dnes je 29.3.2024

Input:

Připravované změny v zákoníku práce

22.9.2010, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

Úvod

     V posledních týdnech se začalo hojně diskutovat o změnách, které nová vláda připravuje v oblasti pracovního práva, konkrétně v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Mezitím vypracovalo již MPSV konkrétní návrh, který byl rozeslán do připomínkového řízení. Ten se v několika věcech odlišuje od toho, co bylo vehementně probíráno v médiích.

     V následujících řádcích stručně upozorňuji na oblasti, kterých se má novela dotknout, a principy, na nichž má být postavena. Podrobný výklad konkrétních změn bude podán až po jejich přijetí. Ministr práce a sociálních věcí chce dosáhnout toho, aby níže uvedené návrhy byly projednány ve zkráceném legislativním procesu, a nabyly tak účinnosti již dne 1. 1. 2011. Sám premiér ale připustil, že tomu tak být nemusí a že se novela možná o pár měsíců „zpozdí“.

Pracovní poměry na dobu určitou

     Pokud chce zaměstnavatel v současné době uzavřít se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou a nelze využít některé z výjimek uvedených v ustanovení § 39 odst. 3 a 4 zákoníku práce (zvláštní právní úprava, náhrada zaměstnance na překážce v práci a vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo zvláštní povaha práce vykonávaná zaměstnancem), pak platí, že trvání takového pracovního poměru „je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží“.

     Uvažovalo se především o tom, že číslovka 2 bude nahrazena jinou, vyšší (nejčastěji byla v této souvislosti skloňována číslovka 5), tedy že zaměstnavatel bude moci uzavřít se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou delší 2 let, aniž by šlo o výjimku ze základního pravidla. V návrhu MPSV zaslaném do připomínkového řízení se ale objevila zcela jiná koncepce, a to omezení nikoliv co do maximální doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, ale co do počtu jeho opakovaného prodloužení (sjednání). Konkrétně bylo navrženo, že „sjednat dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky je možné nejvýše dvakrát. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 3 let, k předchozím pracovním poměrům na dobu určitou se nepřihlíží.“

     Tento návrh nepovažuji za povedený. Nepřispěl by k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a vypuštěním výjimek by vedl k tomu, že pracovních poměrů na dobu určitou by nemohlo být využíváno tam, kde je to z povahy věci logické (např. sezónní práce). Velký dopad by měla nová právní úprava také do oblasti agenturního zaměstnávání, na kterou se nyní pravidlo o maximální době trvání pracovního poměru na dobu určitou vůbec nevztahuje.

Odstupné

     V případě, že se zaměstnancem bude rozvázán (nebo tento rozváže) pracovní poměr způsobem a z důvodů, které jsou zmíněny výslovně v ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce, pak mu přísluší odstupné ve výši nejméně trojnásobku (a v jednom případě dokonce dvanáctinásobku) jeho průměrného měsíčního výdělku. Z hlediska zákonného minima výše odstupného nehraje přitom roli, zda pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele trval pár měsíců, nebo řadu let. Odstupné žádný „věrnostní princip“ nesleduje.

     To se nejspíše změní. Do budoucna má být minimální výše zákonného odstupného odvozována od toho, jak dlouho trval pracovní poměr zaměstnance. Podle návrhu MPSV by při trvání pracovního poměru po dobu kratší než 1 rok mělo zaměstnanci náležet odstupné ve výši nejméně jeho průměrného měsíčního výdělku. Pokud by délka pracovního poměru zaměstnance činila alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, šlo by o odstupné ve výši minimálně dvojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Stávající výše zákonného odstupného, tedy nejméně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, by se týkala jen těch zaměstnanců, kteří setrvali u zaměstnavatele alespoň 2 roky.

     Důležité je upozornit, že podle návrhu by se pro tyto účely za

Nahrávám...
Nahrávám...