rozvázal pracovní poměr v rámci zkušební doby dne 23. 4.

Rozhodným obdobím je doba od 1. 4. 2017 do 23. 4. 2017. Počet rozhodných dnů, kterými se dělí vyměřovací základ, činí 23 – 13 = 10 dnů.



Rozhodné období pro
peněžitou pomoc v mateřství (PPM) se u pojištěnky, která nastoupila na PPM od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, zjišťuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Od tohoto dne také běží podpůrčí doba pro PPM.

Priklad

Příklad 6

Očekávaný den porodu je stanoven na 13. 4. 2017. Šest týdnů před očekávaným dnem porodu je 2. 3. 2017. Žena nastoupí na PPM až 1. 4. 

Rozhodné období se bude zkoumat ke dni 2. 3. 2017, tj. doba od 1. 3. 2016 do 28. 2. 2017.



U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl
nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí PPM, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další PPM. Přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí.

Priklad

Příklad 7

Zaměstnankyně nastupuje na druhou PPM dne 6. 5. 2017 v rámci téhož pojistného poměru tak, že od narození prvního dítěte do nástupu na druhou PPM uplynula doba jen 3 let a 6 měsíců. Ke dni nástupu na druhou PPM činí denní vyměřovací základ před redukcí 458,45 Kč. Denní neredukovaný vyměřovací základ pro výpočet první PPM činil 721,45 Kč.

Pro výpočet druhé PPM bude použit DVZ 721,45 Kč, který se zredukuje podle redukčních hranic platných od 1. 1. 2017.



zaměstnání malého rozsahu se za vznik pojištění pro účely stanovení rozhodného období považuje nástup do zaměstnání, a to i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání. Za vyměřovací základ takového zaměstnance se považují také příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn. Do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: