Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku

31.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.1 Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku

Ing. Růžena Klímová

Priklad

Příklad 1 – předchozí kalendářní čtvrtletí

Zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí (např. IV. čtvrtletí kalendářního roku) a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou čerpal ve výši 4 dnů, jeden den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 49 920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 1 780 Kč.

Výpočet průměrného hodinového výdělku: 49 920 : 501,5 = 99,54 Kč/hod. Tento průměrný výdělek bude platit po celé následující kalendářní čtvrtletí, kterým je v našem případě I. čtvrtletí následujícího roku. Jedná se o skutečný průměrný výdělek, protože zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 21 směn.

Priklad

Příklad 2 – vznik zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. kalendářního roku a do konce roku odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 24 542 Kč. Jaký je průměrný výdělek k 1. 1. následujícího roku?

Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že bylo odpracováno alespoň 21 pracovních dnů.

Průměrný hodinový výdělek činí 24 542 : 192 = 127,82 Kč.

Priklad

Příklad 3 – konto pracovní doby

Zaměstnavatel se rozhodl uplatnit konto pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3.

Pro stanovení výše stálé mzdy jednotlivých zaměstnanců bude rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců, tj. doba od 1. 3. předchozího roku do 28. 2. (příp. do 29. 2.) letošního roku.

V případě, že zaměstnanec nastoupí do zaměstnání tak, že nebude možné započítat předchozích 12 kalendářních měsíců, bude rozhodným obdobím doba od nástupu zaměstnance do zaměstnání do 28. 2. (příp. do 29. 2.). Např. zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 1. 12. předchozího roku. V daném případě bude rozhodným obdobím doba od 1. 12. do 28. 2. (příp. do 29. 2.) následujícího roku.

Priklad

Příklad 4 – dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. kalendářního roku s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:

leden 80 hodin 15 000 Kč 
únor 80 hodin 15 000 Kč 
březen 88 hodin 15 000 Kč 
duben 80 hodin 15 000 Kč 
květen 84 hodin 15 000 Kč 

K 31. 5. bude potřeba zjistit průměrný hodinový výdělek, abychom mohli zaměstnanci na jeho žádost dát přílohu k zápočtovému listu, kde se uvádí čistý průměrný měsíční výdělek.

Průměrný hodinový výdělek bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí kalendářního roku:

15 000 × 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.

V případě, že bude sjednána jednorázová splatnost odměny ve výši 75 000 Kč až po vykonání celého úkolu, průměrný výdělek k 31. 5. bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. kalendářního roku a bude činit:

75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 – 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jednorázové splatnosti odměny.

Je pravdou, že zaměstnavatel je povinen vydat zápočtový list v den skončení zaměstnání. V daném případě vydá doklad bez údaje o čistém průměrném výdělku, a tento údaj doplní až po mzdové závěrce za poslední měsíc zaměstnání, tedy ve výplatním termínu za květen.

Priklad

Příklad 5 – odškodňování pracovních úrazů

Zaměstnanci se stal pracovní úraz dne 3. 5. kalendářního roku.

Pro odškodňování pracovního úrazu se zjistí průměrný výdělek platný ke dni vzniku škody, tedy k 1. 4. kalendářního

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: