dnes je 3.3.2021

Input:

Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku

23.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.1 Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku

Ing. Růžena Klímová, Ing. Olga Krchovová

Priklad

Příklad 1 – předchozí kalendářní čtvrtletí

Zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí (např. IV. čtvrtletí 2020, 40hodinový týdenní pracovní doba) a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, čerpal 4 dny (32 hodin) dovolené a jeden den měl neplacené volno. Za odpracované hodiny dostal mzdu ve výši 49 920 Kč, náhrada mzdy za dovolenou činila 3 186 Kč.

Výpočet průměrného hodinového výdělku: 49 920 : 501,5 = 99,54 Kč/hod. Tento průměrný by v případě splnění podmínky § 357 ZP platil po celé následující kalendářní čtvrtletí (v našem případě I. čtvrtletí 2021). Jednalo by se o skutečný průměrný výdělek, protože zaměstnanec v rozhodném období (předchozí kalendářní čtvrtletí) odpracoval alespoň 21 směn.

Zaměstnavatel je však povinen splnit podmínku § 357, odst. 1 ZP: Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Předpokládejme, že náš zaměstnanec je zařazen do II. skupiny prací a jeho nejnižší úroveň hodinové zaručené mzdy je pro rok 2021 99,90 Kč.

Zaměstnavatel musí navýšit průměrný hrubý hodinový výdělek zaměstnance pro 1. čtvrtletí roku 2021 na 99,90 Kč.

Priklad

Příklad 2 – vznik zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. 2020 a do konce roku odpracoval 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 24 542 Kč.

Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že bylo odpracováno alespoň 21 pracovních dnů.

Průměrný hodinový výdělek činí 24 542 : 192 = 127,82 Kč.

Priklad

Příklad 3 – konto pracovní doby

Zaměstnavatel se rozhodl uplatnit konto pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3.

Pro stanovení výše stálé mzdy jednotlivých zaměstnanců bude rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců, tj. doba od 1. 3. předchozího roku do 28. 2. (příp. do 29. 2.) následujícího roku.

V případě, že zaměstnanec nastoupí do zaměstnání tak, že nebude možné započítat předchozích 12 kalendářních měsíců, bude rozhodným obdobím doba od nástupu zaměstnance do zaměstnání do 28. 2. (příp. do 29. 2.). Např. zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 1. 12. předchozího roku. V daném případě bude rozhodným obdobím doba od 1. 12. do 28. 2. (příp. do 29. 2.) následujícího roku.

Priklad

Příklad 4 – dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. kalendářního roku s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:

leden 80 hodin 15 000 Kč 
únor 80 hodin 15 000 Kč 
březen 88 hodin 15 000 Kč 
duben 80 hodin 15 000 Kč 
květen 84 hodin 15 000 Kč 

K 31. 5. bude potřeba zjistit průměrný hrubý hodinový výdělek, abychom mohli zaměstnanci na jeho žádost dát přílohu k zápočtovému listu, kde se uvádí průměrný čistý měsíční výdělek.

Průměrný hrubý hodinový výdělek bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí kalendářního roku:

15 000 × 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.

V případě, že bude sjednána jednorázová splatnost odměny ve výši 75 000 Kč až po vykonání celého úkolu, průměrný výdělek k 31. 5. bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. kalendářního roku a bude činit:

75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 – 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jednorázové

Nahrávám...
Nahrávám...